Pondělí, 23.6.2018
,,Asi za týden Smokey zemřel. Celá rodina se večer sešla na
zahradě, kde Ethan vykopal velkou díru. Zabalili kocourovi tělo do deky,
položili ho do jámy a zasypali hlínou. Ethan pak zapíchl kousek dřeva vedle
kopečku mokré zeminy a pak si s mamkou poplakali. Já do nich přitom šťouchal
nosem, abych jim připomněl, že ke smutku nemají důvod. Já jsem byl pořád
s nimi, čilý a fit.
Kromě toho jsem byl daleko lepší kamarád než Smokey.
Příští den, když mamka s páníčkem odjeli do školy, jsem
se vypravil na zahradu a Smokeyho vyhrabal. Docela dobrou mrtvou kočku je přece
škoda strkat do země.“
W. Bruce Cameron, Psí poslání
Úterý, 24.6.2018
,,Vždyť ty trháš samý mrňouse, Emi. Musíš vybírat ty větší
mrkvičky,“ radím Emě, když spolu ze země vytahujeme mrkev. ,,Hele, takovýhle,“
ukážu jí jednu již pěkně narostlou.
Emě se několikrát za sebou povede utrhnout jen nať a mrkev
zůstává v zemi.
,,Uff, mně to moc nejde, babi,“ povzdechne si.
,,Tak to nech, já si je vytrhám,“
,,To ne, babi, pšece to nevzdám,“ odpoví Ema a urputně se
snaží vytáhnout další mrkev.
Středa, 25.6.2018
,,Jste nějaký nepřipravený,“ rýpne si do mě a do dcery při
zavařování okurek synek.
Kdybychom si totiž s dcerou nevytvořily každá jinou domněnku
o tom, kolik kilo okurek budeme letos nakládat a raději se domluvily, možná by
nám ten ocet nedošel.
Na druhou stranu sousedka, která si vytvořila domněnku o
tom, že octa spotřebuje celé balení a dostatečně se zásobila, nám díky ní nakonec
vytrhla trn za paty.
Čtvrtek, 26.6.2018
,,Vím, ještě je týden čas, ale už pomalu dávám na papír
věci, které budeme potřebovat do Tater“, říkám do telefonu manželovi. ,,A taky
jsem došla k závěru, že to bude dost časově našlapaný, když přijedeš až
v pátek večer, den před odjezdem. Kdy si stihneš zabalit?“
,,Prosímtě, ty troje trenky mám zabalený hned,“ odpoví
s jistotou.
On si asi pořád ještě neuvědomuje, že nejede na víkend na
chatu, ale na týden do hor…
Pátek, 27.6.2018
,,No oblíkej se, jedem,“ vypadne z manžela hned jak
vstoupí v podvečer do dveří a ještě si ani nestačí po týdnu v práci
vybalit tašku.
,,A kam?“ divím se
,,Neptej se, uvidíš.“
Tohle mi jako už teď bude dělat pořád?
Sobota, 28.6.2018
Na návštěvu keramických trhů v Bechyni jsme si s mužem
nevybrali ani vhodnou dobu ani počasí. Přijet do Bechyně až v deset dopoledne
fakt nebyl dobrý nápad. Hned po příjezdu do města totiž strávíme dobrou půlhodinu
hledáním volného parkovacího místa, které je mimochodem od náměstí, kde se trhy
konají, pěkný kus cesty. Když do centra dění dorazíme již dostatečně zpruzelí
popojížděním po městě a následným pochoďákem na přímém slunci, zděsíme se
množstvím lidí.
Jak se dostanu ke stánkům? Ptám se sama sebe a nedobrovolně jdu
s davem tam, kam ani nechci.
Můj muž naštěstí potká známého, takže se této
atrakce s radostí vzdává. Rychle ukořistím jeden sádelňák, zápichy ke kytkám
a již v částečném rozkladu prchám pryč.
Neděle, 29.6.2018
Ta restaurace je narvaná k prasknutí. Marně se s mužem
rozhlížíme po lokále a očima hledáme dvě volná místa.
,,Hele, támhle zrovna někdo platí,“ všimnu si a ukážu k nedalekému
šestimístnému stolu.
Když k němu přijdeme a chystáme se usednout, starší
dáma držící jednu z židlí za opěradlo se na nás oboří: ,,Tady sedíme my!“
,,Já myslela, že jste zrovna platili…a nevadilo by vám,
kdybychom si k vám přisedli?“ zeptám se.
,,Ne,“ odpoví žena energicky a chystá se spolu s manželem
a synem usednout ke stolu. Bereme to jako souhlas. Tříčlenná rodinka, hned jak za
halasného dohadování předvede škatulata hejbejte se, usedá též. Číšník je u nás
téměř okamžitě, a tak si všichni můžeme objednat.
To, co následuje, mi ale vezme chuť k jídlu. Syn se
neomaleně pustí do své matky kvůli držené židli u stolu, u kterého ještě
platili jiní hosté svůj oběd, a jasně jí dává najevo, že se za ní stydí, a že
už s ní nikdy nikam nepůjde. Z jeho úst padají na její adresu urážky
a sprostá slova. Stará paní mlčí a ani otec se jí nezastane. Nechává syna, aby
na veřejnosti neomaleně urážel svou matku. Mám chuť toho hulváta, který
evidentně ve svých čtyřiceti letech ještě pokrytecky využívá mama hotelu,
upozornit na to, že ten, koho tady veřejně a nahlas uráží je jeho matka. Možná
udělala drobný přehmat, ale pořád je to člověk, který ho porodil, vychoval,
naučil ho mluvit, v noci k němu vstával, běhal s ním po
doktorech.
Copak už na to zapomněl?
Abych nezapomněla…
,,Dokonalá matka, miluje i spratka“
Halina Pawlowská
Henrietko, nedávno jsem byla nechtěným svědkem podobné konverzace v restauraci. Tentokrát to byl hulvát muž a neomaleně se choval jak ke své ženě, tak k mladému číšníkovi. Já se úplně styděla to poslouchat.
OdpovědětVymazatHenrietko, ať se s takovými lidmi potkáváme co nejméně. Petra
Jako by se z lidí vytrácela slušnost, Peťo. A smutné je, že i v rodinách...Měj se hezky.
VymazatHenrieta
Henrietko, Emička je opravdu pomocnice a má výdrž. Na trzích jsme se mohly potkat, my tam byli ve stejnou chvíli také. Zrovna jsem si připravila článek na zítra. :o) Parkovali jsme v boční uličce u náměstí, ale sehnat místo bylo opravdu náročné. A těch lidí...
OdpovědětVymazatPřeji krásný týden. D.
A víš, že jsem si na tebe v Bechyni vzpomněla, Dášo. Pamatuji si, že jsi tam byla vloni:-). Já myslím, že bychom se ani v tom davu nenašly:-).
VymazatMěj se krásně
Henrieta
Pondělí pobavilo a Emička je skvělá.
OdpovědětVymazatPokud jde o balení, tak my už jsme s mužem tak sehraná dvojka, že věci na týden sneseme na hromadu za necelou půlhodinu a já to za 10 minut složím do kufru (a pak ho zapomenu zapnout, takže manžel při pokusu odnést ho ke dveřím všechny věci vyklopí na podlahu a já si dám skládací repete :-D). Vyhlídku na dovolenou v Tatrách tiše závidím - já před sebou mám vyhlídku na měsíc v práci bez možnosti dovolené (což mi v kombinaci s předpovědí počasí působí pramalou radost)
Hezký týden
Jo, mě taky, Stáňo:-). Škoda, že už mám tu knížku přečtenou. Asi budu shánět druhý díl:-).
VymazatNení nad to být při balení sehraný...ale nesmí se to vysypat, co! To mě pobavilo:-).
Henrieta
Henrietko, hned prvni odstavec mě zahřál u srdce. Psí poslání je jedna z nejoblíbenějších knih mé dcery. Emička je správná holka, která si v životě poradí! A nejspíš mám něco společného s Tvým mužem, nejen že vždy balím na poslední chvíli, ale taky ráda překvapuji a měním program, na poslední chvíli.
OdpovědětVymazatMějte se s rodinou krásně!
Zuzka
Ani se nedivím, Zuzko. Knížka je moc pěkná pro dospělé i pro starší děti.
VymazatTak ty taky balíš na poslední chvíli...no abyste jednou něco nezapomněli:-)).
Děkuji, měj se fajn.
Henrieta
Henrietko, pondělí mě dojalo. Emička je úžasná holka. A k neděli, někdy bohužel sklízíme, co sejeme, ale od určité doby se už vychovává každý sám. Měj se krásně.
OdpovědětVymazatMarti, knížka byla úžasná, chystám se na druhý díl. Bohužel sklízíme. Tak ať ty naše plody jsou jenom chutné.
VymazatHezké dny
Henrieta
Emička je skvělá, že to nevzdává :-) A taková překvápka jako keramické trhy bych si taky nechala líbit :-) I já balím na poslední chvíli, i když předem dělám zásobičky, co asi do kufru příjde :-) Je nepříjemné narazit při obědě na takového hulváta ... Krásné dny ti přeji :-)
OdpovědětVymazatEma mě překvapila, že se do toho tak vrhla, Zdenko:-). Já komínkuju dopředu, abych na něco nezapomněla. Můj muž přijede, jednu tašku vybalí, druhou sbalí a může zase jet:-). Každý jsme prostě jiný...:-).
VymazatDěkuji, hezké dny
Henrieta
Já to tvoje psaní prostě miluju! :-)
OdpovědětVymazatHezké dny přeji, Klárka.
Klárko! Děkuju moc, jsi zlatá.
VymazatMěj se krásně.
Henrieta
Na mužích je kouzelné právě to balení, protože to adekvátně vyváží to ženské vyšilování, ve své podstatě to dopadne tak, že daleko lépe je připraven právě pán tvorstva.
OdpovědětVymazatJá ti nějak nestíhám to hulvátství vůči rodičům potažmo, ale vnitřně vím, že na každou svini se voda vaří, já tomu věřím a toto mi vždy stačí, když si to srovnám.
A moc ti přeji, aby ta dovolená snů dopadla dle tvých ideálům a pan manžel aby ti pak nepůjčoval trencle ....krásnou dovču přeju od srdce !
Na tom asi něco bude:-). Když si představím, že bychom při tom balení vyšilovali oba...:-).
VymazatMě teda ten hulvát hnul ale žlučí... Kéž bys měla pravdu a to jeho chování se mu vrátilo i s úroky.
Děkuji moc, sbalila jsem vše potřebné, takže trencle si snad půjčovat nebudu...:-)
Henrieta
Henriet, máš pravdu - dost často si vyslechnu sprosťárny od nevychovaných dětí k rodičům. Jsem pyšná na to, že jsem vychovala dvě slušné dcery a máme hezké vztahy. Ale musím říct, že jsme byli s mužem přísní. V Bechyni jsme také kdysi byli. Mám krásnou keramickou hlavu čerta (svícen). Od Mikuláše vždy svítí. Krásné dny a hezkou dovolenou.
OdpovědětVymazatJe to smutné Pavlo. Chování dětí k rodičům je někdy příšerné. Ale ono to bývá často i naopak. Můžeš být na své dcery pyšná, moc ti to přeji.
VymazatNo...nebude to trvat dlouho a čertík ti zase bude svítit...:-).
Ale zatím užívej léta.
Henrieta
Já se tady taky nerada vzdávám, ale když oni jsou teď ty mrkve, a nejen mrkve jako zabetonovaný...
OdpovědětVymazatTvůj muž má stejnou hlášku o trenýrkách, jako měl už můj taťka. A pak se celou dovolenou mamky ptal, že má to či ono :o)
A neděle - já bych mu asi chtěla rovnou jednu plácnout, aby se probral...
Henrietko, měj se moc krásně, ocet neřeš a hurá do Tater!
Helena
Ta Emča se s tím prala, Helenko, že jsem se taky nenechala zahanbit:-). Ale šly ven ty mrkve blbě, to je pravda:-).
VymazatAť žijou trenýrkové hlášky, koukám, že jsou docela rozšířené:-).
Heli, moc ti děkuji, měj se krásně.
Henrieta
Henrietko opět děkuji za úžasný týdeník. Díky němu má mysl tleská,že nejsem nemožná, že neumím spakovat věci na týden a k tomu připravit Bydlik během pár minut...jak by si můj mužíček představoval. Emička opět bodovala,je to šikulka 😊 a co se týká neomalenosti...bych mohla ze zkušenosti od okénka dlouho vyprávět.Dost často nechápu a jsem šťastná,že mám rodinu jakou mám. 😊
OdpovědětVymazatKrásné dny ti přeji.Z ❤
Já děkuji Zdeni, že týdeník čteš. Jsme to my ženy, které si musí promyslet, co budou všechno na cestu s sebou potřebovat. To není šup šup a jedu, přece...:-).
VymazatChlapi to ale mají evidentně jinak a asi to tak má být:-).
Věřím, že ty si taky asi vyslechneš věci...
Měj se moc hezky
Henrieta
Opět bezva shrnutí týdne. Emička ta se jen tak nevzdá. Nedivím se, že jí občas zůstane v ručce jen nať. Je to letos na zahrádkách taková vše zabetonované.
OdpovědětVymazatPro muže jsou asi ty trenýrky hodně důležitá věc, protože nejen Tvůj manžel, ale i jiní pánové tuto hlášku používají. :-)
Keramické trhy v Bechyni mám trochu z ruky, ale za týden budou podobné v nedaleké obce, takže už se docela těším.
Hezké dny Ti přeji!
Hanka
Emička se snažila Hanko, ale je to tak, zem je suchá, tvrdá, i já mám co dělat, abych mrkev vytáhla.
VymazatTy trenky jsou nějak populární...:-)).
Doufám, že sis keramické trhy užila.
Měj se pěkně
Henrieta
Jaké si to uděláme, takové to máme....a to platí i u dětí. Čtyřicetiletý hulváte je už nevychovatelný, ne nadarmo se říká-ohýbaj ma mamko, dokaď je mi Janko. Až mi bude Jano, něohněš ma, mamo! :-)
OdpovědětVymazatTahle úměrná vedra mě tak ubíjí, že blog stagnuje a mé komentáře se scvrkly na jeden/týden....tento :-)
Míšo, velmi trefná říkanka, přesně se hodí:-). S tímto ,,Jano" už toho máma moc nesvede...bohužel.
VymazatAni já nestíhám blogy, ale snad to není ani tím horkem, ale jinými aktivitami, které jsou v tomto počasí nutno využít. Já mám takové léto ráda, jen vodu by to chtělo.
Henrieta