Yrsa Sigurðardóttir
Knihu beru do ruky s velkým očekáváním. Název i anotace
slibují parádní thriller.
V této knize nejde o onu známou nemoc, která se
projevuje bolestivým otokem kloubů.
V této knize jde opravdu o DNA, nositelku genetické
informace.
DNA je pro život velmi důležitou látkou, která ve své
struktuře kóduje a buňkám zadává jejich program a tím předurčuje vývoj a
vlastnosti celého organismu.
V knize islandské autorky Yrsy Sigurðardóttir,
hraje DNA klíčovou roli.
DNA nelze popřít. A o to tady jde.
,,Ve dveřích se objevila Stefánova rozčepýřená hlava a Sigvaldi se málem zhroutil, když syn zopakoval otázku, která mu stále hlodala v mysli: ,,Tati, kdy už se vrátí máma?“ Svěsil koutky růžových dětských rtů. ,,Nedala mi pusu na rozloučenou.“
,,Ve dveřích se objevila Stefánova rozčepýřená hlava a Sigvaldi se málem zhroutil, když syn zopakoval otázku, která mu stále hlodala v mysli: ,,Tati, kdy už se vrátí máma?“ Svěsil koutky růžových dětských rtů. ,,Nedala mi pusu na rozloučenou.“
Začátek se rozvíjí velmi slibně. Vražda ženy, kdy z ní
vrah doslova vysává život, je popsána tak, že se nemůžu od čtení odtrhnout. Tato,
a ještě jedna kapitola, kde je popsána druhá vražda, (třetí už je odfláknutá)
je tak jedinou, která mně během čtení udržuje v napětí.
Tím to ovšem
končí. Vyšetřování je nezajímavé, bez napětí, bez zvratů. Některé pasáže jsou
tak nudné a zbytečné, že mám chuť je přeskočit. Myšlenky vyšetřovatelů, které
nemají s případem nic společného, příběh zbytečně protahují, nudné jsou i
úseky, v nichž se jedná o přijímání záhadných šifrovaných zpráv.
Co nemohu příběhu upřít je překvapivý pachatel. Nicméně jeho
dopadení mi přijde moc jednoduché, uchvátané, jako by to autorka už chtěla mít
za sebou…
Velkým oříškem jsou při čtení islandská jména. Copak si lze
zapamatovat někoho jako je Ástrós Einarsdóttirová nebo třeba Marfa
Gudjónsdóttirová? Naštěstí hlavní hrdinové jsou nazýváni pouze jmény. Kdyby
tomu tak nebylo, jsem přesvědčená o tom, že se v postavách ztratím hned na
začátku.
DNA je první knihou z nové trilogie, ve kterých tvoří
tým policejní vyšetřovatel Huldar a psycholožka Freyja. DNA je patrně i první a
poslední knihou z této trilogie, kterou jsem přečetla. Do dalších dílů už
s Yrsou bohužel nepůjdu.
Abych nezapomněla…,
nemůžu být přece
z každé knihy nadšená.
Za svůj život jsem přečetla spoustu knížek a jen pár nedočetla, ale z každé jsem nadšená nebyla, většinou z těch doporučených :-)))
OdpovědětVymazatZdenko, já hrozně nerada knihy odkládám, stalo se mi to snad je ve dvou případech. U téhle jsem pořád čekala na zázrak, který nepřišel:-(.
VymazatHenrieta
No, já tedy díky tobě, Henrietko, nepůjdu ani do té první...
OdpovědětVymazatDěkuji za recenzi a moc zdravím, Helena
Já vím, když si někdo přečte takový názor, těžko se k přečtení odhodlá. Ale četla jsem na ní řadu skvělých recenzí, takže možná bude chyba ve mně:-).
VymazatHenrieta
Já od této autorky zatím nic nečetla. Thrillery mám ráda, tak kdyby mi náhodně padla do ruky v knihovně, možná bych vyzkoušela, vzdor tvé nepříliš lichotivé recenzi. Ale pídit se po ní nebudu.
OdpovědětVymazatHezký večer
Autorku jsem neznala a knížku jsem si půjčila na základě přečtení skvělých recenzí. Já nevím Stáňo, možná už jsem rozmazlená těmi OPRAVDOVÝMI dechberoucími thrillery. Jsem ráda, že ji nezavrhuješ, třeba se ti zrovna bude líbit:-).
VymazatHenrieta
Henrietko já se přiznávám bez mučení 😉, toto není můj šálek.
OdpovědětVymazatAle moc děkuji za recenzi. Posílám pozdravy a přání krásných dnů.Z ❤
To nevadí, Zdeni, každý má rád jiný žánr. Já se při dobré detektivce nebo ještě lépe při thrilleru dokonale odreaguji:-).
VymazatHenrieta
Já osobně thrillery moc nemusím, vlastně jsem přečetla jen jeden, který se mi opravdu líbil... Tohle má zajímavý nápad, podle recenze to nezní špatně, ale přesto je něco, co mi tak úplně nesedí... :-)
OdpovědětVymazatPřesně, Lucko. Nápad, myšlenka, originální téma. To je to, co k této knize upoutá pozornost. Škoda jen, že se mi během čtení objevilo to velké ALE:-).
VymazatHezký večer
Henrieta