Na hnoji

   Zatímco se Češi hádají, jestli roušky nosit či nikoli, jestli si nás Bill Gates při testování opravdu tajně čipuje a jestli za všechno špatné může Babiš nebo Prymula, virus se šíří rychlostí blesku. A není divu. Vždyť špatná nálada, nenávist a zloba je cítit na každém kroku. Na takovém hnoji by vykvetla i násada od lopaty. 

   Myslíte, že kdybychom věděli, že smíchem a dobrou náladou ten virus společně porazíme, že bysme toho po tom všem byli ještě vůbec schopni???

Prej slečinky...

Vlastně ta úterní služebka na Moravu začala docela optimisticky. Potom, co jsme ráno na benzince nafasovaly kafe a vrátily jsme se k autu, partička mužů, postávající mezi vozidly si rychle posbírala ze střech okolních aut svá odložená plechovková piva, a jeden z nich ostatním nařídil: ,,Bacha, chlapi, slečinky potřebujou odjet."

Velkorysá nabídka

   Věděla jsem, že je to spíše formální otázka, přesto jsem ji svému muži včera, večer před cestou na Moravu položila: ,,Kolik asi tak můžu zítra v tom Sonnentoru utratit?" I když jsem tušila, že je mu to v podstatě jedno, takhle velkorysou odpověď jsem opravdu nečekala: ,,Kolik chceš! Kup si ho třeba celej."

Abych nezapomněla...vezu čaje, byliny i koření. Firmu jsem jim nechala, dělaj to fakt dobře.

Co zaseješ, to sklidíš.

  

 Já tentokrát dýně nezasela, alespoň ne tyhle, a přesto jsem sklidila. Stačilo na jaře na kompost vyhodit staré okrasné dýně a příroda se už postarala sama. A v barvách se vyřádila tak, že by i Mičurin od ní mohl opisovat.

Abych nezapomněla...

Jestli máte zrovna blbý období, nezoufejte, vypadá to totiž, že i z hnoje může nakonec vzejít něco pěkného.