Nepravidelné periodikum Příležitostný občasník

Příležitostný občasník

Číslo 1, 1. dubna 2019

   Vážení a milý čtenáři,

dostává se vám do ruky historicky první číslo Příležitostného občasníku. Proč příležitostný a proč občasník? Jednoduše proto, že bych ráda příležitostně zachytila střípky z našeho života, a občas je publikovala zde na blogu. Dosud tyto perličky, mohu-li to tak nazvat, vycházely formou týdeníků, ale již delší dobu cítím, že tento formát potřebuje změnu. Základní vlastností Příležitostného občasníku bude to, že bude vycházet velmi nepravidelně. Moje představa je jedenkrát do měsíce, ale je zrovna tak možné, že ho zde naleznete dva týdny po sobě. Záleží na tom, co život přinese, jakou budu mít potřebu to vydat a jakým dalším projektům se budu zrovna věnovat. Tím, že se týdeníky de facto stávají občasníkem, mi má také umožnit vydávat i jiné články, pro které dosud nebylo tolik prostoru. Věřím, že Příležitostný občasník přinese minimálně tolik zájmu jako týdeníky a bude se vám líbit.

Přeji pěkné počtení a těším se na vaše názory. Jindra.
  
Z domova

22.3.2019

KDYŽ NECHYBÍ ODHODLÁNÍ

   Když mi přítomnost bagru na zahradě vezme vítr z plachet, chvíli uvažuji o tom, že po jílovité ploše, která po něm zůstala, rozhodím travní semeno a bude hotovo. Že se vzdám čerstvé zeleniny, jahod, skalky i okrasných dřevin. Že nenajdu sílu na to, abych po třiceti letech začala budovat zahradu znovu od nuly. A tak místo, aby moje cesty domů vedly jako obvykle přes zahrádku, několik dní se jí úspěšně vyhýbám. Zavírám oči před tou zkázou, lituji sebe i zahradu a čekám.

,,Kdybys za ten týden udělala na zahrádce tolik, kolik jsi toho o ní napsala na blog, tak tam nemám o víkendu co dělat.“ řekne mi můj muž v pátek večer, když je odhodlán strávit víkend obnovou zahrady. A já si po těchto jeho slovech připomenu, co před týdnem, když jsme ,,pohřbívali“ zničené keře a skalničky, řekl. Že tu zahradu zase dáme společně dohromady.

A dnes tomu poprvé věřím. 

Auto - moto

23.3.2019

PROSTĚ NEJEDE

   Nejprve to vypadalo jako banální závada. Vymění se vadný díl a náš postarší Fiat zase pojede. Musí. Protože dovolená ve Vysokých Tatrách už je zarezervovaná.

Čert ale vždycky sere na jednu hromadu. Takže ani po výměně dílu naše auto nejede, nedaří se ho nahodit ani po odstranění dalších souvisejících závad, a tak to vypadá, že se naplní ta nejčernější předpověď.

Že je po motoru.

Hovory s Emou

25.3.2019

KNIHOVNICE MAJÍ VŽDYCKY PRAVDU 
,,Babi, když jsi napsala tu pohádku o králíčkovi Ouškovi, tak jsi spisovatelka,“ poznamená Emička, když vyslechne můj rozhovor s dcerou o mém článku Trampoty králíčka Ouška.

,,Já myslím, že nejsem, Emičko,“ snažím se oponovat.

,,Ale babi, my jsme dneska byli se školkou v knihovně a paní knihovnice říkala, že ten, kdo píše pohádky je spisovatel. 
Takže musíš být spisovatelka.“

28.3.2019

NEUTAJENÝ PRSTÝNEK
 ,,Babi, už jsi našla nějakou tu krabičku na ten můj prstýnek, co jsi mi koupila k svátku?“ ptá se už po několikáté Ema po tom, co si prstýnek před týdnem zkoušela v klenotnictví.

,,Jakou krabičku? A na jakej prstýnek, Emičko?“ snažím se ji zmást.

,,No ten stříbrnej, jak jsem si ho vybrala a pak mi ho paní prodavačka zkoušela na prst.“

,,Tak to si nepamatuju,“ ukončím tento rozhovor rezolutně, protože jsem doufala, že na ten prstýnek do oslavy svého svátku zapomene. Ale to by to nesměla být naše Emička, která se na mě trochu nevěřícně a možná i trochu naštvaně podívá, mírně zakroutí hlavou a poznamená: ,,Babi…nech toho“. 

Sportovní sloupek

29.3.2019

OD LASERU KE KOULÍM

   Nebýt jedněch rozbitých brýlí, boule na hlavě mé dcery, a mého kotrmelce nazad, když jsem se chtěla zády opřít o stěnu, o které jsem se domnívala, že je v laser aréně za mnou a nebyla, jsme to sobotní laserové klání vlastně ustáli bez úhony.

Pro jistotu se ale příště naše skupinka přesune na jiné sportoviště a vydá se metat koule na bowling. 

 

Sobotní chvilka poezie

30.3.2019

ZMĚNOČASOVÁ

Vřesovec a sedm krás,

posílám dnes mezi vás.

Radujte se z maličkostí,

protáhněte svoje kosti,

prostě jděte všichni ven.

Od zítřka je delší den. 

Manželské etudy

31.3.2019

ŘÍKEJ MI TO V KÓDECH

   Fakt mě dokáže vytočit, když se v neděli ráno na něčem domluvíme a on v poledne, protože na to zapomněl, udělá něco, co nám znemožní to uskutečnit. Navíc s výmluvou, že si lépe pamatuje čísla, ať mu to teda říkám v kódech…

Společenská rubrika

1.4.2019

NEČEKANÝ DÁREK

   I když nám do schránky pošta moc nechodí, zvyk ji denně kontrolovat mě ani po tom, co jsem zřídila zasílání všech dokumentů e-mailem a zakázala vhazovat letáky, neopustil. Díky tomu z ní dnes mohu vylovit nečekaný dárek. Z obálky, jejíž odesílatel mi není neznámý, vytahuji dvě krásné háčkované taštičky pro naše holčičky. Úžasný ušák, který na mě vykoukne záhy, je prý pro mě a myslím, že musel Heleně, která si s ním dala tu práci pěkně zamotat háčkem. Děkuji ze srdce Helenko i za holčičky, budou mít radost. A já…jsem nadšená z dalšího králíka do rodinyJ.

Abych nezapomněla...

kódovat sdělení pro manžela kombinací čísel a písmen by pro něj mohlo být zavádějící, ale celé Ludolfovo číslo by si zapamatovat mohl.

 

1. vydání, číslo 1, 1. dubna 2019

Nepravidelné periodikum Příležitostný občasník vydává občas Jindra z blogu Abych nezapomněla.Vaše podněty a názory můžete zveřejnit v komentáři pod příspěvkem nebo zaslat na e-mail: abych.nezapomnela@gmail.com.