Číslo
7, datum vydání: 15.7.2019
Z lásky
k přírodě
29.6.2019
Není
kniha jako kniha
,,Všechny
knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové nádherné vydání.“
Hans
Christian Andersen
Moje
chvilka poezie
1.7.2019
Jahodová
sezóna
Poslední
jahody
letošní
sezóny,
to
bude lahody
bez
úprav fazóny.
Sesbírám
červené
si
rovnou do pusy,
jahody
zelené
do
pusy necpu si.
Na
barvu počkám si
až
rudá bude,
naději
dělám si,
že
bude všude.
Senior klub
2.7.2019
Vždy připraven
,,Tak
jsem na moje osmdesátiny zamluvil restauraci,“ oznamuje mi jen tak mimochodem u
oběda můj táta.
,,Tati,
ale vždyť je máš až za rok, napřed musíš za čtrnáct dní oslavit
devětasedmdesátiny…“, podivím se nad jeho předčasnou aktivitou.
Ale
když se slovy, že to nevadí, nadšeně kývne, tu radost mu neberu. Vždyť na
takovou událost musí být člověk náležitě a s předstihem připraven.
Moje chvilka poezie podruhé
8.7.2019
Cibulovo
- česneková
Česnek
závidí cibuli,
tu
její rozkvetlou kebuli.
,,Co
koukáte, sousede?
vám
se vykvést nevede?“
ptá
se česneku cibule,
až
se jí zatřese kebule.
,,Nevede,
proto bych aspoň chtěl,
abych
tu jen tak nesmrděl…“
Moudro
dne
6.7.2019
Žabí
mimikry
Když
se na svět díváme nejen očima, ale i srdcem, tak i v ošklivé ropuše můžeme
vidět roztomilou žabku.
Ubrousku prostři se
7.7.2019
Knedlík
nebo nok
Tyhle
tvarohové knedlíčky mě snad nikdy nepřestanou bavit. A úplně nejlepší jsou
s horkými jahodami nebo borůvkami.
1
tvaroh v kostce
1
vajíčko
70 g
pohankové mouky
trochu
soli
Těsto
lžičkou vhazuji do vroucí osolené vody a za dvě minutky je hotovo. Podliji horkým
ovocem a…
Dobrou
chuť!
Ze
zvířecí říše
10.7.2019
Mazlíček domácí
Už
neskáče jako poděs a nehází zadkem pokaždé, když se při výskoku ocitne nad
zemí. Ani neběhá z místnosti do místnosti a nevybírá smyky na plovoucí
podlaze, když se snaží přibrzdit. Dokonce už přestal ohryzávat kabely
v bytě a do pokojových kytek kousne jen výjimečně. Vždyť už je to taky pán
v letech a ne žádný týnejdžr. Jen toho dřevěného králíka vždycky ukradne
z otevřené skříňky v obýváku, popadne ho zubama za mašli a odvleče ho
přes celou místnost. Snad aby si dokázal, že ještě nepatří do starého
železa…Taky nezapomene každé ráno přijít za mnou do kuchyně a vyžebrat kousek
jablka, banánu nebo tvrdého chleba. A večer? Leží vedle mé židle a nezvedne se
dřív, než jdeme spát.
Ze zahrady, luk a strání
14.7.2019
Mít
či nemít, to je oč tu beží...
Ten
keř nám byl čert dlužen. Brání sice kolemjdoucím ve výhledu na naši zahradu,
jeho tmavě červené listy jsou velmi dekorativní a lesklé drobné plody
vyhledávanou dekorací do suché vazby, ale ty jeho trny! Každý rok se brání
sestřihu tím, že je zabodává do našich rukou i přes pracovní rukavice. Každý
rok si s mužem lížeme rány a navzájem si jehlou vyndáváme zabodnuté špičky
z našich rukou.
Letos
se o to však musel u mého muže postarat chirurg. K čertu s dřišťálem!
Abych
nezapomněla…
ať
mimikry žabí vám náladu spraví, a v puse s nokem, s králičím skokem,
smějte se.
A mějte se!
1. vydání, číslo 7, datum: 15.7.2019
Nepravidelné periodikum
Příležitostný občasník vydává občas Jindra z blogu Abych nezapomněla. Vaše
podněty a názory můžete zveřejnit v komentáři pod příspěvkem nebo zaslat na
e-mail: abych.nezapomnela@gmail.com.
