Pondělí, 8.1.2018
,,Dědo…pojď si se mnou hrát“ žadoní Emička.
,,Já vím“, dodá, když děda našpulí pusu směrem k ní.
,,Za pusu...“
Úterý, 9.1.2018
Kdyby můj muž věděl, že mu náš králík ukousal kus té
červenočerné košile, visící v šatně na věšáku příliš nízko nad zemí, takhle
nadšeně by ho rozhodně k večeři nevolal.
Středa, 10.1.2018
,,Neodcházej z domova bez rozloučení“, napsala jsem
bílou křídou na černou tabulku ve tvaru kaktusu, jejíž koupí jsem si nedávno
udělala radost.
Od té doby se se mnou můj muž loučí při každém odchodu
z bytu.
I když jde třeba jen vynést odpadky.
Jestli to opravdu funguje, využiji ji i v jiných
oblastech života.
Možná by nebylo od věci, pověsit ji s různými pokyny do
každé místnosti.
Čtvrtek, 11.1.2018
O ruku jsem byla požádána dvakrát v životě.
Jednou v osmnácti a podruhé v devatenácti.
Obě žádosti byly poněkud bizarní a když o tom tak přemýšlím,
vlastně docela neurčité.
V prvním případě můj milý po zářijové svatbě své sestry
utrousil, že rodiče konstatovali, že na jaře by mohla být svatba druhá.
Místo odpovědi jsem se s ním rozešla.
Ve druhém případě k žádosti o ruku došlo na náměstí
našeho rodného města, kde jsme se s mým přítelem ocitli během našeho
rande.
Když jsme míjeli městský úřad, můj ctitel jakoby mimochodem
řekl: ,,Když už jsme tady, tak bysme mohli dojít na matriku. Zeptat se, jestli
nemají volný termín na svatbu…“
Tak jo. Řekla jsem, a on o pár dní později natrhal před
panelákem pampelišky, které dal mojí mamce s tím, že si mě vezme. A tak
jsme se vzali.
Další žádost o ruku od života již neočekávám.
Ale svojí kamarádce ji ze srdce přeji. Přišla se vší parádou
a pro ni v tu nejlepší chvíli v jejím životě.
Hodně štěstí milá M.
Pátek, 12.1.2018
,,Hele, to nemůžeš takhle měnit ty nápisy na tý tabuli“,
říká můj muž, když zjistí, že místo původního ,,Neodcházej z domova bez
rozloučení“ je tam dnes ,,Neřeš minulost, žij přítomností.“
,,A proč?“ Ptám se nechápavě.
,,No protože já pak nevím co mám dělat…“
Sobota, 13.1.2018
Co dělat, když v pátek večer přijde od synka pozvání na
sobotu a podmínkou je chlebíčky s sebou? Upéct domácí máslovou veku podle
cuketka.cz.
Zkušenost ze Silvestra, kdy ve třech obchodech neměli
čerstvé chlebíčkové veky, ale pouze balené, krájené, navíc nevalné kvality, mě
totiž dovedla k rozhodnutí, veky již rodině nekupovat. Na to, že obložený
chlebíček má být českým unikátem, se obchodníci s nabídkou kvalitních vek
opravdu moc nezabývají.
Naštěstí je upečení vlastní večky tak jednoduché.
Neděle, 14.1.2018
,,Jdi a nedívej se dolů! Neotáčej se, nezastavuj se a jdi!“
Rozdává mi pokyny můj muž, když se snažím zdolat 107 schodů
nahoru, na vyhlídkovou věž.
Na Boubín jsem nevylezla, Stezku korunami stromů jsem
nepokořila, na Alpy se z Vítkova hrádku nepodívala. Rozhledna na Velkém
Blaníku je tak moje první, na kterou navzdory své fobii z výšek dnes vylezu.
A ten výhled rozhodně stojí za to!
Abych nezapomněla…,
,,Jdi a nedívej se
dolů! Neotáčej se, nezastavuj se a jdi!“
řidič, 53 let
Ach, jak já mám ty tvoje příspěvky ráda......
OdpovědětVymazatMěj se se nádherně, Klárka.
Klárko, děkuju...
VymazatI já se u Tebe moc ráda zastavím a těším se na Tvé nové aranžmá interiérů.
Krásný večer
Henrieta
Milá Henrietko,
OdpovědětVymazattedy vy dva jste veselá kopa, určitě nejen v pátek! 😀
Dorko, v pátek, když přijede a v neděli, když odjíždí:-)).
VymazatPravda, teď to možná bude častěji...
Henrieta
Henrietko, cedule je skvělý nápad a vypadá moc hezky. Opět jsem se při čtení pobavila, věřím, že za pusu funguje hodně věcí. :O) Večka je dokonalá, kam se hrabou pekaři. Výhledy z výšek opravdu stojí za to a ty jsi výšlap zvládla na výbornou.
OdpovědětVymazatPřeji, ať se i příště zadaří a vzhůru k výškám se přestaneš bát. Prostě, nedívej se dolů. :o)
Hezký večer. D.
Za pusu u dědečka funguje všechno, Dášo:-).
VymazatVýšlap na rozhlednu je můj velký úspěch, nejvíc jsem se bála, když jsme šli dolů a proti nám nahoru šly malé děti. Nohy ztuhly a musela jsem se dívat jinam, jak jsem se o ně bála:-).
Krásný večer
Henrieta
Mám za sebou dlouhý den v práci. Měla bych doma něco dělat. Místo toho čtu tady u tebe. Čtu a usmívám se. Díky. Nejvíc pobavilo úterý a středa. A rozhlednu jsem v neděli zdolala taky, ale v mém případě už to byla tolikátá, že je nespočítám. Až stáhnu fotky z foťáku, budeš se moci pokochat, odkud jsem do krajiny koukala já (i když včera toho zas tak moc nebylo).
OdpovědětVymazatHezký večer
Stáňo, ale to mi velmi lichotí, že jsi mi dala přednost:-). Ale tak domácí práce Ti neutečou a stejně bys spíš už měla odpočívat:-).
VymazatProsímtě pro Tebe, která zdolává ferraty, lanové žebříky a ty příšerné visuté lávky je nějaká rozhledna pohledem z okna:-). Ale na fotky se podívám moc ráda.
Dobrou noc
Henrieta
Rada k vám zavítam a začítam sa, tá ceduľka ma dostala, tuším si takú musím zaobstarať domov aj ja :-)
OdpovědětVymazatVeku rozhodne vyskúšam, s kupovanou sa určite nedá ani porovnať.
Prajem pekný večer,
A.
Milá Aďka, jsi u mě vítána.
VymazatAno, cedulka se rozhodně hodí:-).
Veku jsem dělala poprvé a překvapilo mě, jak je to jednoduché. Já pečivo moc nejím, ale ochutnala jsem, byla hezky vláčná.
Měj hezký večer
Henrieta
Ta tabulka je dobrý nápad. Zásadně píši vzkazy pro rodinu na papír, který položím na stůl. Fobií z výšek naštěstí netrpím, ba naopak. Jen při vzpomínce na Černou věž v Klatovech se mi vždy zmocní panika. V průlezu pro jdnu osobu a v naprosté tmě jsem přímo šílela. Hezké dny.
OdpovědětVymazatPo tabuli jsem toužila už dlouho, představovala jsem si ji větší, ale tahle je taky fajn. A co není, může být:-).
VymazatSe svým strachem jsem bojovala celý svůj život, snažila jsem se ho překonat, ale před třemi roky, kdy jsem z jednoho takového překonávání onemocněla, jsem řekla dost. Nahoru lezou ostatní a já čekám dole. Tentokrát to bylo jiné, přišlo to spontánně a hlavně ta rozhledna byla celá zakrytá. To hodně pomohlo. Přesto je to můj úspěch a uvidím, jak to bude dál. Možná budu příště opět stát dole, ale to nevadí...
V Klatovech se nejspíš projevila klaustrofobie...
Klidný týden, Pavlo.
Henrieta
Milá Henrietko, dnes jsem se u Tebe opět nejen pobavila, ale i zasnila.
OdpovědětVymazatA kdybych věděla, že na nás máváš z Blaníku, určitě bych Ti z terasy zamávala nazpět.
PS.: To s tou tabulí bude mít jistě ještě nějakou dohru :)
Dobrou noc
Zuzka
Děkuji Zuzko:-).
VymazatA víš, že jsem si na Tebe vzpomněla, když jsme na Blaníku byli...někde na blogu jsi psala, že jsi z tohoto kraje:-). A vlastně jsem symbolicky mávala na všechny strany, výhled byl krásný a daleký.
P.S. S tabulí ne, ale s tou košilí...:-)
Hezký večer
Henrieta
Henrietko, krásně jsem si po ránu početla a smála se větě: no já pak nevím, co mám dělat :-) Trochu to znám. Měj se krásně.
OdpovědětVymazatDěkuji Marti, já myslím, že to bude všude jinde podobné. Ti chlapi...:-)).
VymazatPěkné dny
Henrieta
Jako ty ostatní přede mnou i já jsem se opět krásně pobavila.Nejsem mlsná ani vybíravá v jídle, ale s tou vekou máš pravdu. Vzpomínám na veku, když jsem byla malá- byl nadýchaná, nerozpadala se. Naprosto je mi jasné, jak se citíš, když máš před sebou rozhlednu. Já zase trpím klaustrofobií i když čas od času se překonám. :-) Ale pocit je to velice nepříjemný.
OdpovědětVymazatDědeček to s Emičkou umí a Emička to umí s dědečkem :-).
Hezké dny !
Hanka
To já jsem Hanko velmi vybíravá, veku jsem koupila na Silvestra rodině, a že jsou to piliny jsem zjistila už při jejím vybalení.
VymazatDíky své fobii z výšek chápu naprosto všechny další fobie. Naproti tomu člověk, který žádnou fobií netrpí, nedokáže pochopit, co člověk zažívá a že ty pocity nedokáže ovlivnit.
Jo, za pusu jde všechno. A ono kolikrát i bez ní:-).
Hezký večer
Henrieta
Henrietko,
OdpovědětVymazatjak ty úplně všední dny dokážeš vždy podat v týdenní souhrnu s nadhledem a nadsázkou :-)
Já o nich vím přes instagram :-)
Učím se , učím !
A páteční věta tvého muže je přesná, stejně by odpověděl i ten můj ;-)
Asi vytáhnu z krabice také takovou tabulku , já mám srdíčkovou ;-)
Děkuji Ilonko, vím, že mě bedlivě na instagramu sleduješ. Funguje jako takový předvoj týdeníkům, občas je tam něco navíc a naopak, někdy tam hodně chybí:-).
VymazatMyslím, že ti chlapi to mají vesměs podobně:-).
Hezký večer a děkuji za přízeň
Henrieta
Tak si tedy myslím, že pusa je fakt super platidlo a hodně tvrdá měna.
OdpovědětVymazatDěkuji za milé čtení a přeji hezké dny, Henrietko! Helena
No to bezpochyby Helenko:-). Ono se jí i občas totiž nedostává, není samozřejmostí s ní platit nebo dokonce uplácet:-).
VymazatUžij si klidný týden a děkuji
Henrieta
Jsi mne hodně překvapila s tou košilí, vždy jsem slyšela, že jdou králíci po kabelech a on ten váš je na textil.
OdpovědětVymazatMěli jste ale týden na vlně příjemných pokynů, tak proč né.
Moje kamarádka si s takovou tabulí naběhla, když jí 19letý synátor glosoval její příspěvky, tabuli strhla, hodila po synátorovi a vysklila vitrínu. Syn zůstal, cedule šla z domu.
On mě vlastně taky králík překvapil. Několik kabelů už máme vyměněných, a teď si asi budeme pořizovat nový šatník. Nevím, co ho to na stará kolena popadlo. Ale jde pouze po přírodních materiálech:-).
VymazatTak to abych si s tou tabulkou dala raději pozor:-). Synek měl štěstí, že to nebylo naopak:-).
Henrieta
Kdybychom si stály tváří v tvář Míšo, úsměv bych Ti oplatila. Takhle ,,pouze" dvojtečka čárka závorka:-).
OdpovědětVymazatMěj se pěkně
Henrieta
Milá Henrietko, opět jsem dočetla s úsměvem na tváři a hlasitým jooo.
OdpovědětVymazatBlahopřeji ti k první pokořené rozhledně😊..Máš velikou pravdu,za ten výhled to pokaždé stojí. Posílám mnoho pozdravů.Z❤
Zdeničko, moc děkuji. Za úsměv nad týdeníkem i za rozhlednu. Pro mě je to opravdu úspěch a nevím, jestli mě ještě někdy podobný vůbec čeká:-).
VymazatMoc Tě zdravím a měj pěkný večer.
Henrieta
Pusa sem, pusa tam, nikdy jich není dost, tak rozdávejme, ale i přijímejme. Strach z výšek naprosto chápu, ač jsem ho nemívala, s přibývajícím věkem se mi začala trochu třást kolena a vrnět žaludek!! A přitom mám rozhledny tolik ráda. A už konečně chápu proč neustále mám pocit, že cedulku bych si měla domů pořídit. Abych rozesmála manžela po ránu vtipnou psanou hláškou :o)).
OdpovědětVymazatTak zase za týden Henrietko.
Ála
Jojo, pusinky jsou vzácné platidlo, toho si musíme vážit:-).
VymazatMě vždycky Alenko tuhnou nohy a zmocňuje se mě panika. Potom raději nepokračuji a vdávám to. Někdy mi nohy ztuhnou hned pod rozhlednou při pohledu nahoru, tak vím, že nemá cenu se o něco pokoušet:-).
Tabulku si pořiď, je to docela vtipný. Ráda bych sehnala ještě velkou tabuli, ať je zábava:-).
Klidný týden
Henrieta