NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

čtvrtek 11. října 2018

Jak se v Tatrách odrovnat hned při první túře


   Nečekám, že mi někdo v penzionu bude klíčit čočku nebo vařit fazole. Takže vezmu za vděk standardní snídaní, na kterou se mimochodem moc těším. Od minulého pobytu se až tak nezměnilo. Máme připravený raut s volskými oky, párky, šunkou, salámy a sýry. Nechybí zelenina, jogurty, ovesné vločky, máslo, džem i med. K pití máme čaj, kávu, džus i vodu. Já očima hledám zelný salát, který si majitelé vyrábí sami a naložím si ho na talíř pořádný kopec.
   Můj horal na dnešek vybral trasu z Hrebienku na Skalnaté pleso. Neví ale, že já mám z této cesty trochu obavu. Dobrý pocit jsme neměla už včera, když jsem dalekohledem od lanovky v Tatranské Lomnici viděla turisty, jak jdou po vrstevnici úzkou kamenitou cestou.
Na cestu vyrážíme s plnými žaludky a nepromokavými bundami.
,,Nejako Vám prší, čo!?“ konstatuje majitel penzionu před naším odchodem.
,,My jsme zvyklí, předloni nám tu propršela skoro celá dovolená.“ odpovím.
,,Aj, tak to ste vy, kto nám prináša zlé počasí…prečo tedy neidete do Chorvatska...?“
   Do Starého Smokovca jedeme električkou, na Hrebienok ozubnicovou dráhou. Výhled z Hrebienku je překrásný, vidíme dolů do údolí, Tatranskou Lomnici, Poprad, Slovenský Ráj i Nízké Tatry. 



   Vydáváme se po červené turistické značce, Tatranskou magistrálou. Zpočátku je chodník pohodlně široký, ale když sejdeme ke Studenému potoku, pokračuje kamenitým terénem. Uděláme krátkou zastávku na Zamkovského chatě, a ještě netušíme, jak se nám tento odpočinek bude hodit.

   Zbytek cesty je celkem náročný, úzký chodník nás vede pořád do kopce a pod námi se rozprostírá klečí porostlý sráz. Držím se vlevo, kde cítím jistotu skalního masivu, a dolů se raději moc nedívám. Nejhorší moje obavy se naplňují, bouřka nás zastihne ještě dřív, než stačíme na Skalnaté pleso dojít. Schovám se do skuliny ve skále a obklopena klečí čekám, až ty rány přímo nade mnou ustanou. 
Můj horal sice natáhne bundu, ale jinak se nechává smáčet studeným vysokohorským deštěm.



   Na Skalnatou chatu dorazíme zdravě unaveni a já tam vezmu za vděk výbornou fazolovou polévkou. Samotné Skalnaté pleso mě nějak extra neuchvátí. Málo vody, málo nadšení. Za to na Lomnický štít, který se tyčí přímo nad námi se nemůžu vynadívat.



   Největší hloupostí celého dne, a posléze zjišťujeme, že i celého týdne, se jeví sestup do Tatranské Lomnice přímo po sjezdovce. Takhle si odrovnat nohy hned první den v Tatrách může opravdu jenom sváteční turista. Nohy bolí od kotníků po kyčle a místy jsem už tak zoufalá, že jdu pozpátku. Přináší to sice chvilkovou úlevu, ale také několik pádů přímo na zadek.


   Jestli jsem odmítla sednout do lanovky na Skalnatém plese, o zastávku níže, ve stanici Štart jízdu lanovkou vyhodnocuji jako nezbytnou. Chvíli uvažuji o tom, jestli si na kuráž koupím decku borovičky, ale nakonec si za dvacet čtyři éček řeknu jenom o dvě jízdenky.
K mému údivu zjišťuji, že kabinkovou lanovkou jsem schopná cestovat bez větší hysterie.

Abych nezapomněla…
dolů se ale pro jistotu nedívám.


18 komentářů:

  1. Henrieto, to klesání muselo být fakt "masakr" (koukla jsem na mapu na hustotu vrstevnic). Jinak moc hezký výlet i fotky. Zastesklo se mi po horách...
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo, byl to masakr! My jsme se bohužel na vrstevnice před rozhodnutím sejít sjezdovku, nekoukli:-).
      I mně se po horách stýská, tak se aspoň zasním, když píšu o nich články a probírám se fotkami:-).
      Měj se fajn
      Henrieta

      Vymazat
  2. Henrieto,
    super příspěve, hned bych vyrazila.
    Kde jste byli ubytování?

    Hezké dny přeje

    Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Martino. Bydleli jsme už podruhé v penzionu Pažický ve Staré Lesné a myslím, že ani příště tomu nebude jinak:-).
      Měj se hezky
      Henrieta

      Vymazat
  3. Henrietko, nádhera. A prečo neidete do Chorvatska - mě fakt pobavilo :-) Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Marti. Pan majitel penzionu je tak trochu šprýmař:-). Ale my máme jeho humor rádi.
      Měj fajn dny
      Henrieta

      Vymazat
  4. Henrietko, tak to jsem netušila, že ty můžeš za to, že v Tatrách prší :o)
    Měj příjemný večer a v suchu!
    Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš Helenko, vypadá to, že jo:-). My jak překročíme hranice Popradu, začíná pršet:-).
      Děkuju, i Tobě krásný večer
      Henrieta

      Vymazat
  5. Jít pozadu z kopce? Holka, ty jsi odvážná :-)
    Ale Tatry jsou krásné....a nejkrásnější v létě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, to nemá s odvahou nic společného...to byla čirá zoufalost:-)).

      Vymazat
  6. Chybami se člověk učí, někdy bolestivě, jindy příjemněji, ale příště už to nezopakuješ.
    Prostě to tak mělo být, vznikly krásné fotky a článek, který voní klečí, deštěm a zdolanými kopci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To rozhodně nezopakuju, tím jsem si jistá:-). Příště radši do kopce než z kopce.

      Vymazat
  7. Milá Henrietko nechceš přijet k nám u nás opravdu dlouho nepršelo.😉.
    Obdivuji tě..z kopce v pozici raka..to bych opravdu nedala.Ale Tatry jsou tak nádherné, že i ta bolest za to stojí viď. Krásný víkend ti přeji.Z🖤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když ono to Zdeni funguje jenom v těch Tatrách:-). U nás jsme totiž taky bez deště:-). Nelituji ničeho, bylo to náročné, ale v takovém prostředí to snad i méně bolí:-).

      Vymazat
  8. Henrietko, díky za prima čtení a dokonalé obrázky. nebyla jsem tam dvacet let, pamatuji ještě Tatry porostlé smrky, proto se mi tam možná moc nechce. Každopádně my dali cestu obráceně, je pravda, že momentální cena za lanovku na Skalnaté je šílená.
    Ale věřím, že i tak stála túra za to, minimálně si ji budete dlouho pamatovat :o)
    Tak hezké dny i doma.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko, můj muž si Tatry taky pamatuje ještě před Kyrilem. Vždyť mi taky vždycky ukazuje místa, kde všude stály statné smrky. Je to obrovská plocha lesa, která tam padla. Jestli jste šli na Skalnaté pleso nahoru pěšky, tak to je tedy taky sakra dobrý výkon! Vzpomínky každopádně zůstanou.
      Měj se hezky
      Henrieta

      Vymazat
  9. Henrietko, jste úžasní, i když túra byla určitě náročná, fotky jsou nádherné. Až na ty bolavé nohy ..., ale alespoň budete mít na co vzpomínat. Pro mne je Slovensko země nepoznaná, ale doufám, že ne navždy, takže zatím děkuji za super podívanou.
    Přeji fajn neděli. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Náročné to bylo, Dášo. Nohy bolely, hlavně kotníky a prsty u nohou. Bála jsem se, že budu muset druhý den odpočívat, ale ráno bylo zase dobře:-). Pro mě dříve byly Vysoké Tatry nepřekonatelně daleko. Dnes už si tomu tak není a jsem ráda.
      Děkuji, hezký týden
      Henrieta

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra