Pondělí, 11.6.2018
,,Já vím, že se antibiotikům raději vyhýbáte, ale obávám se,
že vám je tentokrát budu muset předepsat,“ oznamuje mi obvodní lékařka, když ji
po čtyřech dnech vlastní neúspěšné přírodní léčby navštěvuji.
,,Vždyť vy již několik dní vůbec nemluvíte, to by mohlo
zanechat na hlasivkách následky,“ pokračuje nekompromisně a mě je jasné, že ode
dneška budu minimálně na týden uvězněná mezi čtyřmi stěnami.
Úterý, 12.6.2018
Její pohyb je tak uklidňující.
Sem a tam, jednou pomaleji, podruhé rychle.
Zavlní se ve větru a pak na chvíli zůstane stát.
Pozoruji ten ladný pohyb záclony a přemýšlím o tom, jak ten
čas, který jsem doteď nemohla dohonit, najednou nehraje žádnou roli.
Středa, 13.6.2018
Jednoho dne předtím, než měla začít
škola, mě máma vzala na večeři. ,,Jsi předurčená dosahovat velkých maličkostí,“
řekla mi. ,,Jak to říkal doktor King.“
Odkazovala na jeden
ze svých oblíbených citátů:
Když nemůžete dělat
velké věci, dělejte velké maličkosti velkým způsobem.
,,Ale,“
pokračovala, ,,nezapomínej, odkud jsi vyšla.“
Jodi Picoultová, Velké maličkosti.
Čtvrtek, 14.6.2018
Řekla jednou kale kala:
,,Víš, že my jsme jedny z mála
s květy jako trumpeta?“
,,Tak zatroubíme do světa!“
Jenže vy dvě trumpety,
to jsou jenom klevety.
Samý lupen jenom máte,
do květu se nechystáte!“
Pátek, 15.6.2018
,,Došel bys prosím tě pověsit ven to prostěradlo?“ žádám
svého muže, když dopere pračka a já se ještě necítím na to, abych to udělala.
,,Jo.“ Odpoví bez nadšení. ,,A jak se to věší? Přehodit přes
šňůru?“
Vytáhnu z prádelního koše jeden cíp prostěradla, vezmu
ho do ruky a do druhé vezmu ten druhý. Vysvětluji, že oba cípy přikolíkuje ke
šňůře a dva protější pověsí na šňůru vedle. Prověšené prostěradlo se tak
nezmačká a uschne rychleji, než kdyby bylo jenom přehozené.
Možná mají chlapi problém s tím, zapamatovat si co je cíp.
Možná moje demonstrace nebyla přesná.
Protože to prostěradlo tam visí jako kus hadru.
S cípy kdovíkde.
Sobota, 16.6.201
,,Hele, víš o tom, že ti ty nový hodinky celou noc pípají na
ruce?“ ptám se ráno manžela.
,,Vím. Každou hodinu“, odpoví nadšeně.
,,A to nejde vypnout?“ zeptám se s nadějí v hlase.
,,Asi jde, ale já nevím jak,“ přiznává a hned dodá: ,,Tak
zase víš, že už jsi spala hodinu, když zapípají. A když si zapamatuješ kolikrát
za noc píply, budeš ráno vědět, kolik hodin jsi spala…“
No bezva, to je přesně to, co potřebuju!
Neděle, 17.6.2018
Neměj strach! Neměj strach! Neměj strach!
Můžu si to opakovat třeba stokrát.
Můžu se utěšovat, můžu se na to dívat s nadhledem, můžu
to vytěsňovat.
Ale jen to té doby, než padne diagnóza.
Zítra? Pozítří? Za týden?
Tati, dnes je Den otců, dnes tátové nekolabují!
Abych nezapomněla…,
když je člověku
mizerně z vlastní nemoci, neznamená to, že se nemůže cítit ještě hůř z nemoci
druhého.
Henrietko,
OdpovědětVymazatach ty nemoci, by neměly být!
Přeji Tobě i tvým blízkým ať všechny překonáte!
Neměly, Ilonko, ale co naděláme, musíme se s nimi poprat, když přijdou.
VymazatDěkuji moc, měj se hezky.
Henrieta
Henrietko, tak doufám, že už jsi fit, aby sis to prostěradlo mohla pověsit dle svého. U nás by to dopadlo úplně stejně a já bych ho pak šla převěsit. Cípy mne opravdu pobavily. Antibiotika Ti nezávidím, v tomhle počasí být zavřená mezi čtyřmi stěnami..., ale zase si člověk odpočine. Přes rok na to moc času není. :o)
OdpovědětVymazatJo, a ty hodinky jsme měli podobné. Pípali vždy o půlnoci a také je nikdo neuměl vypnout. A tak jsem je schovávala do skříně mezi prádlo, aby jsme se vyspali. :o)
Přeji Ti krásný týden. D.
Pořád se v tom plácám, Dášo, ale byla jsem ráda, že se to ho prostěradla můj muž ujal, to je jasný:-). Jen mi to přišlo vtipný, jak se mu to nepovedlo:-). Nemoc v tomhle období příjemná není, ale nějaký smysl v tom asi bude:-).
VymazatA už žádné pípající hodinky:-).
Henrieta
Henrieto, v tom to přece je! Vykašlat se na hlouposti a na cípy, hlavně, že visí :-))). Když Ti to vadí, otoč se na druhou stranu :-D. Tělo si vždycky řekne, když je potřeba zvolnit. Nádech, výdech a hlavně zdraví!!!!
OdpovědětVymazatBude líp, uvidíš ;-).
ZaZa
ZaZo, to je přece jasné...ale čím bych se a vás pobavila víc, než nedokonalostí mužskou:-).
VymazatNádechů a výdechů jsem za těch čtrnáct dnů provedla nepočítaně, a tak se držím nad vodou. Bude líp, děkuji:-).
Ať už je dobře tobě i tvým blízkým.
OdpovědětVymazatDěkuju Stáňo, já se z toho stále hrabu, ale už je lépe, s tátou je to běh na dlouhou trať:-(.
VymazatHenrieta
Henriet, s věšením prádla jsi mi pobavila. Když jednou věšel můj muž, prádlo bylo tak roztahané, že svetry a mikyny byly širší než delší. Strašně se také divil, jak málo prádla se na sušák vejde! Přeji ti, abys byla co nejdříve fit.
OdpovědětVymazatPavlo, musíme být rády, že naši chlapi pomůžou, když je potřeba. I s takovou činností jako je věšení prádla a která je pravděpodobně mimo jejich praktické vnímání. Ale zase je sranda:-).
VymazatDěkuji moc, taky se těším na svůj starý režim:-).
Henrieta
Bože, ta hrubka - samozřejmě mikina.
OdpovědětVymazatNěkteré mikiny jsou opravdu z tvrdých vláken...:-)
VymazatJak mně nedělají dobře doktoři ! Čím jsem starší, tím větší je ten pocit.
OdpovědětVymazatJako zdravotník mám v sobě naštosované všechny diagnozy a když někdo z okolí onemocní, je to na moji psychiku neskutečný problém. Lépe se žije v nevědomosti než vědět, tušit a předvídat.
Přeji celé rodině i tobě jen a jen zdraví, to ostatní je velice podružné.
Jak já ti rozumím...Ale ač se snažím sebevíc, někdy jimi prostě musím vzít zavděk.
VymazatNejhorší je, že v dnešní době i nezdravotník si může vyhledat různé informace na internetu, špatně je vyhodnotit, nepřesně pochopit a na základě toho udělat předčasné závěry a trápit se. Proto je lepší nepátrat a věřit v to lepší. O to se snažím u táty...
Děkuji moc, jsem si toho velmi dobře vědoma.
Henrieta
Henrietko, víš, že máš pěkný chodidla?! Proč kala nekvete? Myslím, že si potřebuje odpočinout. Přestala bych ji zalévat. A věšení prádla? Jasné, je to podceňovaná věda! Pokud se prádlo pověsí opravdu znamenitě, odpadá žehlení. Přesně chápu, proč by měly cípy lícovat a proč cípy vlající či nesourodě vyčnívající z celku, dokážou pozorného pozorovatele iritovat! Záclona mne děsí, ale to jsou již mé "obcese". Tak držím palce, nechť antibiotika zaberou a už jsi fit. Myslím, že se choroba táhne už druhý týden, a to není nic příjemného.
OdpovědětVymazatVážně, Diano:-))? A víš, že mi tohle ještě nikdo neřekl:-))? Děda si mě dobíral, že mi mezi palcem a ukazováčkem chybí jeden prst, že tam na něj mám místo, ale že mi nevyrostl:-).
VymazatNo super, recept na květenství kaly, zkusím nezalévat, díky!
Ano, záclonu pozoruji již druhý týden, už mi začíná lézt na nervy:-).
Děkuju moc, chodidla mě pobavila.
Měj se fajn
Henrieta
Henrietko, ať je líp a antibiotika zaberou. Můj muž teď věší prádlo pořád a já nekoukám, jak visí, i když to umí :-) Už se to naučil, aby se nemuselo žehlit.
OdpovědětVymazatDěkuji moc, Marti. Máš moc šikovného muže, víš to?!
VymazatHenrieta
Přeju rychlé, brzké a kvalitní uzdravení vám i blízkým.
OdpovědětVymazatDěkuji moc, to bych si přála...:-).
VymazatHezké dny
Henrieta
Moc Ti přeji, aby ohledně zdraví bylo už vše OK. Nedá se nic dělat, ale jsou záležitosti, kdy opravdu pomůže recept od lékaře.
OdpovědětVymazatJá nevím, proč ti mužští mají takový problém s věšením prádla. Zrovna včera dostal asi za úkol pověsit várku prádla soused a mně se chtělo přeskočit plot a jít to převěsit :-) Naházel to na šňůry bez kolíčků- jen tak a přitom košík s nimi na sušáku visel. :-)) ....omlouvá ho, že doma mám to samé :-))).
Měj klidné už zdravé dny!
Hanka
Děkuji, Hanko. Je to tak, někdy není zbytí, než od lékaře recept přijmout.
VymazatJá myslím, že chlapi na věšení prádla nemají buňky, ale jsou samozřejmě i výjimky:-).
Hezké odpoledne
Henrieta
Víš kolik "zkolabovaných" otců jsem v sobotu viděla? :-)
OdpovědětVymazatnicméně doufám, že ten tvůj je zdravý a čiperný.
Opět krásně sepsáno.
Nevím Míšo, ale doufám, že šlo o příjemnější kolapsy než o jakém mluvím já. Ale vzhledem k tvé profesi si vlastně nejsem jistá...
VymazatDěkuju moc
Henrieta
Marodit ve vedrech je to nejhorší, párkrát za život jsem si "dala" angínu v létě, tak vím. Vyhýbám se lízání zmrzliny venku na sluníčku jak čert kříži, z toho mne vždy bolí v krku. Tak snad je ti již opravdu lépe, vše ostatní je vlastně nepodstatné. Hlavně ať otec je se zdravotně v pořádku...
OdpovědětVymazatÁla
To je pravda, Álo. Moje tělo, které většinou vypoví službu přes zimu, si tentokrát nějak neporozumělo s brzkým příchodem léta:-).
VymazatDěkuju moc, je to lepší.
Užívej krásných dnů
Henrieta
Heni,
OdpovědětVymazatkrásne čítanie...
A prajem skoré uzdravenie!
A.
Adi, děkuju moc, moc. Už se těším na svůj starý režim, tohle poflakování pro mě moc není. I když tělo to asi potřebovalo:-).
VymazatHezký den
Henrieta
Ty jsi dostala nějaký grant na výzkum vlnících se záclon? Neděle je smutná.Tvému strachu rozumím. Buď silná.
OdpovědětVymazatHodně zdraví, náruč rozkvetlých trumpet a co nejvíce zaspaných pípnutí přeje
Renata od kaštánku
Grant by se hodil, ne že ne:-). Nicméně můj výzkum pramení čistě z nedostatku smysluplné činnosti, způsobeného nemocí.-).
VymazatPodobnou neděli už nechci zažít, věřím v dobré, ale nevím...:-(.
Děkuju moc Renčo, beru vše:-).
Henrieta
Citát, který ti říkala maminka je nádherný a hodně zdraví Henriet. Tobě i tatínkovi.
OdpovědětVymazatA o věšení prádla a chlapech asi napíšu příspěvek...
Dani, citát je z knihy Velké maličkosti od Jodi Picoultové:-).
VymazatMoc ti děkuji a na příspěvek se těším, přečtu ho manželovi, bude rád, že v tom není sám:-)).
Henrieta
Když neválí Emík, tak to vynahradí tvoje dráhá polovička :-) :-) :-). Čt a pá = bomba :-):-).
OdpovědětVymazatJestli ti dva oni nakonec nebudou příbuzní...:-)) Děkuji.
VymazatHenrieta
Pevně věřím, že ti jenuž dobře!
OdpovědětVymazatVelké maličkodti jsou podle mě duležitější, neť ty obrovské...
A manželovi bych ty hodinky asi vyhodila oknem, mezi signály bych nestihla ani usnoit😀.
Henriet, přeji krásný večer!
Hekena
Děkuji Helenko a ano, máš pravdu. Zvlášť, když se ty maličkosti dělají jako velké:-).
VymazatHodinky jsem zatím nevyhodila, ono to pípnutí kolikrát v tom chrápání zanikne:-)).
Měj se hezky
Hnerieta