Pondělí, 5.2.2018
Jsem plná emocí, radosti a euforie z toho, jak se
dokážeme vzájemně inspirovat, jak se sdílíme, fandíme si, poznáváme se.
Blogy
se propojují a já do noci čtu týdeníky, které jsem si přála, aby vznikly.
Týdeníky druhých.
A vím, že zítra nebudu myslet na nic jiného než na to,
jestli nějaký nový týdeník vyšel.
Možná si ukrojím i kousek pracovní doby, abych nakoukla.
Jen letmo, rychle, beze stopy…
Úterý, 6.2.2018
,,Babi, já na horách lyžuju“, chlubí se mi Emička do telefonu.
,,Jo“, odměřeně se do našeho rozhovoru vloží matka. ,,Několikrát
jsme jí zaplatili hodinu ve školičce a naší Emu to bavilo sotva půl hodiny. Ale
za to jí slečna instruktorka chválila, že umí všechny barvy anglicky.“
No prosím, a kolik čtyřletých lyžařů se tímhle může pochlubit…
Středa, 7.2.2018
,Proč mě ta padající voda ze sprchy na zádech šimrá úplně
jinak než na ostatních částech těla?‘ Prolétne mi hlavou, když se ráno
sprchuji.
Při myšlence, že by to mohl být pavouk se usměju.
Nesmysl. Žádní pavouci u nás doma v tomto období
nejsou.
Přesto má fantazie začne pracovat na plné obrátky a já si
představuji, jak jsem omotaná lehkou, bílou pavučinou.
Důkladně splachuji vlasy i celé tělo, a zastavuji sprchu.
Voda přestává na mé tělo dopadat, ustává i šimrání.
,No tak to se mi asi něco zdálo‘, pomyslím si.
Když se však otočím, na podlaze sprchového koutu vidím, jak
se z pořádné sprchy vzpamatovává promáčený pavouk.
Ještě, že jsem ho ze svého těla stačila spláchnout dřív, než
kolem mě utkal tu pavučinu.
Čtvrtek, 8.2.2018
,,Pořádně se obleč!“ Napomíná mě můj muž, když se ráno
vypravuji do práce.
,,Vždyť dneska tam není takový mráz“, odmlouvám
s vědomím toho, že jsou venku jen dva stupně pod nulou.
,,Jsou tam mínus dva, pocitově mínus šest“. Konstatuje suše.
,, A víš, že ty na ty pocity dáš!“
,No tak o tom žádná!‘ Řeknu si v duchu a beru čepici,
šálu a rukavice.
Pátek, 9.2.2018
,,Babi, hele! Už mi chybí dva zuby a tady dole se mi kýve
další!“ Chlubí se mi šestiletá Amálka hned mezi dveřmi.
,,No vidíš to“, obdivuji její obnažené dásně. ,,A už ti za
ty zoubky něco přinesla ta Zoubková víla?
,,Ještě ne, ale už jsem jí je dala do pytlíčku. A víš, co
bych od ní chtěla? Takovýho chodícího pejska s obojkem. Toho
z reklamy. A taky by se mi líbil Barbie karavan, nebo Barbie auto.
Podíváme se na to? Otevři to.“ Říká, podává mi můj telefon a mě dochází, že otevřít mám internet. Zadávám do vyhledávače interaktivního pejska Hasbro, Barbie karavan a následně i Barbie auto. Internet ale nakonec raději zavírám dřív, než nad cenou těch hraček omdlím.
Podíváme se na to? Otevři to.“ Říká, podává mi můj telefon a mě dochází, že otevřít mám internet. Zadávám do vyhledávače interaktivního pejska Hasbro, Barbie karavan a následně i Barbie auto. Internet ale nakonec raději zavírám dřív, než nad cenou těch hraček omdlím.
,,No to tedy nevím, Amálko…já myslím, že takové drahé hračky
víly za pár vypadnutých zoubků asi nenosí…“
Amálka se ale usmívá a je přesvědčená o tom, že Zoubková víla
bude mít jiný názor než já.
Sobota, 10.2.2018
Vážně bude čtrnáct dní mluvit o tom, že ten psací stůl nejde
přestěhovat?
Vážně se mi celou dobu snaží namluvit, že proto, že je
lepený, těžký a starý, se může při přenášení rozlomit?
Vážně věří tomu, že se tím nechám odradit?
Ne, nenechám!
Jen teď nevím, jak je tedy možné, že ho nakonec za dvě
minuty sám, bez pomoci a vcelku, přesouvá z jednoho místa místnosti na
druhé. On asi nakonec opravdu bude Copperfield.
Neděle, 11.2.2018
Říká krokus krokusu:
,,To je dávka nevkusu!
Mezi šišky strčit krokus,
má být vtip? Anebo pokus?“
,,Jistě pokus milý pane,
čekají, co se s námi stane.
Čekají na květy naše,
k ničemu jsou nářky Vaše!“
Odpovídá soused krokus,
který vykvet‘ na první pokus.
Abych nezapomněla…,
,,Manželství je pokus vyřešit ve dvou problémy, které by člověk sám nikdy neměl!
Woody Allen
No jiný než skvělý týdeník jsem neočekávala :-)) A citát nakonec je skvělý :-)) Krásný nový týden přeji :-)
OdpovědětVymazatNaše očekávání jsou někdy velmi zrádná(slušně řečeno):-). Ale jsem ráda, že to tvoje tentokrát nebylo:-). Děkuji Zdenko.
VymazatHenrieta
To byl zase hezký týden. A ta básnička na konci je na 1 s * 👍🏻
OdpovědětVymazatDěkuji Míšo, i za jedničku s hvězdičkou:-).
VymazatMěj pěkné dny
Henrieta
Z pavouků mám fobii a že jich tady je! Ne nyní ale s jarem se začnou objevovat. Já už týdeník zase na blogu mám. A ty jsi ke všemu ještě básnířka, já se z toho picnu..že by další výzva pro nás ostatní? A ta Amálka mne pobavila, jak ví, co otevřít a kde najít to, co by si přála. Měj se moc hezky Henriet, mávám Marcela
OdpovědětVymazatJá jsem z pavouků měla dříve neuvěřitelnou hrůzu. Nevím jak a kdy se to stalo, ale fobie odešla. No básnířka...nevím. Prostě když to ke mně přijde, tak to napíšu:-). Jako, že bych nadhodila téma a ostatní blogerky by na to složily básničku? No mě by se to líbilo, ale neposlaly byste mě s tím do háje?:-)
VymazatDěkuji Marcelko, hezký večer
Henrieta
Zrovna jsem si včera u úklidu koupelny říkala, že mi ten týden ufrnkl nějak bez zásadní stopy, že ten minulý mi dal víc rozmyslu a víc jsem ho prožila.
OdpovědětVymazatJeštěže mám ty měsíční kostky, ty mne nutí se pozastavit...
Krásný týden.
Sakra, koupelnu jsem chtěla uklidit...:-). Pak tam po mně nemá lézt taková havěť...:-).
VymazatNěco to má do sebe každý den se nad tím, co nám dal, zamyslet...
Ale zpětně je to taky fajn. Třeba v kostce:-).
Pěkné dny
Henrieta
Tak tenhle týden už jsi v tom zas sama :-D. A zase jsi nezklamala. Taky chválím citát - dost pobavil.
OdpovědětVymazatHezkých zbylých 6 dnů tohoto týdne, ať si další pondělí zas máme o čem číst.
Nojo Stáňo, máš pravdu:-). Ale neboj, já pro vás zase něco vymyslím. Už se to v hlavě rýsuje, ale musím vás nechat chvíli odpočinout:-).
VymazatDěkuji, i tobě přeji hezký týden.
Henrieta
Jsme rozmazlení. V posledních letech nás takhle rozmazlily mírné zimy. I dva stupně pod nulou jsou už "velikánskou zimou" i problémem pro cestáře. Pamatuji, jak jsem šla do školy a pluhem vyhrabaný sníh po stranách vozovky byl mnohem vyšší než já. A to jsme nebydleli v horách! Hezké dny.
OdpovědětVymazatPavlo, to taky pamatuju:-). A ve městě. Vždyť dřív taky zima začala v listopadu a skončila v březnu.
VymazatMěj se pěkně
Henrieta
A víš, že jsem dnes Henrieto přemýšlela, co bych asi tak z dnešního dne vyzdvihla, co bych si zapsala? Pak jsem si uvědomila, že týdeník vlastně psát nebudu :o)). Avšak ten tvůj je opět zapsaný skvěle, s básničkou navrch. O pavoucích jsem dnes mluvila s mužem dopoledne v kanclu, že nechápu kde se ty pavučinky neustále berou, že jsem všechny kouty, rohy vysávala vysavačem před pár dny. Odpověděl mi, že oni prý čekají až odejdu a pak mají Eldorádo...Hlavně ať na mě nečekají ve sprše!!
OdpovědětVymazatÁla
Víš Alenko, že nejsi jediná, kdo takhle vzpomene na tu naší akci s týdeníky. A mě to moc těší, byla to zábava a pro někoho i uvědomění si, jak je fajn, se večer zamyslet nad tím, co den dal. No vidíš, tvoji pavouci slušně počkají až odejdeš, ale ti moji po mě drze lezou:-).
VymazatHezký týden
Henrieta
Jo,jo- zase prima. Sobotní stěhování stolu je o tom, že když se chce, tak jde vše :-), že! Nedělní chvilka poezie super tečka na závěr!!!
OdpovědětVymazatHezké dny, Henrietko!
Hanka
To víš Hanko, nechuť něco udělat je ta největší překážka:-). A nakonec z toho, že je stůl na místě byla radost oboustranná.
VymazatDěkuji a přeji ti klidný týden.
Henrieta
Henrietko, to o tom stěhování moc dobře znám. A nemám ráda, když se říká bez zkoušky, že něco nejde :-) To neznám. Ten citát na konci je úžasný. A opět jsem si početla. Hezké dny.
OdpovědětVymazatNo jo, když ta nechuť byla tak veliká, že to musel zkusit:-). Ale když si vezmu něco do hlavy, jsem ochotná riskovat i to, že se stůl opravdu rozpadne. Naštěstí se tak nestalo:-).
VymazatDěkuji Marti.
Henrieta
Henrietko,
OdpovědětVymazathned při pondělku jsem si říkala, ještě, že tento týden nepíši veřejně ;-)
Nevím, nevím, jestli bych ty nemoce, bolavý zub,...týden doma, zvládla popsat s optimismem a nadhledem !
Ale zpětně to byl sice psychicky hodně náročný týden, ale díky tomu jsem třeba došila deku, mám obarvené vlasy,... a začala se více aktivně hýbat :-)
Angličtina se bude Emičce určitě jednou na lyžích v Alpách hodit ;-)
Pavouků se nebojím, naopak je zachraňuji, ale ještě mě nenapadlo si je vzít s sebou do sprchy ;-)
A u levitujícího stolu jsem se musela už smát nahlas, protože i u nás už druhým týdnem jeden takový stůl máme ;-D
Hezké únorové týdny přeji!
Někdy je to náročné a někdy i ten nadhled chybí, to se nedá nic dělat, Ilonko. Hlavně, že už je líp a je vidět, že to mělo i svá pozitiva.
VymazatU vás je také stěhovací nesnášenlivost, no to je síla. Ti chlapi...! Tak ať to dopadne alespoň jako u nás:-).
Henrieta
Básnička je nádherná, Henrietko. 😊
OdpovědětVymazatTakže ve sprše s pavoukem? Bacha, aby manžel nezačal žárlit. 😉
Děkuji, krokusy si o ní řekly:-).
VymazatMůj muž na to zatím jenom prohlásil:,,No ty máš teda věci..." Tak snad si to nebere osobně:-).
Henrieta
Henrietko, při čtení středy mne úplně mrazilo a pak - byl tam!!, bych se zbláznila. :o) No, a ceny za některé hračky taky nechápu, ale jak to vysvětlit těm dětem?
OdpovědětVymazatOpět jsem si početla a básnička na neděli nemá chybu. Krásné fotky. U nás už krokusy také vykukují, ale barvičky ještě neukázaly.
A citát je super.
Přeji pohodový týden. D.
Já bych se dříve zbláznila taky Dášo, ale arachnofobie odešla a zbyla mi jen ta fobie z výšek:-).
VymazatTyhle krokusy mám na balkoně v patře, tak proto asi už kvetou, dole na zahrádce zatím jen vystrkují lístky.
Děkuji, pěkný večer
Henrieta
Henrieto, Zoubkovou vílu znám velmi dobře, už pár let s ní mám kšefty, je to pěkně náročná potvora! Emička je vzdělaná dívka a pravděpodobně ji angličtina pomáhá zabavit se na tu druhou půlhodinu, když už zvládla techniku a teď se "prostě nudí"... Pavouci mi nevadí, ale drobný, zubatý, šedivý, dlouhoocasý savec... mne neúprosně provází v těch nejděsivějších snech. Pokud by se někde mihl, což se občas stane, tak umírám hnusem a strachem a lezu do výšin. S pavoukem v koupelně to ale taky nemusí být nic moc! Chápu a jsi statečná... Krásný týden, jo a starej dobrej Woody má pravdu, i když...je dobrej...(reakce na jeho milostné a obtěžující eskapády...ale věř Američanům...fakt nevím, raději končím...)
OdpovědětVymazatTo musím říct rodičům, že Ema vlastně anglickými slovíčky vyplňovala ty chvíle nudy, kdy už na lyžích všechno uměla:-). To je prima postřeh, Diano:-).
VymazatAle copak, myšky se ti nelíbí, vždyť mají takový hebký kožíšek...
Měj se fajn a děkuji za vtipné postřehy:-).
Henrieta
péče tvého manžela je vážně boží :-), to mě vážně dostal
OdpovědětVymazatJestli myslíš, to upozornění, že se mám pořádně obléct, tak to dělá s oblibou. Někdy není líný mi ráno zavolat z auta cestou do práce, třeba ať si dám pozor, že to klouže:-).
VymazatKdyby mi radši příště bez řečí přestěhoval ten stůl...:-)).
Henrieta
Henriet, Ema jako vždy boduje. Já bych jí tedy podpořila - to lyžování docvičí a až bude vyhrávat ve slalomu a dávat rozhovory, nedopadne jako ten náš lyžař před pár lety, co byl chvíli králem netu za své jazykové znalosti (nebo spíš neznalosti).
OdpovědětVymazatJinak super, jako vždy!
Měj se, Helena
Heleno, ty mě bavíš. Až Ema vyroste, budu jí muset ty tvoje komentáře na její osobu přečíst:-).
VymazatDěkuju, měj fajn večer.
Henrieta
Ano, tihle osminozí tvorové jsou vážně všude. S námi jich také několik bydlí. Vždy před spaním kontroluji ložnici. V noci jich prý sníme za život spoustu. A manžel jistě ví, co je pro tebe dobré. Tak se pěkně oblékej, ať nestůněš a můžeš nás bavit dalšími týdeníky.
OdpovědětVymazatRenata
Fuj, to si ani nechci představit, že bych pavouka snědla. Dívat se na něj můžu, že po mě lezl mu odpustím, ale do pusy ať mi neleze...
VymazatAno Renato, provedu, už jste na mě dva:-).
Henrieta
Ježiši! Nedokázala bych dál žít s vědomím, že se mnou ve sprše byl pavouk!!!
OdpovědětVymazatAč se snažím, fóbie je fóbie...
Milá Dý, já s tím docela úspěšně žiju. Vím o něm a nějak nemám srdce ho zatím do té zimy vyhodit:-).
VymazatHenrieta
Příjemné pocteni jako vzvž. Hlavně závidím, že doma matmjen jednoho pavouka. My milion , celoročně. M.
OdpovědětVymazatDěkuji Marcelo. Oni se nám tu ti pavouci průběžně během roku také objevují. A jsou jich i celé rodinky. To pak mám obavy, když je vyhodím ven, aby se navzájem našli:-)).
VymazatHenrieta
Henrieto, jako vždy jsem si tvé řádky četla s nadšením. Musím se přidat k těm, kteří by pobyt v jedné místnosti s pavoukem nepřežili ve zdraví :-) K.
OdpovědětVymazatKarlo, mám z toho radost, děkuji. S pavoukem se již nekoupu, jedna sprcha mu zřejmě stačila:-).
VymazatHezký večer
Henrieta