Pondělí, 6.11.2017
Ten krámek má snad jen šest metrů čtverečních.
Vejdou se tam pouze čtyři zákazníci a prodavačka.
Přesto je tam tisíce přenádherných věcí.
Od podlahy po strop jsou vystavené dekorace, které nenechají
žádné srdce ženy chladné.
,,Ach“, vzdychnu když vcházím dovnitř.
,,Tady by se to nakupovalo, že?!“ poznamená s úsměvem milá
paní za pultem.
A měla pravdu. Domů si odnáším dva dřevěné anděly a svůj
první svítící domeček.
Už teď ale vím, že se tam budu muset ještě vrátit.
Úterý, 7.11.2017
Tomu muži může být tak kolem šedesáti let. Není bůhvíjak
luxusně oblečen, ale na bezdomovce rozhodně nevypadá. Možná to je důchodce na
hranici chudoby. Možná také ne.
Nevím, co ho k tomu vede, ale prostě to udělá.
Před obchodem se zeleninou sáhne do přepravky
s vystaveným ovocem a jeho ruka s ukradenou mandarinkou rychle zajede
do kapsy u kabátu.
Ve stejnou chvíli toho muže míjí jiný, mladší muž :,,Já vím,
že je to jen jedna mandarinka, ale nemá se to!“ řekne mu tiše a jde si po
svých.
A já jsem svědkem toho, jak se ruka svírající mandarinku
sune z kapsy ven a uloupená kořist je vrácena na své místo.
Kdyby to vždycky bylo tak jednoduché.
Středa, 8.11.2017
Biofarmy již svá místa na tržišti opustily, konvenční
zemědělci své výpěstky doprodávají.
Dnešní košík se zeleninou, který si odnáším
z farmářského trhu je tak na několik dlouhých měsíců poslední.
Čtvrtek, 9.11.2017
Intenzivní nutkání zazálohovat si všechna data
z počítače, více jak čtrnáct dnů úspěšně ignoruji.
Zálohování odkládám ze dne na den, protože je přece pořád
něco důležitějšího na práci.
Když se mi dnes večer nenastartuje windows, příliš pozdě si
uvědomím, že vnitřní pocity se nemají podceňovat.
Nepřítomně zírám na slova na monitoru: STARTUP PROBLEM.
Hlavou mi běží všechny ty texty, které mám v notebooku
rozpracované a je mi jasné, že jestli o ně přijdu, už je nikdy nedám dohromady.
Vybavují se mi desítky fotek, které jsem tam nedávno
přetáhla z mobilu.
V zoufalství si uvědomuji, že díky jedinečnosti
okamžiku už nikdy nepořídím stejné snímky.
Děsím se toho, že se windows nerozběhne a všechno bude
nenávratně pryč.
Těch deset minut, kdy se systém snaží o opravu je
nekonečných.
Když se na monitoru náhle objeví známá okna a systém se
spustí, cítím neskutečnou úlevu.
A je mi jasné, co budu dělat po zbytek večera.
Zálohovat.
Pátek, 10.11.2017
Dopisy, které nikdo nečetl.
Vážně jsem podlehla tématu druhé světové války a čtu o lásce
vikářovy ženy a amerického pilota?
Já, která má v knihovně Kinga,
Hosseiniho a Larssona?
Ano. A hrozně mě to baví.
Ve vzpomínkách se vracím do
let, kdy jsem hltala dívčí romány.
Tak kdy už ji konečně políbí?
Sobota, 11.11.2017
,,Babi, já umím tu knížku číst i bez brýlí,“ říká Ema, když
s brýlemi na nose beru do ruky její knížku Říkání o víle Amálce.
,,Já taky Emičko“, odpovím. ,,Ale špatně na to vidím“.
,,Protože, už jsi stará, viď“, analyzuje situaci Emča.
,,Hm“, usměju se. ,,Ale jen trošku.“
,,No, vy jste s dědou už starý oba.“ Uzavře debatu a
otevírá knížku.
Neděle, 12.11.2017
Ještě nechoď, podzime…!
Abych nezapomněla…,
na dětech miluji nejvíce
tu jejich upřímnost. Ale jen někdy.
Henriet, andělů není nikdy dost a Emička je boží, rozená kritička...ale co je vlastně nejdůležitější v tomto Henrietině týdnu? Přemýšlím... záloha dat, fotek a nezaměnitelných okamžiků...muž s mandarinkou či bez mandarinky...milé postřehy a lidskost či pragmatické konstatování, že bio farmářům je na středečních trzích prostě zima! No jasně, mám to! Přesně to poslední konstatování, že na dětech je nejůžasnější upřímnost...ale jen někdy! Upřímnost je teda MASO!!!
OdpovědětVymazatPěkně jsi mi ten týden zhodnotila Diano, musím se smát:-). Vždyť ono to jde shrnout do pár vět:-). Pěkné, děkuji.
VymazatHenrieta
No, stará budeš, až se tak budeš cítit. Mně je kupříkladu někdy i přes 100 let! 😉
OdpovědětVymazatŽe jo...jenomže to dítě má jiný názor. Ale vzpomínám si, že jsme ho jako děti měly stejný. Jenom by mě zajímalo, jak se budeme cítit, až nám těch sto bude. Haha,tak to mám smůlu:-)).
VymazatHenrieta
Emička mne tedy vždy pobaví :-)). Směju se nahlas.
OdpovědětVymazatTaké mne krámky s hezkými věcmi nenechávají chladnou i přes zákaz sobě daný, si stejně něco koupím.
Ano,ano - mělo by se zálohovat. Vím to, ale........
Martin na bílém koni u nás nepřijel, ale dnes jsem tedy ve vzduchu zimu hodně cítila i když podzim ještě neodešel.
Bylo fajn přečíst si zase dnes větičky o Tvém týdnu minulém.
Měj se hezky a měj pohodové dny!
Hanka
Jojo, ještě, že tu Emu tady máme:-). Uvidíme, co bude vymýšlet její sestřička, až povyroste.
VymazatHani děkuji a měj klidný týden
Henrieta
S mladší dcerou moc rády nakupujeme dekorace. Obzvlášť před Vánocemi. Už ani nevím, kam to budeme dávat, muž to již raději ani nekomentuje. Hezké mrazivé dny.
OdpovědětVymazatJe tolik krásných dekorací...Já to nepřeháním, ale pár kousků každý rok vždycky přikoupím. Mému muži to nevadí, myslím, že se mu to dokonce líbí:-).
VymazatPěkný týden Ti přeji
Henrieta
Sobota :-(? Sobota:-)!
OdpovědětVymazatDík za počtení, jako vždy OK :-).
Jojo, sobota mi dala za uši:-). A to jsem si myslela, jak dobře vypadám, haha:-).
VymazatHenrieta
Ty dětičky ☺ vždycky to tak trefně pojmenují, Zase jsi mě pobavila, anebo Emička mě pobavila?
OdpovědětVymazatPa M.
Přesně Martino! Oni nad tím totiž moc nepřemýšlí. Jak to cítí, tak to jde ven. Zábavné. Někdy...:-).
VymazatHenrieta
Já včera večer zapomněla :-o. Tak čtu dneska "na tajňačku" na poradě. Jako vždycky se usmívám nad tvými žážitky a tentokrát doufám, že nevypadám divně. No nic - jdu se zas věnovat vyhláškám...
OdpovědětVymazatHezký týden Henrietko
Stáňa ZAPOMNĚLA? To není možný:-). Ale že mě čteš tajně ,,pod lavicí", to mi lichotí:-). Tak hlavně, že Tě neodhalili.
VymazatPěkné dny a děkuji
Henrieta
Zálohovat se musí!!! Už jsem poučena :o) Nedopadlo to tak dobře, jako u tebe....
OdpovědětVymazatEmička kouzelná jako vždy!
Henrietko, měj hezké dny, Helena
Ou! Moje černá můra Helenko. Už to nebudu NIKDY odkládat.
VymazatDěkuji a pěkný týden
Henrieta
Pán s ukradenou mandarinkou mi vehnal slzy do očí...ani nevím proč. Taky čtu Dopisy, jsem na začátku....
OdpovědětVymazatVíš co Míšo, mě to přišlo taky dojemný...možná to vědomí, že někdy opravdu stačí je pár slov, aby si druhý leccos uvědomil.
VymazatDopisy - začínám třetí třetinu a dnes hodlám celý večer číst, i když mi ten příběh trhá srdce.
Henrieta
Jsem na straně 183...a čtu a čtu....já, která nemám ráda romantické knihy ani filmy.....:-)
VymazatHenrietko, ti andělíčci jsou nádherní. Také bych věděla, kam s nimi. Emička je hlásička. No, co si budeme povídat. Když si vzpomenu jak staré mi připadaly moje babičky, když byly tak mladé asi jako já teď. :o)
OdpovědětVymazatPřeji krásný týden. D.
Já si Dášo vzpomněla na mamčiny třicetiny. Říkala jsem si:,,Třicet jo, to už je ta mamka stará...":-).
VymazatTakže ony ty děti to prostě vidí jinak:-).
Měj se hezky
Henrieta
Na svítící domeček jsem číhala od začátku článku. A byl tam! Moc hezký. :)
OdpovědětVymazatPříběh s mandarinkou mi nejdřív přišel úsměvný, ale čím dýl mi ležel v hlavě, tím se mi zdá smutnější. Možná by to byl prima námět na nějaký malý komiks. (Kdyby náhodou, uvedu tě v titulku :))
Komiks, říkáš...to se mi líbí, tak proč ne...Takže budu spoluautor?:-)).
VymazatUž se těším až u Tebe vyjde, takže žádné náhodou...:-).
Měj se pěkně
Henrieta
Henrietko opět nádherné čtení a dnes i poučení..Mé též dlouho odkládané zálohování... Jdu zálohovat😉.
OdpovědětVymazatEmička opět zabodovala, ta dětská nevinnost je kouzelná.A domeček je nádherný. Přeji ti krásné dny. ❤
Děkuji Zdeni. Zálohovat budeme muset, ať pak nemáme oči pro pláč:-). Hlavně abychom zase neusnuly na vavřínech a včas si to připomněly...
VymazatZ domečku mám ohromnou radost, pořád se na něj musím dívat:-).
Měj se krásně
Henrieta
Okamžitě mi ohledně zálohování přeběhl tak trochu mráz po zádech. Syn mi neustále klade na srdce - Mami, fakt zálohuj. A já fakt nezálohuji. Nejvíc by mne mrzela ztráta fotek, ty se již nenahradí.
OdpovědětVymazatKrást se prostě nemá!! Mamka mi vždy říkala, že kdo lže, ten krade - tak nelžu a nekradu, protože maminky se poslouchají.
Náš Máťa mne jednou dostal - Babí, až budete starý, což už skoro jste, tak já se o vás fakt postarám -. Měla jsem si to od něj nechat napsat a podepsat, zarámovat a pak se připomenout :o))).
Dnes jsem byla v Kik, ale manžel za zády s košíkem v ruce, tak jsem se fakt musela držet zuby nehty a koupit jenom PÁR drobností. Měla jsem ho poslat pro něco do vedlejšího Kauflandu :o)).
Tak hezký víkend.
Ála
Asi bychom to zálohování neměli podceňovat. Ti mladí mají pravd, já už to vím:-).
VymazatMůj taťka ještě dodával...,,a do pekla se hrabe" :-). Takže se tím také řídím.
To je od Matýska hezký...to jsou ty chvíle, které člověka úplně odbourají.
Oni ti chlapi těm našim drobným radostem moc nerozumí, ale můj muž nikdy neprotestuje(ten Tvůj určitě taky ne). Spoustu věcí se mu i líbí.
Hezké dny
Henrieta
Krasne cteni, ale to mandarinkove utery!!! M.
OdpovědětVymazatProstě takový obyčejný, úterní mandarinkový příběh:-).
VymazatHenrieta
Henriet, chtěla bych být taky svědkem takového krásného obrazu lidskosti. Já si myslím, že vše co je nám dovoleno k nahlédnutí nám má něco napovědět.. Jsou to takové malé vzkazy.
OdpovědětVymazatTaky jsme říkali babičce, že je stará, ale maminka ta je pro mě mladá dodnes. Já jsem měla děti taky brzy, ale nedávno mi dcera řekla: "Maminko, ty jsi už nějaká stará, máš hodně vrásků." Nemůžu říct, že by mě to nepřekvapilo. Řekla to s velkou starostlivostí :-)
Henrietko, přeji Ti svěží dny i v upršeném podzimu.
Zuzka
To rozhodně Zuzko, to jsi řekla moc hezky, o těch vzkazech...souhlasím.
VymazatDěti to berou tak samozřejmě, vysloví to bez zábran. A proč vlastně ne, vždyť stáří patří k životu.
Děkuji Zuzi, měj hezké dny
Henrieta