 |
| zdroj: Google |
Když mě babička volá do vedlejšího pokoje, drží v jedné
ruce moji košili a v té druhé utržený knoflík. Děda se marně proti oknu snaží
navléknout do jehly nit.
,,Přišiju Ti knoflík“, řekne babička směrem ke mně.
,,Musíš mi ale navléknout nit. My na to s dědou
nevidíme“.
A tak mi děda podává jehlu s bílou nití.
Podívám se proti světlu a zamířím nití do ucha jehly, jak
jsem to u něj před chvílí viděla. Nikdy jsem to nedělala, ale babičce a dědovi
to nepřiznám. Možná, že už bych takové věci měla umět, prolétne mi hlavou.
Přesto, že se mi ruce třesou trémou, trefím se hned na
poprvé.
,,Šikovná holka“, pohladí mě děda po vlasech a babička se
pouští do šití.
Je to pár dnů, co jsem ráno zjistila, že mi u bundy upadl
knoflík.
Vezmu jehlu, a nit na jejím konci pečlivě zastřihnu.
Ucho jehly otočím proti oknu a když koukám skrz něj, zdá se
mi zase o něco menší než minule.
Pečlivě zamířím nití do místa, kudy se má jehlou provléci na
druhou stranu.
Co na tom, že se to poprvé nepovedlo.
Po druhé…
Po třetí…
Zaostřuji a rozmazanou jehlu si oddaluji od očí.
Čím více se soustředím, tím častěji minu.
Náhle, jako bych uchem jehly spatřila babičku s mojí
košilí a utrženým knoflíkem v ruce,
a dědu, který se marně snaží navlékat proti světlu nit.
,,Babičko, dědečku! Já už na to taky nevidím!"
Abych nezapomněla…,
že vzpomínky lze spatřit i uchem jehly.
Já už uchem jehly neuvidím ani ty vzpomínky - já už totiž ani pořádně nevidím, že jehla nějaké ucho má :-). No - trochu přeháním, ale ne moc. Každopádně navlékátko to jistí (a raději nepřemýšlím, co budu dělat, až se netrefím ani do něj).
OdpovědětVymazatJé, Stáňo, to jsem se zasmála...:-)) No jo, asi už to lepší nebude, viď?:-)
VymazatAle hlavně, že to bereme s humorem.
Díky za zpříjemnění večera.
H.
To je dojemna nadhera. Drive ci později k tomu dojdeme všichni - kazde ucho jehly jednou bude o něco mensi. Pekny vecer. M. nordicpassion.cz
OdpovědětVymazatDěkuji Marcelko. Máš pravdu, jen mi přijde, že ten čas strašně letí. Jako by to bylo včera, kdy jsem navlékala svou první nit:-)
VymazatH.
Ráda bych k uchu jehly také něco napsala, ale vše již bylo napsáno a hlavně, právě marně hledám brýle na čtení, které jsem před časem zabavila své matce a usilovně přemýšlím, kam že jsem je dala, protože mám trochu rozmazanou klávesnici...krásný den a Henrieto díky za Tvoje články
OdpovědětVymazatZabavila jsi brýle své matce...?:-) To mě tedy rozesmálo. Poté, co jsem u Tebe četla o prababičce, bych se ani nedivila, kdyby je Tvoje maminka vůbec nepotřebovala:-)
VymazatTobě hezký večer a já děkuji. Za návštěvy zde.
H.
Od jisté doby jsem si říkala : proč dělají ty jehly teď s tak malým ouškem? Ale od jisté doby vím, že ouška si drží svůj standard. Já si prostě musím vzít brýle :-).
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Hanko, už na mě taky došlo, nedá se nic dělat:-)
VymazatDěkuji za návštěvu, pěkný večer.
H.
Bez brýlí bych marně hledala v šitíčku tu jehlu, bez brýlí bych marně hledala kde má ouško střed, bez brýlí bych nevěděla, kterým směrem mám vést nit, bez brýlích bych nevěděla kde má knoflík dírky... A oči jsem si zkazila vyšíváním, pletením, háčkováním a čtením knih při špatném osvětlení!!! Dobře mi tak.
OdpovědětVymazatHenrieto, brýle se zřejmě stanou potřebným doplňkem.
Ála
Alenko, brýle už jsem si pořídila před časem, ale leží na dně šuplíku. Nějak se s nimi pořád nemůžu sžít. Nasadím si je akorát, když jím rybu, abych viděla kostičky:-) Ale jak to vypadá, brzy na ně dojde...
VymazatMěj se pěkně
H.
Nádherná vzpomínka.... zrovna včera jsem po dlouhé době sedla ke stroji a vzpomínala na babičku, jak jsem u ní sedávala, když šila a navlékala jí nit. A světe div se, včera jsem s jehlou zápasila nesčetněkrát:-)
OdpovědětVymazatDěkuji opět za milé počtení a virtuální souznění.....
Klárka
To je hezký, Klárko...jak se naše vzpomínky potkaly ve stejný čas:-).
VymazatJá děkuji za návštěvu a milá slova.
Měj pěkný večer
H.
Jo, jo...jsme na tom všichni stejně. jediná spravedlnost na světě - stárnutí :-)
OdpovědětVymazatO všem? Ovšem!
Je to tak, nic nenaděláme...Jen to brát s nadhledem!
VymazatHezký večer
H.
Henrietko, mně ani brýle nepomohou. :O) Já už musím používat navlékátko. Dokonce i do jehly u šicího stroje. To jsem si ho šikovně ohnula tak, abych ho zastrčila do jehly zezadu a poté provlékla nit. A i to mi někdy dělá problém. Jenže dojít si do kabelky pro druhé brýle, na blízko, se mi nikdy nechce. :O)
OdpovědětVymazatHezký víkend.
Nejspíš mě to taky čeká, Dášo:-). Navlékátko i brýle. Brýle sice mám, ale dobře uložené a ne a ne si zvyknout, že je mám mít po ruce. Tak mžourám a zaostřuji a marně doufám, že to nebude horší:-)
VymazatMěj se krásně
H.
Jak se ty vzpomínky dokážou po letech pěkně vybavit :-) Asi to ale zatím bude chtít hlavně hodně trpělivosti - vnučka Tě bude moci zachránit až za pár let (předpokládám...) :-) Měj hezký den, P.
OdpovědětVymazatDokud se vybavují, tak je to ještě dobrý, haha:-)
VymazatPředpokládáš správně, Pavli, Emičce je teprve tři a půl. Ta mi ještě nit nenavlékne:-)
Krásný večer
H.
A těmi brýlemi to nekončí :-)) taky začínám mžourat, ale zatím navléknu :-) ... krásný večer D.
OdpovědětVymazatTak Ať se Ti to ucho jehly nezmenšuje...Nebo alespoň hoodně pomalu:-))
VymazatHezký den
H.
Tak to mě pobavilo, já už na to nevidím pořádně ani s brýlemi a u okna. Navlékátko je v mnoha případech moje spása:)jenom doufám, že ještě dlouho nebude hůř ........
OdpovědětVymazatTo mě moc těší, Evi. Vypadá to, že mě navlékátko taky nemine:-)
VymazatMěj hezkou sobotu.
H.
Milé a laskavé pojednání o životním koloběhu.
OdpovědětVymazatJá nezašívám,zašívá moje dcera, když přijede má připravenou hromádku..
Uvědomila jsem si, jak ten čas letí. Je to vlastně nedávno, co jsem tu nit babičce navlékala. Nebo ne??:-)
VymazatH.
Tedy, ty to máš dobře zařízený, SimiBel. 😊
VymazatPravdivý, Henrietko, ale trochu smutný... Co naděláme. 😊
No jo, to se tak někdo má...:-)
VymazatJo, to je život. Čas nezastavíš!
H.
Krásné, krásná vzpomínka <3 Samozřejmě to, že na to už nevidíš, je něco jiného... :-D
OdpovědětVymazatDěkuji Dý. No, vypadá to, že brýle budou za chvíli nutné mít po ruce:-)
VymazatH.
Také se mi to stává hlavně když šiju na stroji ale už jsem navštívila očniho Měj se hezky
OdpovědětVymazatMilá Evo, lepší už to asi nebude, takže nezbývá, než se sžít s brýlemi. Už s nimi bojuji, když je nejvíc potřebuji, nikdy nejsou po ruce:-).
VymazatMěj pěkný večer
H.