NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

pondělí 13. listopadu 2017

(Ne)ukradená mandarinka, startup problem a ach, ta dětská upřímnost

Pondělí, 6.11.2017
Ten krámek má snad jen šest metrů čtverečních.
Vejdou se tam pouze čtyři zákazníci a prodavačka.
Přesto je tam tisíce přenádherných věcí.
Od podlahy po strop jsou vystavené dekorace, které nenechají žádné srdce ženy chladné.
,,Ach“, vzdychnu když vcházím dovnitř.
,,Tady by se to nakupovalo, že?!“ poznamená s úsměvem milá paní za pultem.
A měla pravdu. Domů si odnáším dva dřevěné anděly a svůj první svítící domeček.
Už teď ale vím, že se tam budu muset ještě vrátit.

Úterý, 7.11.2017
Tomu muži může být tak kolem šedesáti let. Není bůhvíjak luxusně oblečen, ale na bezdomovce rozhodně nevypadá. Možná to je důchodce na hranici chudoby. Možná také ne.
Nevím, co ho k tomu vede, ale prostě to udělá.
Před obchodem se zeleninou sáhne do přepravky s vystaveným ovocem a jeho ruka s ukradenou mandarinkou rychle zajede do kapsy u kabátu. 
Ve stejnou chvíli toho muže míjí jiný, mladší muž :,,Já vím, že je to jen jedna mandarinka, ale nemá se to!“ řekne mu tiše a jde si po svých.
A já jsem svědkem toho, jak se ruka svírající mandarinku sune z kapsy ven a uloupená kořist je vrácena na své místo.
Kdyby to vždycky bylo tak jednoduché.

Středa, 8.11.2017
Biofarmy již svá místa na tržišti opustily, konvenční zemědělci své výpěstky doprodávají.
Dnešní košík se zeleninou, který si odnáším z farmářského trhu je tak na několik dlouhých měsíců poslední.

Čtvrtek, 9.11.2017
Intenzivní nutkání zazálohovat si všechna data z počítače, více jak čtrnáct dnů úspěšně ignoruji.
Zálohování odkládám ze dne na den, protože je přece pořád něco důležitějšího na práci.
Když se mi dnes večer nenastartuje windows, příliš pozdě si uvědomím, že vnitřní pocity se nemají podceňovat.
Nepřítomně zírám na slova na monitoru: STARTUP PROBLEM.
Hlavou mi běží všechny ty texty, které mám v notebooku rozpracované a je mi jasné, že jestli o ně přijdu, už je nikdy nedám dohromady.
Vybavují se mi desítky fotek, které jsem tam nedávno přetáhla z mobilu.
V zoufalství si uvědomuji, že díky jedinečnosti okamžiku už nikdy nepořídím stejné snímky.
Děsím se toho, že se windows nerozběhne a všechno bude nenávratně pryč.
Těch deset minut, kdy se systém snaží o opravu je nekonečných.
Když se na monitoru náhle objeví známá okna a systém se spustí, cítím neskutečnou úlevu.
A je mi jasné, co budu dělat po zbytek večera.
Zálohovat.

Pátek, 10.11.2017
Dopisy, které nikdo nečetl.
Vážně jsem podlehla tématu druhé světové války a čtu o lásce vikářovy ženy a amerického pilota? 
Já, která má v knihovně Kinga, Hosseiniho a Larssona? 
Ano. A hrozně mě to baví. 
Ve vzpomínkách se vracím do let, kdy jsem hltala dívčí romány.
Tak kdy už ji konečně políbí?

Sobota, 11.11.2017
,,Babi, já umím tu knížku číst i bez brýlí,“ říká Ema, když s brýlemi na nose beru do ruky její knížku Říkání o víle Amálce.
,,Já taky Emičko“, odpovím. ,,Ale špatně na to vidím“.
,,Protože, už jsi stará, viď“, analyzuje situaci Emča.
,,Hm“, usměju se. ,,Ale jen trošku.“
,,No, vy jste s dědou už starý oba.“ Uzavře debatu a otevírá knížku.

Neděle, 12.11.2017
Ještě nechoď, podzime…!


Abych nezapomněla…,
na dětech miluji nejvíce tu jejich upřímnost. Ale jen někdy.

31 komentářů:

  1. Henriet, andělů není nikdy dost a Emička je boží, rozená kritička...ale co je vlastně nejdůležitější v tomto Henrietině týdnu? Přemýšlím... záloha dat, fotek a nezaměnitelných okamžiků...muž s mandarinkou či bez mandarinky...milé postřehy a lidskost či pragmatické konstatování, že bio farmářům je na středečních trzích prostě zima! No jasně, mám to! Přesně to poslední konstatování, že na dětech je nejůžasnější upřímnost...ale jen někdy! Upřímnost je teda MASO!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pěkně jsi mi ten týden zhodnotila Diano, musím se smát:-). Vždyť ono to jde shrnout do pár vět:-). Pěkné, děkuji.
      Henrieta

      Vymazat
  2. No, stará budeš, až se tak budeš cítit. Mně je kupříkladu někdy i přes 100 let! 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že jo...jenomže to dítě má jiný názor. Ale vzpomínám si, že jsme ho jako děti měly stejný. Jenom by mě zajímalo, jak se budeme cítit, až nám těch sto bude. Haha,tak to mám smůlu:-)).
      Henrieta

      Vymazat
  3. Emička mne tedy vždy pobaví :-)). Směju se nahlas.
    Také mne krámky s hezkými věcmi nenechávají chladnou i přes zákaz sobě daný, si stejně něco koupím.
    Ano,ano - mělo by se zálohovat. Vím to, ale........
    Martin na bílém koni u nás nepřijel, ale dnes jsem tedy ve vzduchu zimu hodně cítila i když podzim ještě neodešel.
    Bylo fajn přečíst si zase dnes větičky o Tvém týdnu minulém.
    Měj se hezky a měj pohodové dny!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, ještě, že tu Emu tady máme:-). Uvidíme, co bude vymýšlet její sestřička, až povyroste.
      Hani děkuji a měj klidný týden
      Henrieta

      Vymazat
  4. S mladší dcerou moc rády nakupujeme dekorace. Obzvlášť před Vánocemi. Už ani nevím, kam to budeme dávat, muž to již raději ani nekomentuje. Hezké mrazivé dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je tolik krásných dekorací...Já to nepřeháním, ale pár kousků každý rok vždycky přikoupím. Mému muži to nevadí, myslím, že se mu to dokonce líbí:-).
      Pěkný týden Ti přeji
      Henrieta

      Vymazat
  5. Sobota :-(? Sobota:-)!
    Dík za počtení, jako vždy OK :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, sobota mi dala za uši:-). A to jsem si myslela, jak dobře vypadám, haha:-).
      Henrieta

      Vymazat
  6. Ty dětičky ☺ vždycky to tak trefně pojmenují, Zase jsi mě pobavila, anebo Emička mě pobavila?
    Pa M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně Martino! Oni nad tím totiž moc nepřemýšlí. Jak to cítí, tak to jde ven. Zábavné. Někdy...:-).
      Henrieta

      Vymazat
  7. Já včera večer zapomněla :-o. Tak čtu dneska "na tajňačku" na poradě. Jako vždycky se usmívám nad tvými žážitky a tentokrát doufám, že nevypadám divně. No nic - jdu se zas věnovat vyhláškám...
    Hezký týden Henrietko

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňa ZAPOMNĚLA? To není možný:-). Ale že mě čteš tajně ,,pod lavicí", to mi lichotí:-). Tak hlavně, že Tě neodhalili.
      Pěkné dny a děkuji
      Henrieta

      Vymazat
  8. Zálohovat se musí!!! Už jsem poučena :o) Nedopadlo to tak dobře, jako u tebe....
    Emička kouzelná jako vždy!
    Henrietko, měj hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ou! Moje černá můra Helenko. Už to nebudu NIKDY odkládat.
      Děkuji a pěkný týden
      Henrieta

      Vymazat
  9. Pán s ukradenou mandarinkou mi vehnal slzy do očí...ani nevím proč. Taky čtu Dopisy, jsem na začátku....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš co Míšo, mě to přišlo taky dojemný...možná to vědomí, že někdy opravdu stačí je pár slov, aby si druhý leccos uvědomil.
      Dopisy - začínám třetí třetinu a dnes hodlám celý večer číst, i když mi ten příběh trhá srdce.
      Henrieta

      Vymazat
    2. Jsem na straně 183...a čtu a čtu....já, která nemám ráda romantické knihy ani filmy.....:-)

      Vymazat
  10. Henrietko, ti andělíčci jsou nádherní. Také bych věděla, kam s nimi. Emička je hlásička. No, co si budeme povídat. Když si vzpomenu jak staré mi připadaly moje babičky, když byly tak mladé asi jako já teď. :o)
    Přeji krásný týden. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si Dášo vzpomněla na mamčiny třicetiny. Říkala jsem si:,,Třicet jo, to už je ta mamka stará...":-).
      Takže ony ty děti to prostě vidí jinak:-).
      Měj se hezky
      Henrieta

      Vymazat
  11. Na svítící domeček jsem číhala od začátku článku. A byl tam! Moc hezký. :)
    Příběh s mandarinkou mi nejdřív přišel úsměvný, ale čím dýl mi ležel v hlavě, tím se mi zdá smutnější. Možná by to byl prima námět na nějaký malý komiks. (Kdyby náhodou, uvedu tě v titulku :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Komiks, říkáš...to se mi líbí, tak proč ne...Takže budu spoluautor?:-)).
      Už se těším až u Tebe vyjde, takže žádné náhodou...:-).
      Měj se pěkně
      Henrieta

      Vymazat
  12. Henrietko opět nádherné čtení a dnes i poučení..Mé též dlouho odkládané zálohování... Jdu zálohovat😉.
    Emička opět zabodovala, ta dětská nevinnost je kouzelná.A domeček je nádherný. Přeji ti krásné dny. ❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Zdeni. Zálohovat budeme muset, ať pak nemáme oči pro pláč:-). Hlavně abychom zase neusnuly na vavřínech a včas si to připomněly...
      Z domečku mám ohromnou radost, pořád se na něj musím dívat:-).
      Měj se krásně
      Henrieta

      Vymazat
  13. Okamžitě mi ohledně zálohování přeběhl tak trochu mráz po zádech. Syn mi neustále klade na srdce - Mami, fakt zálohuj. A já fakt nezálohuji. Nejvíc by mne mrzela ztráta fotek, ty se již nenahradí.
    Krást se prostě nemá!! Mamka mi vždy říkala, že kdo lže, ten krade - tak nelžu a nekradu, protože maminky se poslouchají.
    Náš Máťa mne jednou dostal - Babí, až budete starý, což už skoro jste, tak já se o vás fakt postarám -. Měla jsem si to od něj nechat napsat a podepsat, zarámovat a pak se připomenout :o))).
    Dnes jsem byla v Kik, ale manžel za zády s košíkem v ruce, tak jsem se fakt musela držet zuby nehty a koupit jenom PÁR drobností. Měla jsem ho poslat pro něco do vedlejšího Kauflandu :o)).
    Tak hezký víkend.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi bychom to zálohování neměli podceňovat. Ti mladí mají pravd, já už to vím:-).
      Můj taťka ještě dodával...,,a do pekla se hrabe" :-). Takže se tím také řídím.
      To je od Matýska hezký...to jsou ty chvíle, které člověka úplně odbourají.
      Oni ti chlapi těm našim drobným radostem moc nerozumí, ale můj muž nikdy neprotestuje(ten Tvůj určitě taky ne). Spoustu věcí se mu i líbí.
      Hezké dny
      Henrieta

      Vymazat
  14. Odpovědi
    1. Prostě takový obyčejný, úterní mandarinkový příběh:-).
      Henrieta

      Vymazat
  15. Henriet, chtěla bych být taky svědkem takového krásného obrazu lidskosti. Já si myslím, že vše co je nám dovoleno k nahlédnutí nám má něco napovědět.. Jsou to takové malé vzkazy.
    Taky jsme říkali babičce, že je stará, ale maminka ta je pro mě mladá dodnes. Já jsem měla děti taky brzy, ale nedávno mi dcera řekla: "Maminko, ty jsi už nějaká stará, máš hodně vrásků." Nemůžu říct, že by mě to nepřekvapilo. Řekla to s velkou starostlivostí :-)
    Henrietko, přeji Ti svěží dny i v upršeném podzimu.
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To rozhodně Zuzko, to jsi řekla moc hezky, o těch vzkazech...souhlasím.
      Děti to berou tak samozřejmě, vysloví to bez zábran. A proč vlastně ne, vždyť stáří patří k životu.
      Děkuji Zuzi, měj hezké dny
      Henrieta

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra