NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

úterý 25. června 2019

Kde je Anežka, není rajská jako rajská a nech brouka žít


Číslo 6, datum vydání: 25.6.2019



Sportovní sloupek
17.6.2019
Sedmdesát osm
Nejsem žádný sportovec, proto mám asi takovou radost z toho, že jsem za necelý měsíc nachodila sedmdesát osm kilometrů.
Pravda, pokud by v tom nebylo započítáno těch třicet do Prčic, nebyla by to taková sláva, ale stejně…každý kilometr se počítá.

Dětský koutek
18.6.2019
Kde je Anežka?
Do pracovny odcházím, abych narychlo něco vyřídila. Anežku sleduji skrz otevřené dveře přes chodbu. Vím, že se nemůže nic stát, sedí na pohovce v obýváku a dívá se na pohádku. Od počítače na ni mrknu dvakrát, třikrát, a při čtvrtém zvednutí očí zjistím, že pohovka je prázdná. Nepanikařím, ale pro jistotu se jdu po ní podívat. Obývací pokoj je prázdný, stejně tak sousedící kuchyně. I když vím, že pod balkónem ji jistojistě nenajdu, přesto se přes něj vykloním.
Už zbývá jen koupelna, kde si ráda přistrčí stoličku k umyvadlu a dlouhé minuty si myje ruce. Ale tam Áňa také není.
Když se vracím chodbou kolem ložnice a pohled se mi stočí směrem do místnosti, konečně ji uvidím.
Anežka leží na mé posteli s dudlíkem v puse, přikrytá a spokojeně usínající.
Hodné děti se prostě hlídají samy.

Z knihovničky
19.6.2019
Mengeleho děvče
Mám pocit, že od té doby, co jsem se začala zajímat o knihy s válečnou tématikou, jako by se s nimi roztrhl pytel. Potom, co jsem přečetla Vypravěčku, Utekl jsem z Osvětimi a Hanu, se mi podbízejí další tituly. Nevím proč jsem si z té široké nabídky koupila zrovna Mengeleho děvče, ale už po přečtení několika stránek vím, že investice do téhle knihy se rozhodně vyplatila.

Hovory s Emou
20.6.2019
Není rajská jako rajská
,,Co jste měli dneska k obědu, Emičko,“ ptám se zvědavě Emy, když ji vyzvednu ze školky.
,,Rajskou.“ odpoví Emča.
,,A s knedlíkem nebo s těstovinama?“ vyzvídám dál.
,,S těstovinama, cukrem a tvarohem.
,,No počkej,“ vloží se do hovoru maminka. ,,To jste měli dva chody? Rajskou a ještě těstoviny s tvarohem“?
,,Ale mami, my máme vždycky dva chody. Polívku a druhý jídlo.“ nedá se Ema a já mám pocit, že už mi svitlo: ,,Aha, takže ta rajská byla polívka, ne omáčka…to jsi ale neřekla, Emičko.“
Ema jen zakroutí hlavou a poznamená:
,,Až příště řeknu rajská, tak trošku přemýšlejte a budete vědět, že je to polívka!“
Proč mám pocit, že ta Ema je pořád o krok před námi…?!

Z domova
21.6.2019
K moři!
Když se Ema poprvé zmínila o tom, že chce k moři, ještě ani neuměla říct Ř.
Letos se její sen splní.
Přesto, že do Chorvatska odjíždí s rodiči dnes v deset hodin večer, v autě spolu s Anežkou sedí už v osm a dívají se na tabletu na pohádky. Asi aby si vyzkoušely, jestli to funguje a ujistily se, že je cestou technika nezradí.

Ze zahrady, luk a strání
22.6.2019
Nech brouka žít
Tenhle dům jsem vždycky chtěla,
aby v něm žil brouk i včela.
Pavouci, co nitě tkají,
ať tu v létě domov mají.
Před deštěm ať schová se,
beruška, co kochá se
pohledem na mravence,
Ferdu, svého milence.
Pospolitost bude vládnout,
za jeden provaz budou táhnout,
všichni v domku hmyzím.
Nikdo tu nebude cizím.

Společenská rubrika
23.6.2019
Na shledanou
Mám ho ráda.
Je to náš letitý rodinný přítel a kamarád.
Pomáháme si navzájem, svěřujeme se s našimi problémy i radostmi.
Když ale dnes, kdy má můj muž před sebou krátkou noc, protože musí brzy vstávat, Karel vypráví jednu historku za druhou a nemá se k odchodu, na jeho otázku:,,Tak co bych vám ještě řek,“ bez přemýšlení odpovím: ,,Na shledanou!“



Abych nezapomněla…
je důležité říci druhým, co od nich očekáváte, jaké máte přání a potřeby. Jinak se vám toho nikdy nedostane. On totiž opravdu málokdo umí číst myšlenky…

1        1. vydání, číslo 6, 25.6.2019

Nepravidelné periodikum Příležitostný občasník vydává občas Jindra z blogu Abych nezapomněla. Vaše podněty a názory můžete zveřejnit v komentáři pod příspěvkem nebo zaslat na e-mail: abych.nezapomnela@gmail.com.

úterý 18. června 2019

A mám tě!, Vrabcovi a pozpátku




Z domova
A mám tě!
8.6.2019
To ticho se mi zdá nějak dlouhé, proto od záhonu s mrkví, kterou právě jednotím, zvednu oči. Křovinořez leží v pergole na stole a můj muž se už po několikáté snaží navinout novou strunu. Bojím se, že odpolední idylku nám tento drobný, leč nepříjemný problém může zhatit. Nejde mu to. Vím, že se nemám na nic ptát, vím, že nemám nabízet pomoc. Proto znovu zabořím ruce do mrkve a čekám, až se zvuk motorové kosy opět rozburácí zahradou.
Když mám hotovo, přisednu si do pergoly, kde stroj již odpočívá na stole, s hlavicí přes jeho okraj. Můj muž se blíží s papírovou taškou, do které byla hlava sekačky zabalena pro převoz.
,,Pššt, ještě o mně neví,“ přiloží prst k ústům, mírně se přikrčí a pomalu vchází s rozevřenou taškou do pergoly. Nechápavě se rozhlédnu a marně hledám vetřelce, který by stál za odchyt.
Peripetie s neúspěšným navíjením struny do sekačky mému muži tentokrát nejspíš náladu nezkazily, protože jakmile přijde blíž, s vítězoslavným výkřikem: ,,A mám tě!“ přehodí papírovou tašku přes hlavici motorové kosy.

Ze zvířecí říše
12.6.2019
Vrabcovi
Pan Vrabec určitě zase někde lítá a paní Vrabcová nestíhá všechny ty svoje děti uhlídat. Pak se lehko jedno čerstvě opeřené ptáče ocitne uprostřed chodníku. Lítat to neumí a rodiče nikde. Co když vám ten prďola odskáče na silnici a přejede ho právě projíždějící auto? Nebo si ho na chodníku nevšimne maminka s kočárkem a rozmázne ho kolečkem? A nedejbože, aby ho ulovila kočka…
Tak takhle by to nešlo, Vrabcovi…!

Společenská rubrika
12.6.2019
Červánky
Prostě jsem to zkusila. Většinou se soutěží na blogu neúčastním, ale když jsem viděla Martiny obrazy, tak jsem si řekla: ,,Proč ne!“ S tím, že se na mě usměje štěstí jsem nepočítala, takže když se to povedlo, překvapení bylo veliké. Červánky mi dnes přinesla pošťačka a já tak mám svůj druhý obraz, který maloval někdo, koho znám.

Manželské etudy
13.6.2019
Za korunu
Když s vypraným manželovým prádlem vypadne z pračky i mince, vezmu ji do ruky a dvakrát ji obrátím mezi prsty. Jestli to byl záměr nechat ji v některé z kapes, tak musím svého muže upozornit, že jedna koruna česká je v dnešní době za vyprání fakt málo…!

Dětský koutek
15.6.2019
Budu se ti věnovat
Přesto, že jsem Emičku upozornila na to, že se jí dnes u nás nebudu moci věnovat, že musím péct koláče na pouť, neprotestovala a s radostí odešla se mnou.
Po chvíli, kdy se zabavila sama, přijde ke mně do kuchyně, vezme do ruky zbylé těsto na koláčky a začíná ho hňoucat v rukách: ,,Babi, ty se mi nemusíš věnovat, já se budu věnovat tobě.“ Říká a dožaduje se dalšího těsta.

Z knihovničky
16.6.2019
Teď
edstavte si, že by na Zemi nebyl žádný člověk a že by tu byly jen rostliny a zvířata. Existovala by minulost a budoucnost? Existoval by čas? Otázky jako ,,Kolik je hodin?“ nebo ,,Kolikátého je?“ by ztratily smysl. Dub nebo orel by se takovým otázkám pobaveně zasmál. ,,Kolik je hodin?“ zeptali by se. ,,No přece teď. Copak existuje něco jiného?“
Eckhart Tolle, Moc přítomného okamžiku

Moudro dne
17.6.2019
Pozpátku
Ydkěn ej ánžom érbod, tárheřp is éretkěn íntoviž ecautis uktápzop. Žydk es žitot emenatsod od ybod, ydk ot onchešv olačaz, ydhonm emenzelan étiželůd iděvopdo.

Abych nezapomněla…
ÉNSÁRK ÉTOL MEŠV!


1. vydání, číslo 5, 18.6.2019
Nepravidelné periodikum Příležitostný občasník vydává občas Jindra z blogu Abych nezapomněla. Vaše podněty a názory můžete zveřejnit v komentáři pod příspěvkem nebo zaslat na e-mail: abych.nezapomnela@gmail.com.