Jen já a Ty, kdo bude vlk a chryzantéma

Pondělí, 11.9.2017

Že jsi opět tady si uvědomím hned, jak ráno otevřu oči.

Vcházím z ložnice do chodby a ucítím potpourri kávy, zubní pasty a pánského parfému.

To ale není Tvoje vůně…

Tuhle vůni po sobě zanechal můj muž před odchodem do práce.

Mentolové aroma zesílí, když míjím koupelnu a vůně pánského parfému se dosud v jemném oparu vznáší v chodbě u zrcadla. Neodolatelnou vůni kávy pak ucítím hned, jak vstoupím do kuchyně.

Byt je prázdný a my jsme spolu zůstaly samy.

Jen já a Ty…moje pondělní ráno!

Úterý, 12.9.2017

Každodenní cestování autobusem do práce mi díky hlasitým rozhovorům dává nedobrovolně nahlédnout do soukromí některých spolucestujících.

Kromě studentských problémů s učiteli, spolužáky a rodiči, si často vyslechnu o tom, jak se něčí syn vykašlal na školu, jak si soused včera zlomil nohu, že brácha má rozpadlý výfuk na autě a že u toho doktora zase byla hrozná fronta.

Naučila jsem se tyhle rozhovory vytěsňovat a často se mi stává, že je již nevnímám.

Když ale dnes dvě ženy řeší na celý autobus svou antikoncepci, probírá mě to z letargie.

Mám nutkání se otočit, abych zjistila, kdo má potřebu řešit tak osobní věci v autobuse plném lidí. Nakonec to neudělám a usoudím, že je snad lepší nevědět.

Středa, 13.9.2017

,,Babičko, a kdo nám bude dělat vlka, když děda není doma?“ Ptá se mě Ema, když opět plánuje hru na Karkulky.

,,No to nevím Emičko, asi nikdo. Budeme muset vymyslet jinou hru“, snažím se Emě Karkulky vymluvit.

,,A babi, může být vlk holka?“, nevzdává to Ema.

,,Vlastně může, ale to by potom byla vlčice“, odpovím v naději, že ze hry sejde.

Ema se rozesměje a mě je jasné, že vlk budu dneska já.

Čtvrtek, 14.9.2017

Návštěva knihovny mě má vrátit ke čtení, které jsem celé léto zanedbávala.

Nejdu pro nic konkrétního, čekám, že se mi sama některá z knih ukáže.

Když mi ale po dvaceti minutách není nic dobré ani od Kinga, svou nahozenou udici vytahuji prázdnou a chystám se k odchodu.

Jodi Picoultová se mi v myšlenkách mihne na poslední chvíli, a tak se od východu z knihovny vracím zpátky, do oddělení P.

Doufám, že čtení o chlapci s Aspergerovým syndromem nebude příliš těžké.

Pátek, 15.9.2017

O autismu vím něco málo od své spolužačky ze základní školy.

Když o svém autistickém chlapci vyprávěla na posledním třídním srazu, uvědomila jsem si, že jí neskutečně obdivuji.

,,Jsem sice autista, ale neřeknu vám, na který den v týdnu připadají třicáté druhé narozeniny vaší matky. Neumím počítat logaritmy z hlavy. Neumím se podívat na kus drnu a říct, že na něm roste 6644 jednotlivých lístků trávy. Na druhé straně bych vám mohl říct naprosto všechno o blesku, o polymerázových řetězových reakcích nebo o druhohorních sauropodech a taky umím citovat slavné filmové výroky. Periodickou tabulku prvků jsem se naučil nazpaměť, přestože jsem se o to vůbec nesnažil; sám od sebe jsem se naučil číst střední egyptštinu a pomohl jsem učiteli matematiky opravit počítač.“

Jacob

Nejsem jako vy, Jodi Picoultová

Sobota, 16.9.2017

,,Co si přeješ k narozeninám, Emičko?“ Ptala jsem se před pár dny Emy.

,,Modelínu babi a taky počebuju Ariel. Ale tu s těma ploutvema jako má ryba“, odpověděla.

Dostala obojí a k tomu ještě spoustu dalších dárků.

A hlavně svoje první, opravdické kolo!

Neděle, 17.9.2017

Dnešní téma?

CHRYZANTÉMA!

Kterou trochu trápí tréma,

že má vykvést přede všema.

Abych nezapomněla…,

,,Nejvýše postavený vlk ve smečce není ten, kdo používá brutální sílu.

Je to ten, kdo by ji mohl použít, ale rozhodl se to neudělat.“

Jodi Picoultová