NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

neděle 1. prosince 2019

Wedding day


Zuby mi zimou cvakají
na mole rybníka potají,
každou dlouhou vteřinu,
myslím na teplou peřinu.

I když zimou rychle blednu,
jsem ráda, že není v lednu
tahle svatba mého syna,
a pochválím dnešním klima.

Za oponou z mraků náhle
objeví se světlo táhlé.
Slunce na pomoc přichází
svými paprsky na hrázi,
pohladí všechny bez rozdílu,
daruje jim svoji sílu.

I když je venku pod nulou,
ženicha vedu na molo.
Stylově – v šatech a lodičkách,
je u toho i ta maličká,
co usnula dřív, než se vzali,
a polibek si první dali.



Abych nezapomněla...
„Manželství není skvělé, když se dá dohromady dokonalá dvojice. Skvělým manželstvím je, pokud se nedokonalá dvojice naučí těšit ze svých rozdílů.“ 

Marcello Mastroianni, italský filmový herec



pondělí 25. listopadu 2019

Pomáhej slabším a starším ustupuj


Ema: ,,Babi, a nepřipadá ti zbytečný, aby mi mamka pořád říkala, abych u tebe byla hodná?! 
Vždyť já jsem přece hodná pokaždý…“

Připadá. Ale to máme my matky v sobě tak nějak zakódovaný. Když se dítě od nás vzdaluje, máme pocit, že naše připomenutí dobrého chování zajistí, že to tak bude. A když jsou děti dospělé a obava, že budou zlobit již není na místě, nezapomeneme, s svědomím, že jsme pro jejich bezpečnost udělaly vše, alespoň nenápadně procedit mezi zuby: ,,A dávej na sebe pozor!“



Abych nezapomněla…
,,Pomáhej slabším…“
,,Dobráá.“
,,A starším ustupuj…“
,,Dobráá.“

pondělí 4. listopadu 2019

Na světě jsou místa, na které se člověk prostě musí vracet


V Mikulově říkali,
když jsme víno chlastali,
že na Svatý Kopeček,
vyjde každý blbeček.
Tak si říkám, půjdu taky,
když jsem dneska už na mraky.
V půlce cesty s sebou říznu,
tak si vína znovu líznu.
Teď to půjde téměř samo,
už jsi tam byl taky, kámo?
Kutálím se náhle z kopce,
ať si tam jde za mě kdo chce.
Kašlu na ten kopeček,
nejsem žádný blbeček. 


Zdá se mi to, nebo jsou na Moravě i ty slunečnice nějak větší...


Není to tak hrozný,
když zrovna zrají hrozny.
Konec léta sice značí,
obloha se více mračí,
vinař sklízí, ochutnává,
a léto nám sbohem dává.
Podzim s vínem vítej,
však tak, ať nejsi zlitej!


Když tráva může růst na skále, můžeme i my v životě dosáhnout toho, co zdá se nám zcela nemožné. 


Labutí píseň zapěla,
s peřím celým do běla,
připlula ke břehu nádrže.
Ten, kdo se to ráno nezdržel,
nespatřil krásu labutě.
A ted...už všichni na kutě.


Abych nezapomněla...
,,Cestováním bychom si neměli budovat další a další domovy, ale líp a líp poznávat krajinu v sobě."
Petr Horký