Jak včelička Tonička neposlechla maminku

   Jakmile na jaře v sadu začaly kvést třešně, zavolala si včelí maminka svojí dcerku, včeličku Toničku: ,,Toničko, je na čase začít sbírat pyl. Vidíš ten nedaleký sad plný třešní? Pyl budeš sbírat jenom v tomhle sadu, rozumíš?“ řekla, a Tonička přikývla.

   V sadu to bzučelo jako v úle, a Tonička už z dálky cítila vůni třešňových květů. I ostatní včelky pilně pracovaly a sbíraly pyl do košíčků, umístěných na svých nožičkách. Tonička se hned pustila do práce, přelétala z květu na květ a spokojeně si při práci bzučela.

Když ji od práce vyrušil bzukot dvou včel, které znala ze sousedství, zvědavě vystrčila hlavičku z třešňového květu.

,,Bzuuum, my víme o něčem lepším, než jsou tyhle květy,“ překřikovaly se Bzulinda s Bzunikou. ,,Pojď, ukážeme ti to,“ lákaly Toničku.

Ale Tonča zavrtěla hlavou: ,,Kdepak, já nemůžu ze sadu, a vůbec, mám hodně práce. Musím do večera mamince nanosit ještě hodně pylu.“

,,No právě, bzum. Chceme ti ukázat místo, kde je ho spousta pohromadě. Za městem právě rozkvétá celé pole žlutých květů. Budeme mít nejvíc pylu ze všech,“ lákají ji včely. Toničku napadlo, že by maminka mohla být ráda, že jí přinese více pylu, a tak se s těma dvěma nakonec na to žluté pole vypravila. Do večera opravdu nasbírala pylu víc než ostatní včelky ze sadu, a maminka byla na svou dcerku pyšná. O tom, že pyl pochází ze žlutého pole za městem, ale Tonička pro jistotu mamince nic neřekla.

   Jenomže v noci bylo Toničce ouvej. Bříško jí bolelo, hlava se jí málem rozskočila bolestí, a její maminka už si myslela, že jí dcerka umře. Ráno zavolala včelího pana doktora, a ten jí svěřil, že stejné potíže mají ještě dvě další včeličky ze sousedství, které včera sbíraly pyl na žlutém poli za městem. Pan statkář, kterému to pole patří, ho zrovna den předtím ošetřil jedovatým postřikem, a neposlušné včelky se jím otrávily. Pan doktor proto musel všem třem vypumpovat bříško, a Tonička musela mamince slíbit, že už víckrát na žlutém poli pyl sbírat nebude. Příště už by jí pan doktor totiž zachránit nemusel…

 

Abych nezapomněla…

a jak to bude se včelkama dál???

Kde se to vypíná, lilková a jednou nohou z postele

Příležitostný občasník

Číslo 2, datum vydání: 18.4.2019

Cesty ke zdraví

4.4.2019

DETOXIKACE ROZUMU

Tak mám pocit, že ten, kdo právě nepodstupuje povinnou jarní detoxikaci, nedožije léta. Vážně je potřeba nakupovat březové šťávy, spirulliny, chlorelly, mladé ječmeny, a odšťavňovat kila řapíkatého celeru? Nepopírám jeho blahodárné účinky, používám ho v kuchyni už dlouho, ale teď abych se bála, že díky hysterii, která kolem něj vypukla, z něj bude nedostatkové zboží.

Jediné, co dává smysl,

detoxikovat svou mysl.

Dětský koutek

5.4.2019

KDE SE TO VYPÍNÁ?

Moje vize, že se s Anežkou spořádaně a za ruku projdeme po městě a pak si ji posadím vedle sebe do kavárny, a vychutnám si svou odpolední kávu, vezme za své hned, jak zjistím, že ona má zcela jiné představy o dnešním odpoledni s babičkou. A tak se sama sebe ptám: Proč to dítě chce jít vždycky na jinou stranu než já? Proč se s výkřikem: ,,Nááámi!“ vrhá v každém obchodě na rohlík tak, jako kdyby týden nejedla? Proč, když se rozběhne je k nezastavení a je jí jedno, že je poblíž silnice? Proč ji fascinují všechny schody vedoucí do obchodů natolik, že na ně vyleze, aby z nich záhy mohla skočit a zase mi utéct?

Proč prostě není jako její sestra Ema, rozumná a klidná?

Protože její osobnost se dere na povrch, babičko. Tak zrychli krok a to kafe si kup TO GO!

Ubrousku prostři se 

9.4.2019

LILKOVÁ

Ví to přece každý trouba,

že lilek je jak jedlá houba.

Nasákne si všechny chutě,

a pak chutná přímo krutě.

S bazalkou a rajčaty,

topinkám šlape na paty.

1 lilek

6 středních rajčat

kousek pórku

trochu oleje

česnek dle chuti

sůl, pepř

tymián

rozmarýn

čerstvá bazalka

Všechno spolu opečte,

u česneku nebrečte,

poduste to s trochou vody,

nepáchejte žádné škody

s masoxem či příchutí,

bylinky vše vychutí.

Z domova 10.4.2019
KDYŽ MÁŠ MUŽE BULDOKA

Možná si z jeho typicky mužských výroků občas dělám legraci, ale nebýt jeho, asi bych to vzdala. Nebo přinejmenším pro letošek. Jenomže ON se do toho zakousl jako buldok do čerstvé kosti. Seštěpkoval zničené keře, ty, které se podařilo zachránit, přesadil. Překátroval celý kompost, rozvozil zem, položil nový chodník mezi záhony. A to navzdory tomu, že je tu reálné nebezpečí, že si zahrada po zásahu bagru bude sedat, chodník se propadne, a příští rok se bude muset předělat.

A já? Sázím bylinky, kytky a připravuji záhony na setí.

Moudro dne

11.4.2019

JE LIBO PŘIHNOJIT?

Stejně jako květiny, i my potřebujeme k životu slunce, vodu, vzduch a živnou půdu. Samozřejmě, že si chodidla nezahrabeme na zahradě do hlíny a nepožádáme partnera, aby na nás denně vylil kýbl vody. Živnou půdou by pro nás měly být hlavně kvalitní potraviny, zdravé mezilidské vztahy, spokojené manželství a semknutá rodina. Život je přece příliš krátký na to, abychom si mohli odvolit konzumovat předražené srágory, které nám nabízí potravinářský průmysl a svůj drahocenný čas trávit s lidmi, kteří nám berou energii.A když náhodou máme pocit, že začínáme uvadat, je potřeba přihnojit. Nejlépe pobytem v přírodě, kulturním zážitkem nebo jako třeba dneska já, tou nejlepší kávou a pistáciovou zmrzlinou ve městě. A jak se hnojíte vy?

Ekologické okénko

13.4.2019

MÁM PRO TEBE DÁREK

Řekl: ,,Mám pro tebe dárek,“ a podal mi plátěnou tašku s nápisem KÉŽ BY SI CELÁ NAŠE REPUBLIKA ŘEKLA UŽ ANI JEDNA IGELITKA. On, který žije čistě konzumní život, nesnáší třídění odpadu a papírové nákupní tašky.

Když může on, tak vy přece také! 

Manželské etudy 

18.4.2019
JEDNOU NOHOU Z POSTELE 
Vážně mě, která několik měsíců spala v noci tři až čtyři hodiny, chce dojmout tím, že si mi po dvaceti vteřinách otáčení se na posteli bude stěžovat, že nemůže usnout?



,,Abych nezapomněla...

,,Proti trampotám života dal Bůh člověku tři věci. Naději, spánek a smích.“

Immanuel Kant

1. vydání, číslo 2, 18. dubna 2019

Nepravidelné periodikum Příležitostný občasník vydává občas Jindra z blogu Abych nezapomněla.Vaše podněty a názory můžete zveřejnit v komentáři pod příspěvkem nebo zaslat na e-mail: abych.nezapomnela@gmail.com.