NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

pondělí 16. listopadu 2020

Čaje za čaje

   Úskalím práce z domova může být i to, že běžné každodenní činnosti, které jste doposud vykonávali s automatickou samozřejmostí, mohou být náhle opomíjeny. Zažitý rituál, který jsem si dlouhých dvacet let v sobě pěstovala, utrpěl vážné trhliny.

   Nevybírám poštovní schránku.

   Alespoň ne každý den, jako tomu bylo při pravidelných návratech z práce domů. A tak se stalo, že osobní psaníčko od Stáni z blogu Veverkoviny leželo ve schránce bez povšimnutí téměř čtrnáct dnů.


 

   Když jsem Stáně poslala několik čajů ze Sonnentoru, aby měla další přebaly do své sbírky, netušila jsem, že se z toho nakonec stane milý barter. Stáňa mi kromě krásného, ručně dělaného přáníčka poslala 8 čajových sáčků. Musím říct, že všechny jsou pro mě originální a ani jeden z nich jsem nikdy neochutnala. Nejvíce mě zaujaly čaje BERCOFF a CUPPER. Ani jednu značku neznám a moc se na ně těším. Čajík z Ikey s příchutí cherry krásně voní i přes přebal, jablíčkový bílý čaj od TEEKANE bude určitě skvělý a stejně tak oba čaje na dobrou noc z DMka.

   Ačkoli jsem spíše na kávové dýchánky, toto období k těm čajovým přímo vybízí. Stáně moc děkuji, udělala mi obrovskou radost.

   Je jedno, jestli s kávou nebo čajem, ale ty naše holčičí chvilky, kdy držíme v ruce teplý hrnek s voňavou tekutinou, nasáváme vůni do sebe a občas usrkneme lahodný nápoj, jsou přece k nezaplacení.

Krásný čas všem.

pátek 6. listopadu 2020

Houbařská fikce

Šli jsme tuhle do lesa,
zatáhla se nebesa,
tma tam byla jako v pytli,
za ruce jsme se proto chytli.
Když o pařez jsem zakopla,
moje noha nakopla,
košík s jednou houbou,
mou houbařskou chloubou.
Hřib vyletěl nahoru,
ve větvích hledal oporu.
Zachránil ho v lese mech,
řeknu vám, že byl to pech.
Při dopadu ztratil hlavu,
v žalostném byl hříbek stavu.
Zabiják hub mám nášivku,
tak vyfotím si prašivku.