Pondělí, 30.10.2017
Je to pokaždé stejné.
Na jaře i na podzim.
Se změnou času moje tělo protestuje, chce zpátky svůj režim.
Budí se ve čtyři ráno a chce jít spát v půl deváté
večer.
Týden, možná čtrnáct dnů ho budu přesvědčovat o tom, že
hodina přece nic neznamená.
Vždyť je to jen JEDNA BLBÁ HODINA!
Úterý, 31.10.2017
Zželelo se petržele,
hospodyňce neveselé,
Smích se vrátil, zmizel žel,
když natrhala petržel.
Středa, 1.11.2017
Číst poslední kapitoly knížky Ví o Tobě v autobuse, cestou
do práce, fakt není dobrý nápad.
Jednak u toho vypadám přinejmenším divně.
S pusou často
otevřenou údivem, hltající každou stránku a nevnímající dění kolem sebe.
A hlavně – když je autobus v cíli, do konce knihy chybí
pár stránek.
Vystupuji šokována vývojem událostí a neuvěřitelným zvratem.
Do práce odcházím s vědomím, že se to nejpodstatnější během
následujících osmi hodin nejspíš nedozvím.
A to je peklo!
Čtvrtek, 2.11.2017
Se smrtí jsem se poprvé setkala, když mi bylo dvanáct.
Děda umřel uprostřed rodinné oslavy. V sedě, u
jídelního stolu.
U odchodu druhého dědy, babiček, manželovy a mojí maminky
jsem naštěstí už bezprostředně nebyla.
Nezáleží na tom, jestli toho člověka vidíme umírat.
Chybí nám totiž úplně stejně.
Mohlo by se zdát, že prázdná místa v srdci postupně
zaplní třeba vnoučata, noví přátelé, rodina. Jenomže oni mají svá nová místa,
a ta po zemřelých už vždycky prázdná zůstanou.
Dnes zapaluji svíčky a vzpomínám.
A moc si přeji, aby hodně dlouho žádná svíčka nepřibyla.
Pátek, 3.11.2017
A je to tady!
Včerejší návštěva města mě probírá z letargie.
Vánoční výzdobu, andělíčky a světýlka jsem tam fakt ještě
nečekala.
Ale byli tam. Andělíčci i světýlka. A spousty dalšího
vánočního zboží.
A tak počítám dny…
Nejvyšší čas začít přemýšlet o dárcích.
Sobota, 4.11.2017
,,Víš, co už jsi dlouho nepekla?“ zeptal se mě můj muž
minulý víkend, když jsem mu naservírovala další zdravou verzi
švestkovo-makového moučníku.
,,Bábovku. Ale takovou tu, co jsi dělala dřív. Tu
babiččinu.“
A protože on u mých buchet ze špaldové nebo pohankové mouky
slazené třtinovou šťávou nikdy nebrblá, je čas mu tu JEHO bábovku dopřát.
Neděle, 5.11.2017
,,Babi, tady to bude jako v kině“, vítá nás dnes v podvečer
Emička u nich doma, společně s vůní právě připraveného popcornu.
Shlédnutí pohádky Anděl páně 2 jsme si spolu domluvily již v
týdnu.
,,A v kině musí být ticho babičko,“ pokračuje Ema.
,,Takže žádné povídání“!
Souhlasně přikyvuji a nechávám se unést laskavým a vtipným
příběhem, který kromě mě nejspíš už všichni viděli.
Jak v pohádce spatřím známé uličky Českého Krumlova, mé
srdce zaplesá.
Poznávám ta místa, kde jsme se s mužem před pár týdny procházeli.
Špitajíc mu ukazuji, kde jsme byli na čaji a po kterých
schodech jsme šli k zámku, když se z pohovky vedle nás ozve Emin hlas:
,,Nekrafejte do toho, tady jste v kině!“
Abych nezapomněla...,
,,Dítě má vždy pravdu"
Naomi Aldort
Emička prostě zastíní všechny milé, citlivé, lidské i vtipné postřehy! Má dar! Film jste si jistě díky ní vychutnali i s bonusem :o)
OdpovědětVymazatHenrietko, měj příjemný večer. Helena
Helenko, je to živel, co Ti budu povídat:-).
VymazatFilm je krásný, už to bude rok od jeho premiéry, tak strašně to letí.
Děkuji a pěkný večer.
Henrieta
Taky ve dvanácti - babička v nemocnici, ale stejně jsou všichni pořád se mnou :-) Anděla jsme měli v neděli taky :-)) Bertík si je oblíbil a předvádí mi některé scénky ;-) Hezký týden Henriet
OdpovědětVymazatDanko, vybavuji si jejich tváře, jako bych se s nimi rozloučila včera...
VymazatZa měsíc bude Mikuláše, tak to je akorát čas na takové pohádky. A Bertík musí být legrační. Užívej si to.
Pěkné dny
Henrieta
Henrietko, tak jsem opět přečetla Tvůj článek plný postřehů a zážitků jedním dechem, zvlášť se mi líbilo, jak jinak, Emiččino kino. A když jsem se nadechla, tak jsem jej přečetla ještě jednou. Taky mám problém s hodinou, pěkně to se mnou vždycky zamává, petržel jsem zakoupila v sobotu, a protože má hladké lístky, tak nikomu nevadí a já ji, jemně nasekanou sypu, krom zákusku, vlastně do všeho. Všichni mí milí, kteří již nejsou zde, jsou stejně se mnou a možná, že není dne, kdy bych si na ně nevzpomněla. Takže krásný týden a těším se na Tvé příště.
VymazatDěkuju Diano a Tvou přízeň a že přečteš mé články i dvakrát mě opravdu těší:-). Ráda slyším, že posun času také někomu vadí, protože se spíš setkávám s názory, že s tím nikdo nemá problém. Takže si pomalu připadám trochu divná:-).
VymazatJá mám petržel svoji, letos se mi ji konečně povedlo vypěstovat. Předchozí roky ji kompletně sežrali slimáci.
Měj pěkný týden
Henrieta
Emí je rozený generál! 😀
OdpovědětVymazatMáš štěstí na manžela, že je takový strávník. 😊
To je! Ještě že se najde někdo, kdo je ochotný ji poslouchat. Třeba já:-).
VymazatNo, ono se to u manžela ale týká jenom těch buchet. S ostatními zdravými pokrmy se u něj nechytám...
Henrieta
Milá Henrietko,
OdpovědětVymazatještě bych chtěla dodat, že ta "blbá hodina" má pořád celých 60 minut a to je celkem dost! 😊
No moje tělo si to evidentně myslí taky:-).
VymazatJá dneska málem zapomněla... - že je pondělí a že bude tvůj týdeníček. Ale vzpomněla jsem si a tak jsem ještě nakoukla, početla si a teď můžu jít spát (což už jsem měla dávno)
OdpovědětVymazatHezký den
Stáňo, Ty jsi neskutečná sova...
VymazatHenrieta
Henrietko, na Tvoje povídání jsem se těšila. Mám to jako Ty, ti všichni blízcí mi stále chybí, zapaluji svíčky, vzpomínám..hezky jsi to napsala, to místo po nich nikdo nezaplní, jen čas trochu bolest zmírní. Hodina opravdu chybí, večer brzy spát, ráno brzy "straším". Pěkné dny přeji. Libuš
OdpovědětVymazatDěkuji Libuško za hezká slova. Tak ať ty naše vnitřní hodiny brzy srovnají krok s realitou:-).
VymazatMěj pohodový týden
Henrieta
Henrietko, já mám zase problém s letním časem. Na ten jsem si nikdy nezvykla a už nezvyknu. Teď mám právě pocit, že mi vrátili tu ukradenou hodinu. Sice jsem dnes vstávala už v 5 ráno, páč jsem nemohla spát, ale zase mám už odpracováno. Zprávy do novin jsou hotovy :-) S Emičkou se tady vždycky zasměju. Hezké dny.
OdpovědětVymazatMarti, já trpím při každé změně času. Nenosím hodinky, protože skoro vždycky vím kolik je hodin(plus mínus...). Ale jak mi to překopou, chvíli mi trvá, než se zase naladím:-).
VymazatTak brzké vstávání Ti tentokrát bylo k užitku.
Klidný týden
Henrieta
Krásné počtení! Emička válí :-))
OdpovědětVymazatPěkné dny Henrietko.
Zuzka
Děkuji Zuzi, i Tobě krásné dny a rodinnou pohodu.
VymazatHenrieta
Časový posun mi problém nedělal a ani nedělá.Nevím čím to je, ale nepůsobí to na mne. :-). Kino s Emičkou mne dostalo. Musela jsem se smát.Ta se s vámi nepáře, dá vás pěkně do latě. :-)))))
OdpovědětVymazatMěj se hezky!
Hanka
Tohle slýchám často Hanko. Spíš se lidi kolem mě diví, jak mi to může vadit. Já jsem ale zvyklá na svůj pravidelný rytmus a změna času mi ho vážně narušuje.
VymazatEmča má prostě ve všem jasno a dá to všem patřičně najevo. Zatím nás to baví:-).
Henrieta
Neeeee, konec knihy Ví o tobě v buse? To neeee!!!:-) i mému srdci chybí kousíček-moje babička, můj vzor, moje Žena života.....Anděla páně 2 jsem taky viděla teprve nedávno a nevěděla kde jsou tak krásné uličky. Teď už to vím, děkuji.
OdpovědětVymazatJO! V buse! A bylo to vážně peklo! Mimochodem moc děkuji za tip Míšo, který jsem našla u Tebe na blogu. Je to fakt SUPER knížka.
VymazatKéž by těch prázdných míst v srdci bylo co nejméně...babičky vždycky chybí. A maminky...
Hezké dny
Henrieta
Óda na petržel :-) :-) :-). To mě fakt pobavilo. Paráda.
OdpovědětVymazatÓda může být napsána téměř na všechno. Tak proč ne na petržel:-)).
VymazatTak dnes mě pobavila tvoje vnučka. Ta hláška prostě nemá chybu. Pohádku jsem také viděla, ale chyběla mi atmosféra - byla jsem na něm v létě.
OdpovědětVymazatEma se s tím prostě nepáře. Možná pro život dobrý, ale uvidíme...:-)
VymazatMě mrzelo, že jsem Anděla páně 2 nestihla loni při premiéře, právě kvůli té atmosféře. A teď už to byla taková návnada pro nadcházející období, takže dobrý.
Henrieta
Opět musím konstatovat, že je Emička skvělá :-) Ale Anděl Páně dvojka se mi nelíbil, ráda si pustím spíš jedničku.
OdpovědětVymazatDěkuji Dý, to je. Ale to určitě každé malé dítě. My máme štěstí, že skoro nezlobí, a když tak jenom maloučko:-).
VymazatMě se líbí obě pohádky, dvojka mi připadá taková odlehčenější, vtipnější.
Měj pěkné dny
Henrieta
Henrietko, s posunem času jsem nikdy problém neměla, dokonce bych řekla, že mi to vyhovuje. V létě je déle vidět a v zimě mi brzo tma nevadí. Na Anděla páně 2 jsem minulý týden také koukla, už potřetí. Moc se mi líbí a obdivuji tu zimu, když se natáčelo v létě. :o)
OdpovědětVymazatPřeji krásné dny. D.
Tak to Ti závidím, Dášo. Já ,,trpím" na jaře i na podzim.
VymazatMěj se krásně
Henrieta
A mně časový posun docela vadí..Jsem skřivánek a když padne tma se mnou už nic není.. Takže se asi uložím k zimnímu spánku už brzy.A Anděl páně.. obě dvě pohádky miluji.. Několik let zpátky jsem to tak měla, když jsem si pustila tuto pohádku při balení dárků...tak pro mne začaly Vánoce..Miluji toto období.Henrietko měj se moc krásně.Z ❤
OdpovědětVymazatZdeni, zjišťuji, že toho máme dost společného, a teď i špatnou toleranci změny času:-). Jo, ti medvědi moc dobře vědí, proč se k zimnímu spánku ukládají, taky bych to někdy brala:-).
VymazatDárky budeme balit už za chvíli, zase to tak uteklo...
Hezké dny a děkuji
Henrieta
Krasne postrehy. Mimochodem Andela miluju, hlavne tu 2ku a hlavne pro to prostredi:-). M.
OdpovědětVymazatDěkuji Marcelko. Ano, je to krásná pohádka a lepší prostředí si pro natáčení nemohl pan Strach vybrat.
VymazatHezké dny
Henrieta
Henrietko, děkuji ti za tvoji milou návštěvu u mne, potěšila jsi mne. Máš pravdu, ti co nás opustili, navždy v našich srdcích zůstanou. Mají tam své místo napořád. Vánoce. Pohádky miluji a Andělé páně také miluji stejně jako Český Krumlov. Měj pěkné dny. Iva
OdpovědětVymazatMilá Ivo, ráda se podívám tam, kde je příjemně:-).
VymazatSmutnější období dušiček je za námi a Vánoce se blíží nezadržitelným tempem. Na pohádky se těším, hlavně na ty naše - české.
Měj se hezky
Henrieta