Pondělí, 25.12.2017
První svátek vánoční.
Den, kdy ustal všechen shon, den těšení se z dárků.
Den, kdy zjistíme, že dědeček není totéž jako děda, a že
dárky určené dědečkovi, děda rozbalovat fakt neměl.
Děda se tak neoprávněně dva dny těší z dědečkových
dárků a nic netušící dědeček, si zítra při svátečním obědě bude muset převzít dárky
nově zabalené.
Úterý, 26.12.2017
Na Štěpána si ráno oblékám nový svetr od Ježíška, beru
s sebou nejmilejší dárky a společně s rodiči jdeme k babičce na
oběd.
Peče krůtu.
Na Štěpána si ráno naše děti oblékají nové oblečení od
Ježíška, berou s sebou nejmilejší dárky a společně se mnou a s mužem
jedeme k mamce na oběd.
Peče krůtu.
Na Štěpána musím vstávat velmi brzy.
Přijdou k nám děti, vnoučata, taťka a brácha
s rodinou.
Přijdou oblečeni v nových svetrech od Ježíka a děti
s sebou přinesou nejmilejší dárky.
Peču krůtu.
Tradice, která se dědí.
Středa, 27.12.2017
,,Musím vydržet do večera“, říká mi můj muž po probdělé noci
na Štědrý den ráno, kdy ho skolily nečekané zdravotní potíže.
Vydržel i pětadvacátého, vydržel šestadvacátého.
Dnes však návštěvu nemocnice již odkládat nemůže.
Vážně jsem si myslela, že letošní Vánoce budou v klidu?
Čtvrtek, 28.12.2017
Za normálních okolností mám takové dny ráda.
Dny, kdy se jen tak toulám bytem, nic nemusím a dělám jenom
to, co chci.
Mám radost z vyklizené skříňky v koupelně,
z přečtených stránek knihy i z návštěvy u mých vnuček.
Mám radost z prvního videa pořízeného novým telefonem,
na němž konečně králík nemá červené oči.
Za normálních okolností bych si řekla: Jo, to byl fajn den!
Můžu to ale říci, když můj muž poslední dny roku netráví se
mnou, ale v nemocnici?
Pátek, 29.12.2017
Už dva dny se přemlouvám k turistické aktivitě.
Dva dny se nechávám hýčkat teplem domova a ignoruji slunce,
které zve k procházce lesem.
Jestli ale nechci dnes propadnout smutku, musím nazout teplé
boty a jít.
Kamkoliv a jakkoliv daleko!
Jen jít!
Sobota, 30.12.2017
,,No mami!“ volá Emička na maminku, která se jde obouvat na
chodbu a v předsíni nechá položenou autosedačku s Anežkou.
…,,Kam jdeš? Máš tady dítě!“ Ukazuje na sestřičku Ema.
Ještě, že tu Emu mají, s ní si mohou být rodiče jisti,
že to mimino nikde nezapomenou.
Neděle, 31.12.2017
Když jsme vloni silvestrovské odpoledne trávili
v nemocnici, protože tam ležela naše dcera s komplikacemi
v těhotenství, rozhodně mě nenapadlo, že o rok později půjdu
s obloženými chlebíčky do špitálu znovu. Tentokrát za mužem.
Opravdu bych nerada, aby se z toho stala tradice.
Abych nezapomněla…
Když tradiční tradice
tradičně máme,
občas se tradic i
sebe ptáme:
,,Jste všechny
tradice opravdu nutné?“
Ruším Vás, tradice!
Leč jen ty smutné!
Henrietko, ve spoustu dnech poznávám i naše Vánoce a tradice. Dnes už také peču krůtu já a děti chodí k nám. Dokonce i s tou nemocnicí to máme letos stejné, také jsem včera nesla manželovi pár chlebíčků. Přeji Ti, ať je manžel brzy v pořádku a můžete zase dny trávit spolu. A také vám všem hodně zdraví, štěstí, lásky a spokojenosti. D.
OdpovědětVymazatDěkuji Dášo, můj muž už je doma, doufám, že ten Tvůj také. To se nám to teda sešlo, vidˇ:-). Tak ať je ten letošní rok klidnější.
VymazatPěkné první dny roku Ti přeji
Henrieta
Henrieto, taky máme své tradice (třeba svíčkovou u mámy v jednom ze svátečních dnů), o kterých doufám, že vydrží. A pak jsou tradice, bez kterých se člověk nepochybně obejde. Já třeba doufám, že se tradicí nestane novoroční migréna, díky které jsem většinu dne strávila v posteli (podotýkám, že to fakt nebyl následek bujarého silvestrovského veselí - vypila jsem včera tři deci lambrusca ;-)).
OdpovědětVymazatDo nového roku ti přeju spoustu pohody a klidu a teď aktuálně, ať je muž brzy OK. A těším se, že se i v tomto roce budeme virtuálně potkávat.
Stáňo, svíčkovou dělala manželova maminka, krůtu zase moje. Teď už je příprava těchto oblíbených jídel pro rodinou bohužel pouze na mě. No tak to jsi nový rok tou migrénou moc dobře nezahájila...Doufám, že už je dobře.
VymazatMuže už mám doma, ale ještě si pár dnů odpočine.
Těším se v tomto roce na Tvé turistické vyprávění i na Tvé komentáře.
Hodně zdraví celé rodině.
Henrieta
Henrietko, ty jsi na konci skvěle zaveršovala! Jen kdyby to bylo k jiné příležitosti... Ať se brzy vše v dobré obrátí. 😊
OdpovědětVymazatDěkuju, Dorko:-). No, taky bych si přála verše k příznivější situaci, ale to je život...A už je lépe:-).
VymazatHenrieta
Henrietko, krásné tradice a přeji ať je líp. Hezký večer.
OdpovědětVymazatDěkuji Marti, trochu smutno mezi svátky bylo, ale už je zase dobře:-).
VymazatPěkný večer
Henrieta
Milá Henrieto, doufám, že manžel bude v pořádku. I my jsme letošní Vánoce víceméně promarodili, dcera má hned pozítří zkoušku, takže se od 26.12. intenzivně učí a tak nějak nám to letos rychle uteklo. Moc ti přeji, aby byl rok 2018 dobrý a prodchnutý zdravím. M.
OdpovědětVymazatMartino, už je z nemocnice doma, ale ještě si pár dnů odpočine.
VymazatVěřím, že zkouška dcerce dopadla dobře a čas, který věnovala učení o svátcích tak nepřišlo na zmar.
Děkuji, i Tobě přeji hodně zdraví a stejně tak celé rodině.
Henrieta
Začalo to slibně - u našich na mém dárku bylo napsáno "mamka". Tak ho sestra podala naší mamce - jenomže to byl dárek od mého syna pro mě :-)) bránila jsem ho zuby nehty. Nemocniční "tradici" jsme, teď už předloni na Silvestra měli taky ... přeji manželovi brzké uzdravení. D.
OdpovědětVymazatNo hlavně, že se ty dárky nakonec dostaly k těm správným lidem:-). Tu smůlu s nemocnicemi na Silvestra bychom už měli rozhodně prolomit.
VymazatDěkuji Danko, muž už je v pořádku doma:-).
Henrieta
Milá Henrietko, každý si přinášíme ze svých rodin své tradice. A občas je to na nervy které jsou ty,které se budou používat... Lépe je si své vytvořit,ale ty nemocniční opravdu nebrat 😊.. Nám se na nový rok ucpaly odpady,tak snad to nebude celičký rok.😊 Manželovi přeji brzké uzdravení a Vám všem šťastný nový rok.Z ❤
OdpovědětVymazatZdeni, ucpané odpady na Nový rok opravdu nejsou nic příjemného. Doufám, že jste to zvládli v pohodě a vše už funguje jak má. A neboj, určitě to celý rok nehrozí:-). Děkuji, manžel se již zotavuje doma.
VymazatPěkné první dny nového roku.
Henrieta
Tradice jsou tradice. A je opravdu na nás nakolik na nich lpíme. Neboj pobyt v nemocnici Tvých blízkých tradicí nebude. To prostě nastala shoda náhod, které se prostě stávají. Jinak moc hezky výstižně opět popsaný týden. Emička je prostě poklad :-).
OdpovědětVymazatMěj se hezky a hlavně ať manžel se brzy uzdraví a je vše zase OK.
Hanka
Děkuji Hanko za slova podpory, také věřím, že i když se nám to sešlo dva roky po sobě, bylo to letos již naposledy a tradice se z toho nestane:-).
VymazatPřeji Ti klidný týden
Henrieta
Tradice společných svátečních obědů se Henrietko změnila před několika lety i u nás, neoblékám nic nového a neodcházíme z domova. Sundavám, celá rozpálená, zástěru a objímám všechny příchozí, dveře se netrhnou. Potom mi jde hlava kolem ze všech hlasů, smíchu, dětských zvonivých hlášek a snažím se rovnat si vše v hlavě (zatím stíhám). Najednou mávám z okna a potichu si říkám - Tak brzy zase moji milí na viděnou... Ale až se tato tradice přesune jinam, budu stará, asi nemohoucí - takže si ji raději budu opečovávat co nejdéle :o)).
OdpovědětVymazatPobyt v nemocnici o svátcích není nic příjemného, neboj z toho se určitě tradice nestane. Tvému muži přeji veliký nádech a plno energie ke zdolání nemoci. Bude dobře, uvidíš.
A ona vás všechny Emička ohlídá!!!
pa Ála
Alenko, také si tyto společné rodinné sešlosti užívám. I když sváteční oběd připravuji i dva dny, když vidím prázdné talíře, hřeje mě u srdce.
VymazatDovedu si představit, že je to u vás doma jako v úle, když se sejde celá rodinka a že si to jaksepatří užíváš. A myslím, že přesunutí tradice u Tebe ještě hooodně dlouho nehrozí:-).
Můj muž už se nadechuje, sice ještě doma, ale brzy půjde do práce.
Měj krásné lednové dny
Henrieta
Henrietko,
OdpovědětVymazatv novém roce jen a jen zdraví přeji !
A manžela ať máš brzo doma !
I já hostím své blízké o svátcích.
A letos se opravdu ani den odpočinek nekonal :-(
Takže s novým rokem jsme unavená :-o
Děkuji Ilonko. Určitě máš jako hostitelka radost z přítomnosti rodiny.
VymazatJen ten odpočinek u Tebe o Vánocích chyběl, to je škoda, snad to doženeš později.
Takže Ti přeji klidné lednové dny a alespoň trochu toho odpočinku.
Henrieta
Každý si ze svého domova přenášíme do svých rodin zvyky a tradice. Ráda hostím děti, ždy si odvážejí plné tašky jídla. Také jsem to tak mívala, když ještě moje mamka a taťka žili. Jen z manželovy strany to mám naopak. Žádnou pomoc jsem nedostala nikdy, ale my pomáháme a nosíme i tašky s jídlem. Nedokážu prostě starým lidem nepomáhat.
OdpovědětVymazatAno, zvyky jdou s námi z rodiny a někdy si i vytváříme svoje vlastní. Také dětem vždy nabalím ještě s sebou. Stejně tak jsme si vždy my odváželi navařené jídlo ještě domů, a to i od manželovy maminky.
VymazatPavlo, navzdory tomu, že Tobě se pomoci nedostalo, ráda jí sama poskytneš a to Tě dělá lepším člověkem.
Měj pěkné dny
Henrieta
Henrietko, čtu tvůj příspěvek, Alenky komentář a zjišťuji, že jsem na tom stejně. je to mazec a ještě se mi to líbí :o)
OdpovědětVymazatManžela ať máš brzo zase doma a hlavně, ať to je první a poslední letošní karambol!
Držím palce a moc zdravím! Helena
PS: naštěstí máte Emičku, ta se vám o zábavu postará!
No mazec to je vždycky, Helenko, ale když ono to snad v tomhle případě za to stojí. Čert vem ty hory nádobí a hodiny u sporáku...:-).
VymazatManžel už se zotavuje, tak snad bude všechno v pořádku.
Děkuji moc, jo Emča nás vždycky rozveselí...:-).
Prožij klidné první dny roku.
Henrieta
Henrietko, přeji tobě i tvým blízkým, aby jste nový rok 2018 prožili ve zdraví, klidu a spokojenosti. Manžel bude v pořádku, určitě to nebude nic vážného. Radujte se z toho, že můžete být všichni spolu nejen o vánočních svátcích a čím je člověk starší, tím více si přeje zdraví pro sebe i své blízké.
OdpovědětVymazatMilá Evo, máš pravdu, s věkem si člověk nejvíce váží zdraví. Děkuji za přání, již jsme všichni pospolu:-). I Ty měj krásný rok 2018 a zdraví ať je nakloněno celé rodině.
VymazatMěj se pěkně
Hnerieta
Na Štěpána se u nás k mým narozeninám pekla krůta, už jí nemá kdo péct, otec jí pekl nejlépe, byla to tradice, která nepřežila, škoda.
OdpovědětVymazatVy si to ale dokážete zpestřit, přeji brzký návrat k rodinnému krbu a v novém roce klid, pohodu a třeba nové tradice.
Chlapi, pokud vaří jsou velmi dobří kuchaři. Věřím proto, že ráda vzpomínáš na tátovu krůtu. Někdy se tradice přeruší, někdy trvá přes kolik pokolení, někdy vznikne nová. Ničemu se nebráním, ale tu nemocniční fakt nechci:-).
VymazatDěkuji a přeji Ti klidné lednové dny.
Henrieta
Henriet, doufam, ze manzel je uz v poradku a vse dobre dopadlo. Takove svatky nechce nikdo a jsou ty nejhorsi - v nemocnici apod. Verim, ze uz mate vybrano a za rok bude vse jinak. A Emca opet zabodovala:-). Krasny rok 2018 ve zdravi. M.
OdpovědětVymazatTaky si přeji, aby tohle bylo to první a poslední nepříjemné, co nás na přelomu roku potkalo. Snad tomu tak bude. Můj muž se již zotavuje doma:-).¨
VymazatEmičku jsem celý týden díky mé pracovní vytíženosti neviděla, tak snad zítra mě potěší zase nějakou svou průpovídkou:-).
Pěkné první dny nového roku Ti přeji.
Henrieta
Sobota 100 bodů :-) :-) :-) !!!
OdpovědětVymazatNo jak jinak...:-))
VymazatMilá Henrietko, vánoční setkávání je krásná tradice. Na srdíčku potěší, člověk tak pookřeje, když vidí, že jsou všichni spokojení. Věřím, že příští vánoce už žádná nemocnice nebude a doufám, že už manžela máš doma pod svými křídly. Přeji vám v novém roce hodně zdravíčka, štěstí a lásky. Iva
OdpovědětVymazatIvo, to je velká pravda. Jsem neskutečně šťastná, když se všichni sejdeme a já můžu ty dva dny strávit v kuchyni a všechny je pohostit a pak umýt ty hory nádobí a uklidit celý byt:-)). Ale myslím to vážně. Také věřím, že snad do třetice už žádná nemocnice na Silvestra nebude!
VymazatI Tobě hodně štěstí a zdraví celé rodině.
Henrieta
V komentářích vidím, že už se muž léčí doma, to jsem ráda a posílám mnoho sil, ať je manžel brzy zase fit! :-)
OdpovědětVymazatV dárcích mě zaujala kniha Do vody, delší dobu po ní pokukuji v knihkupectví, zatím mám ale rozečtenou jinou knížku, tak uvidím, jestli si jí pořídím nebo až dočtu tu aktuální, bude už třeba k zapůjčení v knihovně... :-)
Viadukt na spodní fotce vypadá skoro jako ten "náš" ve Smržovce u Jablonce. :-)
Moc děkuji Lucie.
VymazatDo vody jsem zatím nezačala číst, takže Ti nemohu ani naznačit, jestli stojí za to ji mít ve své knihovně. Také mám nyní rozečteno něco jiného...
Viadukt na mé fotce je od Smržovky vzdálený 200 kilometrů:-).
Měj pěkné lednové dny
Henrieta
Oj, to mě mrzí Henrietko! Snad už se manželovi zdraví navrátilo!
OdpovědětVymazatZdravím moc, Jana...
Děkuji Jani, ještě ho čekají kontroly u lékařů, ale myslím, že už bude v pořádku.
VymazatI já Tě zdravím, měj hezké dny
Henrieta