NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

úterý 16. srpna 2016

Expedice Tatry 2016, den pátý

Rajče

Včera večer jsme hledali na internetu, co dneska podnikneme. Lákal nás výstup na Skalnaté pleso, ale vzhledem k naší zdravotní indispozici a náročnosti trasy jsme to raději zavrhli.
Neuvěřitelné se stalo skutkem. Nad Tatrami svítí slunce! 
Předpověď hlásí 19°C. Děkuji Ti, přírodo!  
Jedeme do termálů.
Cestou se mě manžel ptá, jestli jsem vzala krémy na opalování.
,,Na co?“, povídám.,, Vždyť bude jen devatenáct stupňů.“ 
,,No jak myslíš…“, odpoví a víc se tím nezabýváme.
Vrbov, kde se thermal park nachází je z penzionu asi šestnáct kilometrů.  V penzionu jsme dostali kartičku se slevou na vstup, takže platíme za celý den pro dvě osoby 25,5 Eura. Po příjezdu nacházíme místa u teplého bazénu, kde je jen pár obsazených lehátek. Klídek nám ovšem brzy naruší příjezd ruských a polských turistů, kteří se nahrnou do objektu jako velká voda. Jedna polka to má evidentně na povel, protože okamžitě začíná svým pisklavým hlasem organizovat přesouvání lehátek. Vyzkoušíme postupně všechny bazény a nakonec zůstáváme u třech, které po celý den střídáme. Jeden teplý sedací, druhý chladnější plavací a třetí proplouvací s masážními tryskami. 
Pozoruji, jak jeden stařeček starostlivě odhrnuje babičce z čela ofinu a láskyplně jí maže obličej krémem na opalování. Jiná starší dáma zase maže svému protějšku pleš.
My se nemažeme. Nemáme čím. Krémy na opalování zůstali na pokoji v kufru.
Slunce chvílemi svítí, chvílemi zalézá za mraky a foukne celkem studený vítr. Docela zrádné počasí. Denisovu narážku, že vypadám jako rajče, pochopím až večer, když se podívám do zrcadla. 
Ty krémy jsem s sebou fakt měla vzít!




Abych nezapomněla...,
že někdy je dobré se nad názory toho druhého alespoň zamyslet.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Vaše komentáře. Jsem za ně moc ráda.
Henrieta