NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

pondělí 1. srpna 2016

Vítejte na mém blogu

Literární ambice jsem měla už jako malá. Myslela jsem, že když se mi povedlo pár slohových prací, bude ze mě spisovatelka. Nejspíš ovlivněná četbou romantických dívčích románů, jsem se v pubertě pustila do psaní příběhu o lásce. Ona i on měli rádi koně a tak nechyběly věty typu ,,Nejkrásnější pohled na svět je pohled z koňského hřbetu“ a podobně. Mám ale takový pocit, že než se love story začala pořádně rozjíždět, psát jsem přestala. Následně jsem v záchvatu puberťácké náladovosti se slovy: ,,Stejně je to blbost“, celé dílko vyhodila. Škoda, dneska bychom se mohli zasmát. O psaní jsem se pokoušela ještě jednou, ale to už jsem byla vdaná a měla děti. Můj ,,román“ z vesnického prostředí ovšem skončil záhy stejně jako ten první. Od té doby jsem, co se literatury týče, zůstala pouze u čtení knih.
A nyní, dnes již jako babička se ocitám zde, na svém blogu. Chtěla bych se zastavit a vzpomínat na chvíle již prožité a třeba i prožít chvíle nové. Doufám, že tento blog nedopadne stejně jako má předchozí díla a bude to ke čtení.

Abych nezapomněla…Vítejte!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Vaše komentáře. Jsem za ně moc ráda.
Henrieta