Pondělí, 26.11.2018
Jestli
neumíš počítat do dvaceti, nauč se to. Jednou potkáš člověka, vedle kterého
bude do deseti málo…
Úterý, 27.11.2018
Někdy
si připadám jako ten uschlej list.
Zuby
nehty se držím té svojí větve, odolávám větru, dešti, a pak stačí lehký vánek…fíí.
A já
padám dolů, rovnou na zem.
A
kdyby mě někdo sebral a zmačkal mě v dlani, rozsypu se v ní na tisíc
kousků…
Středa, 28.11.2018
,,Babi,
víš o tom, že Laura už byla v Anglii…“ oznamuje mi Ema. ,,A víš, co to
znamená, když se tam anglicky řekne aj chuch sný?“
,,Aj
chuch sný? No to teda nevím,“ odpovím zmateně.
,,Nevíš,
viď“, pokývá hlavou Emča. ,,To normálně znamená had se má dobře, je
s kamarády venku a hrajou si společně.“
,,Aha,“
řeknu nedůvěřivě. ,,A není had náhodou anglicky snake?“
,,No
to je,“ překvapivě potvrdí Ema. ,,Vždyť to sný je jako snake. Had. A ten se má
dobře, je s kamarády venku a hrajou si společně…!“
Možná
bych si měla zvyknout, že ta holka má na všechno odpověď.
Čtvrtek, 29.11.2018
Dneska
je to týden, co Simona na svém blogu vyhlásila adventní výzvu Spolu u první svíčky.
Ač
jsem tenkrát nevěděla, jak tuto výzvu pojmu, naprosto samozřejmě,
bezmyšlenkovitě jsem slíbila účast. Vždyť kdy jindy, když ne teď, na začátku
adventu se připojit k ostatním, a sdílet své pocity, své příběhy.
Obavy
z tématu i z časového tlaku nastupují do několika minut a pak se náhle
zrodí v hlavě věta: Zapaluji první svíčku za svou milou prababičku.
Můj vánoční příběh tímto ožívá a já ho dopisuji ještě týž večer.
Dnes
ještě prochází malými úpravami, a v neděli půjde do světa spolu se
spoustou dalších.
Pátek, 30.11.2018
Než
se na jednom z domů na náměstí rozsvítí světelný řetěz a než rachejtle
letící na protější dům osvítí anděla, který vyšle andělské světlo směrem k nazdobenému
smrku, stačí si Ema spálit pusinku horkým kakaem. A protože poslechne radu
,,tak to vyplivni“, ale zapomene se při tom předklonit, celý obsah její pusy
skončí na šále i na bundě.
Adventní
čas tímto můžeme považovat za zahájený.
On
ten anděl byl stejně ,,ňákej divnej…“
Sobota, 1.12.2018
,,V
osm ráno vykopnu dveře, vyříznu futro, zazdím nový, pověsím nový dveře a v poledne
jsem na oběd doma.“ Plánoval si včera synek naši výměnu vchodových dveří.
Obědvá
nakonec u nás, u nás i večeří.
Ono prostě
vždycky nejde všechno tak, jak si naplánujeme…
Neděle, 2.12.2018
,,Babi,“
šeptá Ema vedle mě ráno v posteli. ,,Budeme už vstávat? Měly bysme jít do
obýváku vzbudit toho chrápače.“ řekne na adresu dědy, jehož chrápání je slyšet
až do ložnice a neustává ani tehdy, když nad ním s Emčou obě stojíme:
,,Ptáčkové už dávno vstali, svoji píseň zazpívali. A ty ještě spíš, že se
nestydíš,“ přednášíme jednohlasně, a když se chrápač ztiší a pohnou se mu
koutky u úst, je jasné, že básnička opět zabrala.
Abych nezapomněla…
nemačkejte uschlé listy v dlani. Nikdy
nevíte, jestli se někdo necítí stejně jako oni.
Jindro, netušila jsem, že když se k tvému týdeníku tentokrát dostanu až o půlnoci, budu první komentující. Tak pěkný týden, ze kterého už nám jeden den utekl, a já jdu na kutě, abych zítra, teda vlastně dneska nebyla jak mátoha.
OdpovědětVymazatDneska to bylo s týdeníkem na hraně, Stáňo. Pustila jsem ho ven poměrně pozdě, tak asi proto:-). Stejně mě těší, že si ho nenecháš ani v takhle pozdních hodinách ujít. To já už jsem dávno v peřinách:-).
VymazatZačnu si tvé moudré věty asi psát na papírky a vylepovat kolem sebe - ta pondělní opět parádně sedí!
OdpovědětVymazatA hned vedle si napíšu tu básničku, až budu budit toho svého chrápače :o)
Jindřiško, měj hezký den, Helena
No to by bylo pěkný, Helenko, já už se do dvaceti počítat naučila:-).
VymazatBásnička na probuzení je takový náš ranní rituál, když u nás Ema spí. Ještě vždycky chce, abysme u toho měly oblečené župánky:-).
Hezký den i Tobě
Jindra
Aj chuch sný... už jsem to zde kdysi psala, že Emička je prostě geniální. Úterní pocit uschlého listu mi nedá spát... asi únava z nabitých dní. Čtu to tady ráda. MOC. Diana
OdpovědětVymazatFantazie Emě určitě nechybí, Diano:-). Asi nejsem sama, koho občas ten pocit uschlého listu přepadne. Zvláště v tomto období.
VymazatDěkuji Ti, těší mne to. Taky MOC:-).
Jindra
Dokážeš tak perfektně slovně vyjádřit pocit Jindřiško, neboť pondělí a úterý nebyly zrovna úsměvné dny, že?
OdpovědětVymazatJeště že máte doma Emičku! Ta vše staví do rovnováhy. A máš bonus veliký - že s ní můžeš být tak často...
Krásný Advent ti přeji.
Ála
Jo, Alenko, pocity by mi šly. Není nad to si je prožít, to se pak o nich hned lépe píše:-). Emča je bonus sám o sobě:-). Obě máme celkem nabyté týdny, ale vždycky si nějaký ten den pro sebe vyšetříme.
VymazatDěkuji moc, Jindra
Jindro, ta krásná básnička k buzení nedělního spáče je úžasná ! Po ní musí být den jako korálek :-) A výzva u Simči se mi také moc líbí, jen nemám asi úplně tu správnou vánoční historku, i když pár střípků bych asi poskládala, jen jsem už prošvihla čas na jejich poskládání do vět :-o Krásný adventní čas !
OdpovědětVymazatNeprošvihla !! Do toho, první svíčka bude ještě dlouho hořet !
VymazatBásničku jsem Emu naučila, a teď její přednes dědovi vyžaduje pokaždé, když u nás spí:-).
VymazatNikdy není pozdě, Ilonko. I kdybys měla napsat jen hesla, všechno se počítá. Důležitá je ta sounáležitost s ostatními v tomto čase. A vlastně pořád...:-).
Jindra
Když jsem vyhlásila výzvu, bylo ticho. Dlouhé, smutné ticho.
OdpovědětVymazatA pak přišla odezva od Tebe a já si uvědomila, že i kdybych měla sedět u té první svíčky jen s tebou, byla bych obrovský boháč. Děkuji.
Děkuji, že jsi, že si vždy uvědomíš, když člověk potřebuje podržet a hlavně jsi pochopila, že není důležité mít načančáno a milion fotek adventního věnce, být spolu, být pohromadě a užít si to. I virtuálně !
Krásný advent.
Uff! Ty mi teda dáváš...Na uschlý listy musíš opatrně...rozsypat pod rukama se můžou i když je chceš hladit:-).
VymazatVážně, ale fakt vážně - velké díky za ta slova! Slovo bloger(blogerka) nemá zrovna populární pověst. Ale ten, kdo to nepoznal zevnitř, nemůže pochopit, že blogování je také o lidech. A může to být jakkoliv ,,neosobní" a virtuální setkávání, ty energie přece nikdo nepopře.
Jindra
Jindřiško, já bych chtěla být tvá vnučka :) Já mám u tebe, při tvých článcích tak krásný pocit pohody. Nechceš si mne adoptovat? :)
OdpovědětVymazatKaždopádně Emičku pozdravuj a užívejte si předvánoční čas. Petra
Peťo zlatá, to je krásný...:). Ono je to takhle poskládané z těch střípků, z těch pár odpolední nebo víkendů, co si s Emou pro sebe utrhneme. Ve skutečnosti jsem pracující babička, což mě docela drtí. Protože až budu ta nepracující, jako byly moje babičky, když jsem byla malá, Emča už bude na vdávání a Anežka v pubertě:-).
VymazatTakže potom bych Tě vlastně adoptovat mohla:-)
Jindra
Jindřiško, moc krásné týdenní vyprávění. Těšila jsem se na něj. Měj pěkný týden.
OdpovědětVymazatDěkuji Ti Marti, to mě vždycky potěší.
VymazatMěj se krásně
Jindra
I když se necítíš zrovna nejlépe, musíš se prostě překonat právě pro ty děti. Znám to. Letos o prázdninách jsem měla moc velký strach o dceru, ale dva raubíři ten největší zahnali. Prostě si chtěli jen hrát, jíst, jít na hřiště, do lesa, chytat ryby... Jindřiško, přeji jen hezké a veselé dny.
OdpovědětVymazatStarosti byly, jsou a budou, Pavlo. Jak se s nimi popasujeme je na nás. Děti nám v tom můžou hodně pomoci, odreagování je zaručeno:-).
VymazatStrach nám kolikrát velmi lže a my mu nesmyslně věříme.
Krásné dny i Tobě
Jindra
Přidávám se k Petře... Taky bych chtěla být tvoje vnučka, Jindři. Nepamatuji se, že bych zažila něco podobného, jako je ten váš SPOLEČNÝ přednes básničky chrápačům. :-)
OdpovědětVymazatNo holky, koukám, že jsem na roztrhání:-). Takže, Dorko, v roce 2034 bych Tě myslím s Peťou mohla adoptovat. Připravte si župánky, naučte se básničku...teď mě napadá...co tomu řekne pan domácí...:-)).
VymazatJindři, tady je to prostě jistota...
OdpovědětVymazatVždycky, ať je smutno nebo veselo, ať je listopad, nebo prosinec...
Málo kdo má dar v pár větách tak výstižně popsat den, občas tak moc podobných těm našim...
Díky za ten dar, díky, že jsem tě v tom velkém blogovém světě neminula...
Krásné adventní dny.
Haničko zlatá, i já jsem moc ráda, že jsme se neminuly. Přestože sama na jistotu moc nesázím, snažím se, abych nějakou tu myšlenku každý den zachytila:-). Věřím, že se vždycky najde někdo, kdo řekne:,,To je jako u nás...:-)
VymazatMěj se moc hezky
Jindra
Milá Jindřiško, já bych ten Tvůj list zvedla, chvilku jej prohřála v dlaních a pak foukla dál do světa, aby věděl, že i uschlý list sem patří, stejně jako ty krásně barevné.
OdpovědětVymazatMoc hezký jsi opět popsala svůj týden.
Zuzka
To je hezký, Zuzko...napsala jsi to krásně, děkuju. Lísteček by zahřát potřeboval, tohle vlezlé počasí, které u nás teď vládne není nic pro něj:-).
VymazatKrásné dny Ti přeji
Jindra
Tvůj týden asi nezačal nejlíp a ani úterý nebylo lepší. Ještě, že máme vnoučata, která nám zlepší náladu. Líbí se mi ta budící básnička, tak bychom s vnoučaty mohli budit dědu. Taky pěkně chrápe.;-)
OdpovědětVymazatTošku jsem se s výzvou Simonky prala, ale nakonec jsem to dala.
Jindřiško, přeji Ti hezké dny. Růža
Někdy to Růženko prostě není ideální...ale máš pravdu, děti náladu hodně pozvednou. Básnička je k dispozici, klidně si ji půjčte:-).
VymazatKrásné dny i Tobě
Jindra
Začátek týdne vypadal nevesele, ale já chuch sný to rozbil :-) Tvoje krásná básnička mi vyhnala slzy do oči....krásný advent, Jindřiško.
OdpovědětVymazatNěkdy mám pocit, že s těmi dětmi ani člověk nemá šanci si ten splín užít:-). Ale to je samozřejmě dobře. Děkuji Míšo, měj se hezky.
VymazatJindra
Aj chuch sný. Jak málo stačí k tomu mít se dobře. :o) Ta Emíčka je zlatíčko.
OdpovědětVymazatVýzvu jsi zvládla luxusně, dostala jsi mne. Já se také bezhlavě přihlásila a pak celý týden přemýšlela, co napíšu. Až v neděli ráno my bleskly hlavou vzpomínky z dětství na tento čas a bylo vymalováno. .o)
Sobota asi nebyla podle plánu, ale tak to v životě občas chodí. Ovšem ten pocit večer, když jste měli hotovo. :o) To se ani nedivím manželovi, že se mu v neděli nechtělo z postele.
Jindřiško, přeji Ti krásné dny. D.
Jo, Emča to často rozsekne:-).
VymazatVýzvu jsi vymalovala moc pěkně, Dášo a já děkuji za pochvalu té mojí:-).
Sobota proběhla celý den s otevřenými dveřmi, takže komfortu moc nebylo, ale radost je teď velká.
Měj se krásně
Jindra
Díky, pondělí si budu v práci často připomínat.A listí mačkat v dlani nebudu, jak píše Helenka, stojí za zapsání.
OdpovědětVymazatHezké pohodové dny přeji. J.
Já děkuji, Jani:-). Pondělí se hodí, že?!
VymazatMěj se krásně
Jindra
Krásně napsáno, někdy by člověk potřeboval počítat minimálně do sta..... a Emička je prostě boží
OdpovědětVymazatDěkuji, Evi. Ať je toho počítání co nejméně:-).
VymazatHezké předvánoční dny.
Jindra
Neumím anglicky, což vlastně znamená, že neumím počítat do dvaceti. A to si pak i já připadám jak uschlý list. Tvá adventní básnička je úžasná. Máš opravdu dar. Pusu si pálíme až v sobotu a to o mikulášský punč. Na mysl mi jdou jen přisprostlé básničky, nic pro Mikuláše. Při čtení soboty má představivost pracuje na plné obrátky a já čekám, že u vás zasahuje přepadové komando a on to zatím kutil Tim.:-) Nedělní básnička mě inspirovala. Krásný advent přeje Renata od kaštánku.
OdpovědětVymazatDo dvaceti můžeš počítat i česky, Renčo:-).Doufám, že jsi to s punčem nepřehnala a nespálila sis pusu jako Ema:-). Ale určitě zahřál zevnitř:-).
VymazatUžij si advent v poklidu a moc děkuji.
Jindra