Pondělí, 3.4.2017
Navštívil mě Kruger Fredy,
myslela jsem, že má tedy,
lepší věci na práci,
než dělat si legraci,
z digestoře na mém blogu,
žertujíc o lidském smogu.
Úterý, 4.4.2017
Prožívám velké zklamání.
Zklamala jsem já, jako čtenář, zklamala kniha.
Jsou světla, která nevidíme je moje druhá kniha, kterou jsem
nedočetla.
Dvě stě osmdesát stran přečtených, přesto jsem k ní
nenašla cestu.
Nezáživné vyprávění, rozvleklý příběh bez napětí.
Přeskakování v ději a příliš krátké kapitoly, které
končí dřív, než se do nich začtu, mi prostě nesedí.
Jsem divná. Protože Pulitzerova cena a kladné recenze říkají
o této knize něco jiného.
Ale nemůžu si pomoct…Zřejmě jsem ještě pro takové dílo
nedozrála.
Středa, 5.4.2017
Nechci, aby se mi nad lososem s těstovinami a
smetanovou omáčkou vznášel cigaretový kouř.
Nechci, aby mi do mého latté s čokoládou kouřila
polovina restaurace.
Přesto jsem tu zas a znovu, protože čerstvosti a chuti
zdejší kuchyně prostě nemůžu odolat.
Od června snad již bez kouřové příchuti.
Čtvrtek, 6.4.2017
,,Emičko, co to tady máte za malinkatý oblečení?“ ptám se
vnučky, rozplývajíc se nad čerstvě vypranými miminkovskými věcmi na sušáku.
,,Babičko. To je pšece plo našeho plťouse…Až se nalodí, bude
to nosit.“
,,Aha…a kdy se ten prťous narodí?“, vyptávám se.
,,Babi. Nalodí se až bude teplo.“
Pátek, 7.4.2017
Když potkám dlouholetého kamaráda, zrovna vycházím
z prodejny obtěžkána pátečním nákupem.
,,Čau, máš pro mě ten sajrajt do nafty?“, zeptá se mě.
Celou dobu, co na něj nepřítomně koukám se snažím rychle
prohledat obě mozkové hemisféry.
Nic o ,,sajrajtu“ do nafty pro Karla, tam není.
,,Ty jsi na mě zapomněla…“, konstatuje při pohledu na můj
výraz.
V tu chvíli se drátky propojí, a já si dám do
souvislosti mojí včerejší nezodpovězenou otázku na šéfa: ,Pro koho že jsem
objednala ten aditiv do nafty´?, a právě probíhající, zatím jednostranný
rozhovor s Karlem.
,,Nezapomněla!“ vyhrknu radostí, že jsem nezklamala kamaráda.
Sobota, 8.4.2017
Co si přejí ostatní tříleté holčičky k svátku nevím.
Naše Ema si přála žehlicí prkno a žehličku, aby mohla
mamince pomáhat žehlit.
Přála si zahradní kolečko, aby mohla tatínkovi pomáhat na
zahradě.
Když si dárky na dnešní oslavě přebrala, nejdříve vyžehlila utěrku
na nádobí a plyšovému pejskovi obě uši. Pak se oblékla, obula holínky a trvala na
tom, že jí tatínek musí nakládat hlínu do kolečka, aby ji mohla vozit na
zahradu.
Ze zkušenosti u vlastních dětí ale vím, že ji ta pracovitost
nejspíš brzy přejde.
Neděle, 9.4.2017
Už pár dní si uvědomuji, že jestli chci jít letos Prčice, budu
na sobě muset zapracovat. Po dnešních třinácti kilometrech znovu objevuji své
již dávno zapomenuté svaly. Jenomže jsem nenachodila ani polovinu prčické
trasy. Přesto jsem se takhle příjemně unavená cítila naposledy v Českém Ráji, když jsme se vrátili z výpravy Po stopách filmu Jak dostat tatínka
do polepšovny. A to je dlouhých sedm měsíců. Jestli chci být ve formě, čeká mě do dvacátého května ještě hodně kroků.
 |
| zdroj: Google a Henrieta |
Abych nezapomněla…,
zapnout si krokoměr a že se pejskům žehlí
uši.
Těším se na pondělí - že si zase počtu, co týden Henrietě dal. Nezklamala jsi. Tak se budu těšit na další pondělí, abych zjistila, co nechceš zapomenout z tohto týdne.
OdpovědětVymazat(Mrzí mne, že nemám ten dar zkratky jako ty - protože by se mi líbilo mít někde ty střípky, abych nezapomněla...).
Hezký večer a dík
Jsi hrozně milá, Stáňo. Budu se snažit, abych každý den dala pár smysluplných vět dohromady i nadále:-)
VymazatJá dík! Za milá, povzbuzující slova a Tvou přízeň.
H.
Krásně jsi shrnula své týdenní zážitky a pocity :o).
OdpovědětVymazatMně se kniha velmi líbila, napětí jsem tam cítila, na zvláštní styl psaní jsem si po několika kapitolách zvykla.
Myslím, že zákaz kouření během jídla již dávno platí, alespoň si nepamatuji, že bychom někde obědvali v zakouřeném prostoru. Večer to však bývá horší, ale tam kde měli funkční odsávání mne kouř neobtěžoval. Nejsem zastánce všelikých zákazů, každý máme možnost volby si najít prostor kde se nekouří, protože to majitel třeba nechce. Takto se nám neustále určuje shora (z Bruselu) co smíme a nesmíme, a to mi vadí.
Rozroste se vaše rodina - to je hezká zpráva.
Vzpomněla sis rychle, tak měl Karel určitě radost :o).
Pejskům se přeci žehlí uši, aby lépe slyšeli, ne?
Vím proč bych Prčice nešla - nemám ráda hromadné akce :o)). Ty však trénuj, trénuj.
Měj prima další dny Henrieto.
Ála
Já vím, Alenko, škoda, že nemůžu sdílet nadšení z knížky s Tebou, ale každému sedí něco jiného, to je jasný:-)
VymazatV téhle mojí oblíbené restauraci se kouří pořád, jídlo, nejídlo. Mají na dveřích napsáno, že je kuřácká, takže můj problém, že nedokážu ani přesto odolat jejich výtečné kuchyni:-)
Ten důvod, proč bys nešla Prčice naprosto chápu. Já s tím problém nemám. Vyrážíme brzy ráno, takže tomu největšímu davu se úspěšně vyhýbáme.
Měj se krásně
H.
Milá Henrieto, Kruger Fredy je, a teď si musím vypůjčit slova pubescenta, fakt dost vostrej... digestoř jedna zatrápená...a jak je schopná takové inspirace, opravdu žasnu. A jinak, zase opět paráda, výborné počtení, už dnes se těším na další. Krásný den Diana
OdpovědětVymazat:-) Jo, to teda je ,,vostrej", Diano...
VymazatDěkuji, snad se mi bude dařit i nadále ,,moje" týdny zrekapitulovat tak, aby to mělo hlavu a patu:-)
Děkuji za přízeň a hezký večer
H.
Krásné střípky z celého týdne. Emička je úžasná a s tou prací to také znám, nadšení trvá jen chvíli. Ale ta chvíle je nádherná, když se nás ti malí človíčkové snaží napodobit. :O)
OdpovědětVymazatHenrietko, přeji příjemný týden.
Děkuju Dášo. Jo, úžasná je, tohle je nejroztomilejší věk, jak bere rozum. Je s ní legrace.
VymazatI Tobě krásný týden, měj se pěkně.
H.
No vidíš, Henrietko! To jsem fakt netušila, že děti se rodí z tepla. 😉
OdpovědětVymazatFredík dnes v noci nějak přitvrdil - a napsal mi na blogu takovej malinkatej horor. 😊
Vlastně není úplně jasné, jestli z tepla nebo za tepla:-)
VymazatFakt jo? Fredy řádil? Tak to se musím k Tobě mrknout.
Měj hezký večer
H.
Přiznám se, že se vůbec netrápím, když knihu nedočtu a mám jich v knihovně pár kousků, prostě jsem to nedala. U mě konkrétně hodně záleží na momentálním duševním rozpoložení, film i kniha je vždy přijata v jiných životních úsecích jinak.
OdpovědětVymazatNa dětech je úžasná ta jednoduchost, zapálení a potřeba pracovat, bojím se, že toto nadšení skončí a zůstane pak jen tvrdá realita.
Každopádně obrovská gratulace k dalšímu miminku, v létě u vás bude veselo.
Tak s tím souhlasím, Simčo. Opravdu záleží na tom, jak se člověk zrovna cítí. Ale když nedočtu, připadá mi to nefér vůči autorovi, který si s tím dal takovou práci. A tak kolikrát čtu a čtu a čekám, že TO přijde.
VymazatA pak si uvědomím, že je to pro mě ztráta času. Alespoň teď a tady. Třeba se k ní jednou vrátím a všechno bude jinak.
Vnoučátka jsou obrovská radost, vždyť víš:-)
A veselo určitě bude, už se těším.
Krásně se měj
H.
Tak jsem si zase hezky početla, pobavila se a dostala chuť do knížky, která nebyla Tvým šálkem kávy, nahlédnout. Ale je to tak, škoda času mučit se u toho, co v daném čase hlava nebere.
OdpovědětVymazatHezké dny, Henrieto!
Hanka
No vidíš, to mě nenapadlo, že i negativní postřehy z nějaké knihy mohou někoho naopak přimět si ji přečíst. Ale proč ne...Třeba by se to zrovna mohla líbit.
VymazatTobě též pěkné dny Hanko.
H.
Trocha poezie :-) že jsi své básnické střevo neuplatnila ve slavném školním koužku na střední :-)? Jako vždy moc hezké a vtipné počtení.
OdpovědětVymazatTo víš, to jde asi až s věkem. Tenkrát jsem měla hlavu plnou rovnic místo veršů, haha:-)
VymazatDíky a měj se krásně
H.
Bertík je taky zatím pracovitý :-)) a držím palce při tréninku kroků :-) Hezké dny D.
OdpovědětVymazatMají z toho dětičky radost, když můžou pomáhat. Všechno si musí zkusit. Tak snad jim to dlouho vydrží:-)Děkuji, snad i o Velikonocích, navzdory špatnému počasí něco nachodím...
VymazatH.