NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

čtvrtek 6. dubna 2017

Uchem jehly

zdroj: Google
Když mě babička volá do vedlejšího pokoje, drží v jedné ruce moji košili a v té druhé utržený knoflík. Děda se marně proti oknu snaží navléknout do jehly nit.
,,Přišiju Ti knoflík“, řekne babička směrem ke mně.
,,Musíš mi ale navléknout nit. My na to s dědou nevidíme“.
A tak mi děda podává jehlu s bílou nití.
Podívám se proti světlu a zamířím nití do ucha jehly, jak jsem to u něj před chvílí viděla. Nikdy jsem to nedělala, ale babičce a dědovi to nepřiznám. Možná, že už bych takové věci měla umět, prolétne mi hlavou. 
Přesto, že se mi ruce třesou trémou, trefím se hned na poprvé.
,,Šikovná holka“, pohladí mě děda po vlasech a babička se pouští do šití.



Je to pár dnů, co jsem ráno zjistila, že mi u bundy upadl knoflík.
Vezmu jehlu, a nit na jejím konci pečlivě zastřihnu.
Ucho jehly otočím proti oknu a když koukám skrz něj, zdá se mi zase o něco menší než minule.
Pečlivě zamířím nití do místa, kudy se má jehlou provléci na druhou stranu.
Co na tom, že se to poprvé nepovedlo.
Po druhé…
Po třetí…
Zaostřuji a rozmazanou jehlu si oddaluji od očí.
Čím více se soustředím, tím častěji minu.
Náhle, jako bych uchem jehly spatřila babičku s mojí košilí a utrženým knoflíkem v ruce,
a dědu, který se marně snaží navlékat proti světlu nit.

,,Babičko, dědečku! Já už na to taky nevidím!"

Abych nezapomněla…,
že vzpomínky lze spatřit i uchem jehly.

30 komentářů:

  1. Já už uchem jehly neuvidím ani ty vzpomínky - já už totiž ani pořádně nevidím, že jehla nějaké ucho má :-). No - trochu přeháním, ale ne moc. Každopádně navlékátko to jistí (a raději nepřemýšlím, co budu dělat, až se netrefím ani do něj).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, Stáňo, to jsem se zasmála...:-)) No jo, asi už to lepší nebude, viď?:-)
      Ale hlavně, že to bereme s humorem.
      Díky za zpříjemnění večera.
      H.

      Vymazat
  2. To je dojemna nadhera. Drive ci později k tomu dojdeme všichni - kazde ucho jehly jednou bude o něco mensi. Pekny vecer. M. nordicpassion.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Marcelko. Máš pravdu, jen mi přijde, že ten čas strašně letí. Jako by to bylo včera, kdy jsem navlékala svou první nit:-)
      H.

      Vymazat
  3. Ráda bych k uchu jehly také něco napsala, ale vše již bylo napsáno a hlavně, právě marně hledám brýle na čtení, které jsem před časem zabavila své matce a usilovně přemýšlím, kam že jsem je dala, protože mám trochu rozmazanou klávesnici...krásný den a Henrieto díky za Tvoje články

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zabavila jsi brýle své matce...?:-) To mě tedy rozesmálo. Poté, co jsem u Tebe četla o prababičce, bych se ani nedivila, kdyby je Tvoje maminka vůbec nepotřebovala:-)
      Tobě hezký večer a já děkuji. Za návštěvy zde.
      H.

      Vymazat
  4. Od jisté doby jsem si říkala : proč dělají ty jehly teď s tak malým ouškem? Ale od jisté doby vím, že ouška si drží svůj standard. Já si prostě musím vzít brýle :-).
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, už na mě taky došlo, nedá se nic dělat:-)
      Děkuji za návštěvu, pěkný večer.
      H.

      Vymazat
  5. Bez brýlí bych marně hledala v šitíčku tu jehlu, bez brýlí bych marně hledala kde má ouško střed, bez brýlí bych nevěděla, kterým směrem mám vést nit, bez brýlích bych nevěděla kde má knoflík dírky... A oči jsem si zkazila vyšíváním, pletením, háčkováním a čtením knih při špatném osvětlení!!! Dobře mi tak.
    Henrieto, brýle se zřejmě stanou potřebným doplňkem.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, brýle už jsem si pořídila před časem, ale leží na dně šuplíku. Nějak se s nimi pořád nemůžu sžít. Nasadím si je akorát, když jím rybu, abych viděla kostičky:-) Ale jak to vypadá, brzy na ně dojde...
      Měj se pěkně
      H.

      Vymazat
  6. Nádherná vzpomínka.... zrovna včera jsem po dlouhé době sedla ke stroji a vzpomínala na babičku, jak jsem u ní sedávala, když šila a navlékala jí nit. A světe div se, včera jsem s jehlou zápasila nesčetněkrát:-)
    Děkuji opět za milé počtení a virtuální souznění.....
    Klárka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezký, Klárko...jak se naše vzpomínky potkaly ve stejný čas:-).
      Já děkuji za návštěvu a milá slova.
      Měj pěkný večer
      H.

      Vymazat
  7. Jo, jo...jsme na tom všichni stejně. jediná spravedlnost na světě - stárnutí :-)
    O všem? Ovšem!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, nic nenaděláme...Jen to brát s nadhledem!
      Hezký večer
      H.

      Vymazat
  8. Henrietko, mně ani brýle nepomohou. :O) Já už musím používat navlékátko. Dokonce i do jehly u šicího stroje. To jsem si ho šikovně ohnula tak, abych ho zastrčila do jehly zezadu a poté provlékla nit. A i to mi někdy dělá problém. Jenže dojít si do kabelky pro druhé brýle, na blízko, se mi nikdy nechce. :O)
    Hezký víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejspíš mě to taky čeká, Dášo:-). Navlékátko i brýle. Brýle sice mám, ale dobře uložené a ne a ne si zvyknout, že je mám mít po ruce. Tak mžourám a zaostřuji a marně doufám, že to nebude horší:-)
      Měj se krásně
      H.

      Vymazat
  9. Jak se ty vzpomínky dokážou po letech pěkně vybavit :-) Asi to ale zatím bude chtít hlavně hodně trpělivosti - vnučka Tě bude moci zachránit až za pár let (předpokládám...) :-) Měj hezký den, P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dokud se vybavují, tak je to ještě dobrý, haha:-)
      Předpokládáš správně, Pavli, Emičce je teprve tři a půl. Ta mi ještě nit nenavlékne:-)
      Krásný večer
      H.

      Vymazat
  10. A těmi brýlemi to nekončí :-)) taky začínám mžourat, ale zatím navléknu :-) ... krásný večer D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak Ať se Ti to ucho jehly nezmenšuje...Nebo alespoň hoodně pomalu:-))
      Hezký den
      H.

      Vymazat
  11. Tak to mě pobavilo, já už na to nevidím pořádně ani s brýlemi a u okna. Navlékátko je v mnoha případech moje spása:)jenom doufám, že ještě dlouho nebude hůř ........

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě moc těší, Evi. Vypadá to, že mě navlékátko taky nemine:-)
      Měj hezkou sobotu.
      H.

      Vymazat
  12. Milé a laskavé pojednání o životním koloběhu.
    Já nezašívám,zašívá moje dcera, když přijede má připravenou hromádku..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uvědomila jsem si, jak ten čas letí. Je to vlastně nedávno, co jsem tu nit babičce navlékala. Nebo ne??:-)
      H.

      Vymazat
    2. Tedy, ty to máš dobře zařízený, SimiBel. 😊

      Pravdivý, Henrietko, ale trochu smutný... Co naděláme. 😊

      Vymazat
    3. No jo, to se tak někdo má...:-)
      Jo, to je život. Čas nezastavíš!
      H.

      Vymazat
  13. Krásné, krásná vzpomínka <3 Samozřejmě to, že na to už nevidíš, je něco jiného... :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Dý. No, vypadá to, že brýle budou za chvíli nutné mít po ruce:-)
      H.

      Vymazat
  14. Také se mi to stává hlavně když šiju na stroji ale už jsem navštívila očniho Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Evo, lepší už to asi nebude, takže nezbývá, než se sžít s brýlemi. Už s nimi bojuji, když je nejvíc potřebuji, nikdy nejsou po ruce:-).
      Měj pěkný večer
      H.

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra