Pondělí, 12. 11.2018
Ať
už to vypne!
Říkám
si v duchu a přeji si, aby se konečně pro ten mobil natáhl a zastavil tu
protivnou melodii.
Když
to konečně udělá, rozespalá se ho zeptám: ,,Kolik je hodin?“
,,Půl
čtvrtý,“ odpoví stejně rozespale a dodá: ,,Hrozně mě bolí ruce.“
,,Se
nedivím, to máš z toho tenisu.“ procedím
mezi zuby a on, jako by ho ta moje odpověď uspokojila, beze slova odchází
z ložnice.
Možná
u tý televize ten tenis opravdu prožíval každým svalem.
Úterý, 13.11.2018
Věř,
běž a dokážeš…
Věřím,
běžím, zakopnu a ležím…
Miluju
motivační citáty!
Středa, 14.11.2018
,,Umíš
tohle, babi?“ zeptá se mě Ema a rozeběhne se z kuchyně do obýváku,
přeskočí taburetky a na pohovce udělá kotoul vzad.
,,No
to teda neumím…“ kroutím hlavou.
,,Hmm,
ty asi nebudeš gymnastka, babi, viď“, konstatuje Ema a překulí se zpátky na
zem.
Čtvrtek, 15.11.2018
Když
jsem včera Emičce podávala notebook, protože ,,taky chtěla něco napsat“,
netušila jsem, jak se mi to její dílo dneska hodí.
Nic
lepšího bych totiž stejně dohromady nedala:
jokrlkfkeworkaůlrkfeTUÁČIŠUŘRIEOWJFKMRLLLLLLLLKRJELKEJKAEJKRLWLIEOGHVELKDXA.SD,NXCDCMMNXXM,AC,MM,C,MCMCKDNVJGDCFVBVGHFRGJFKLDGOŘIUÁZÍDkošgoogjjfrrkjrkgjutiufůlkFOJW-I-DJEFJRRUIČTFŮDKJJŮIORUČIJFUF§JFJŮLOERKDFJKREEFJRLFJFFJJFFJKJMWKLGJ
Pátek, 16.11.2018
Když
se mě dnes táta zeptá, jestli něco nepotřebuju, uvědomím si, že tuhle otázku
jsem od něj už hodně dlouho neslyšela. A najednou mi to dává pocit, že se
konečně opět v rámci možností dostává do formy.
Sobota, 17.11.2018
Helemese,
co je v lese…
To
nám štěstí nepřinese.
Helemese
co je tu,
ukážeme
to světu.
Bojíme
se divé zvěře,
řeč
je přitom o nevěře,
lidí
k Matce přírodě,
k půdě,
vzduchu i vodě.
Neděle, 18.11.2018
,,Dada.
Dadada,“ žvatlá Anežka, když jdeme po břehu rybníka a souběžně s námi plují
po vodě kachny. Z pod kočárku vyndám sáček se starými rohlíky a s dětmi
sestoupíme po schodech až k vodě. Malá Anežka dohodí kousky pečiva pouze
pár desítek centimetrů před sebe, zato starší Ema, již jako zkušený krmič, hází
rohlíky až do vody. Nenasytné kačeny bojují o každé sousto, ale když se mezi
nimi objeví labuť, všechny se rozestoupí. Je jasné, že zbytek rohlíků už bude
patřit jenom jí.
Krmím
ji z ruky a toužím se toho překrásného ptáka dotknout. Rafinovaně ji
jednou rukou podávám kousek rohlíku a tou druhou se blížím k její hlavě.
Ona však v poslední chvíli ucukne, vzdává se svého sousta, a já poprvé v životě
uslyším labutí píseň: ,,Sssssssss!“
Abych nezapomněla…
HjasajshajsajNFDUFEKFEIUEWFDNfnndeifjdsnvmJFRUEČFKEFMDLVMÍÁŠÚWFMVDVJBAakdsfjlrtičío
Jindro, taky někdy v lese žasnu... Sakra, když někomu není zatěžko si do lesa donést tatranku a flašku limonády, jak je možné, že zpátky neodnese samotný celofán od ní a prázdnou flašku?
OdpovědětVymazatA motivačním citátem jsi mne "zbourala".
Hezký týden
Mě to fakt štve, Stáňo. Tohle byl ,,jen" jeden igelitový pytel, ale je toho daleko víc. Já vůbec nechápu, jak to jen tak někdo může pohodit v lese. A jak říkáš ještě odpad, který sám vyprodukoval...
VymazatCitát odpovídá tak nějak tomu, jak se poslední týdny cítím a jak mi to všechno vlastně jde:-)
Jindra
Emička stále překvapuje. Nejen, že je gymnastka, ona ovládá i složitou řeč, kterou my obyčejní zvládnout nemáme nárok.
OdpovědětVymazatLabutí píseň někdy dost zabolí (fyzicky). Je nádherná, ale ......... pozor :-)
Hezké dny, Jindro!
Hanka
To je Emiččina šifrovaná řeč, Hanko:-).
VymazatLabuť byla překrásná, ta její blízkost mě uchvacovala, viděla jsem každé její pírko, toužila si na něj sáhnou...ale kdepak, zakázáno!:-)
Jindra
Jindřiško, krásný motivační citát :-) Ten mě pobavil. A krásné fotky, až na ten binec v lese :-) Měj pěkný další týden.
OdpovědětVymazatDěkuji Marti, možná se v citátu, stejně jako já, někdo také najde:-).
VymazatBinec v lese je opravdu k zamyšlení. Hlavně těch, kteří ho dělají.
Hezké dny
Jindra
Tvůj muž vstává tak brzy? A obzvlášť po náročném sportu? Je to kabrňák.
OdpovědětVymazatNěkteré motivační citáty jsou dobré tak akorát pro zasmání.
Emička ví, že pohyb je nutný, zdravý. A ty víš, že někdy hodně bolí, protože přeskočit taburetky a na pohovce udělat kotoul vzad v případě nás dospělých by nemuselo dopadnout fakt dobře!! Tak to prosím nezkoušej.
Ty jsi tady normálně zveřejnila Emičky tajnou řeč. No ta ti dá až to zjistí.
Některým lidem, co mají potřebu vyhazovat své odpady v lesích, bych vážně nakopala pr..l. A to nejsem sprostá!
Jindřiško, díky za prima zpestření mého dne.
Ála
Ano Álo, každé pondělí vstává takhle brzy. Tentokrát to měl těžší o ten tenis:-).
VymazatAni mne nenapadlo se pokoušet o gymnastické prvky. Vím, že by to dopadlo špatně. Ale Ema, ačkoliv není nijak hubená, je hrozně pohyblivá a ohebná. Pořád mi předvádí nějaké sestavy z gymnastiky.
Taky Tě ten odpad v přírodě štve, viď?! Vím, že si ráda zajdeš na procházku, takže tyhle obrázky určitě taky potkáváš.
Já děkuji za milá slova, hezké dny
Jindra
Jindřiško, ani ze mne gymnastka nebude...zrovna včera se celá naše rodina nasmála, když jsme zkoušeli stojku na hlavě s podepřením rukama. Já ten svůj zadek nahoru namohla vytáhnout a když už, tak jsem se nahoře neudržela. To bys nevěřila, co zábavy u toho 4 dospělí zažijou :)
OdpovědětVymazatMěj se fajn, Petra
PS: odpad kdekoliv povalující se mi leze na nervy. A v lese, to už je ten největší kalibr. Brrr.
Stojku jsem Peťo dělávala docela ráda. Dneska bych si na ní snad ani netroufla. Ale věřím, že jste se u toho skvěle pobavili:-). A o tom to přece je.
VymazatKrásné dny a pokud možno procházky v čisté přírodě bez odpadků.
Jindra
Jindřiško,s vnoučaty si člověk užije spoustu radosti i legrace. Když jsem před nedávnem od vnuků získali titul nejlegračnější babi a děda, měla jsem z toho radost. Prý se kluci u nás nejvíc nasmějí. Ani se nedivím, muž jim říká samé blbiny. Přeji hezké mrazivé a chladné dny.
OdpovědětVymazatPavlo, to je krásný! To je ten nejhezčí titul, co si můžeš přát:-). Nedivím se, že jsi měla radost. Kluci se k vám budou rádi vracet, když je tolik legrace:-). Blbiny, neblbiny, prostě sranda musí být:-).
VymazatI Tobě pěkné dny
Jindra
Po mně vnoučata zatím žádné cviky nevyžadují, gymnastka jsem nikdy nebyla a už nebudu.;-) Když u nás v létě byly, tak jsme také vyrazili krmit kačenky. Labuť bych si netroufla pohladit, bála bych se, že mně zobne.
OdpovědětVymazatRůženko, já myslím, že ani já už gymnastka nikdy nebudu. Když mě to minulo v mládí, teď už se o nic pokoušet nebudu. To by bylo o zdraví:-).
VymazatKdyž mi labuť brala kousky rohlíků z ruky, tak jsem se nebála, ale jak zasyčela, došlo mi, že útok by mohl být i větší...
Jindřiško, ty nemusíš být gymnastka! Ty jsi přece blogerka a jaká!!!!
OdpovědětVymazatDěkuji za postřehy z dalšího týdne a přeji hezký večer! Helena
A jooo, přece! Jen nevím Helenko, kdy já to tý Emě řeknu. Ona už se mě ptala, co to píšu...a já to zahrála do autu:-). Až zjistí, že píšu i o ní, tak to bude mazec.
VymazatJá děkuji za návštěvu.
Jindra
Ani já gymnastka nebudu a nikdy jsem nebyla :-) A Emiččina tajná řeč se podobá té co mi tu občas píšou kočky :D To že si člověk nedokáže odnést domů své odpadky mě taky deptá...Krásné dny :-)
OdpovědětVymazatKočky, Zdenko? Jako, že se Ti projdou po klávesnici:-)? Asi se taky chtějí realizovat...
VymazatOdpadky mě nadzvedávají a nechápu myšlení lidí, kteří je bez ostychu v lese pohodí.
Já si říkám, jak je manžel dobrý, že po operaci ruky hraje tenis a ty mne takhle doběhneš. Ema zdá se motivační citát zvládá. Takže ve čtvrtek u vás přistáli UFONI??? Bordel v lese- to bohužel znám také. Z procházky často nosíme flašky a jiné harampádí.Pěkný večer a zvedej nohy až zase někam poběžíš.:-) Zdraví Renata od kaštánku.
OdpovědětVymazatUfounská řeč by to vlastně taky mohla být:-). Ale psala to fakt Ema, takže spíš nějaká holčičí šifra:-).
VymazatJedni les znečišťují a druzí ho po nich čistí. Jak by to bylo jednoduché vzít si ten vyprodukovaný odpad domů. To by ti druzí svou energii mohli věnovat příjemnějším činnostem.
Jindra
Tajná řeč holčiček.....Škoda, že už jsme ji zapomnely:-)
OdpovědětVymazatJo, to je život...ony ji Míšo taky za pár let zapomenou:-)
VymazatJá labutím nevěřím, jednou nás honil kolem nádrže labuťák, pěkně vytočený, měl pocit, že mu ohrožujeme rodinu. Od té domy z uctivé vzdálenosti.
OdpovědětVymazatTakže milá gymnastko, krásné dny a třeba malované mrazem, ale v klidu a pohodě.
Mně ještě nikdy žádné zvíře neublížilo, možná proto jsem tak důvěřivá ke všem...
VymazatI Tobě hezké dny:-).
Jindřiško, lidé se přírodě vzdalují. Je to znát velmi. Ještě že existují ochránci přírody a aktivisti milující přírodu - to mě vždy potěší, když vidím, že v přírodě neuklízím sama.
OdpovědětVymazatA ti ochránci tvrdí, že kachny a labutě by staré pečivo neměly, dozvěděla jsem se to teprve nedávno. Ale vlastně je to logické, nám mnohým taky přemíra pečiva nedělá dobře a když na to ještě někdo není zvyklý, asi to dobrotu nedělá..
Píši i tom třeba tady
https://zena-in.cz/clanek/krmeni-kachen-a-labuti-nez-pecivo-tak-radeji-nic-radi-ornitologove
Jindřiško, věř, v klidu kráčej a hlavně se neotáčej :-) To mi nějak utkvělo z lidových pohádek. Tam rozhodně neběželi :-))
Zuzka
Kdyby byli všichni vychováni k tomu, že odpadky se NIKDE nepohazují, nemuseli by ostatní svůj drahocenný čas věnovat tomu, aby po nich uklízeli.
VymazatUž jsem poučena, Zuzko:-). Kachnám a labutím se prý má dávat zelenina. A protože té mám v lednici dostatek, příště se s nimi rozdělím:-).
Děkuji Zuzko, budu se držet Tvých pohádkových rad:-).
Měj se krásně
Jindra
Jindřiško občas se ptám proč se někteří lidé takto v lese chovaji.. odpověď jsem zatím nedostala.
OdpovědětVymazatVěřím, že to ti dotyční jednou pochopi,že tudy cesta nevede.
Máš úžasné treperendy.. vlastně celou rodinu.
Měj se moc krásně. Z🖤
Snad pochopí, Zdeni, moc bych si to přála. Ale pokud v tom nejsou vychováni, nevím, nevím:-(.
VymazatDěkuji Ti moc, měj krásné dny. Čekají nás adventní přípravy, těším se.
Jindra