Pondělí, 24.7.2017
Včera jsem rovnala škeble a mušle, které mi přivezl syn
s přítelkyní z Chorvatska a dneska lovím ze schránky pohled. Do místa
určení sice dorazil později než jeho odesílatelé, ale dorazil.
Od moře
k nám šel šest dní.
Když k němu přivoním, představuji si všechny ty
vůně, které cestou nasál a všechnu tu energii, která byla vynaložena, aby se
dostal do mých rukou.
I kdybych měla fantazii jako Rowlingová, esemeska ve mně
tyhle pocity prostě nevyvolá.
Úterý, 25.7.2017
Večery na balkoně na přechodnou dobu skončily.
Déšť je téměř
trvalý a teploty klesly na patnáct stupňů.
Když dnes večer sedím v obývacím pokoji, koutkem oka
zachytím zvláštní barvu, která se skrz okno promítá do místnosti.
Barvu černých mračen, prolínajících se s duhou a
západem slunce.
Když odchází slunce a přicházejí sny…
Středa, 26.7.2017
Můj milý,
když si u mého kontaktu zapneš funkci ,,hovory do schránky“,
nikdy, opravdu NIKDY se Ti nedovolám!
Čtvrtek, 27.7.2017
,,Babiii, ta-andělka-má-ulomený-kčídlo“, fňuká Ema,
s mojí andělkou v ruce.
Když přijdu z kuchyně do obývacího pokoje a prohlížím
andělku a její křídlo ležící na stole, Emička se rozpláče.
,,A jak se jí to stalo?“ ptám se.
,,Já nevím, prostě jí upadlo kčídlo“, škytá Ema.
Už ani ta andělská křídla nejsou to, co bývala, povzdechnu
si a řeknu Emičce, že děda andělce křídlo přilepí.
Radostí vyleze na gauč a sedne si nahoru na polštáře.
Než jí stačím říct, ať dá pozo,r aby nespadla, letí po hlavě
dolů a narazí si loket o podlahu.
Teď mají zlomené křídlo andělky dvě.
Pátek, 28.7.2017
Po půl roce jsem si dopřála osm a půl hodiny spánku.
Zjišťuji, že tento stav, kdy každý den vstávám v pět a
jdu spát v jedenáct, nezřídka i v půl dvanácté, již není udržitelný.
Osmnáct hodin denně aktivní činnosti, je prostě pro mé tělo
náročné.
Co si budeme povídat, už mi není dvacet.
Ani třicet.
Ani čtyřicet…
Sobota, 29.7.2017
Zase jsem ho nechala, aby mě ovládl.
Aby paralyzoval mou mysl a zatemnil rozum.
Když nemohu syna sehnat na mobilu v pátek večer, ještě
si to zdůvodním.
Když však dnes dopoledne zjistím, že další dva lidé, kteří
mají být s ním v autě jsou také nedostupní, důvody dojdou.
Strach rozhodí své sítě a mozek mu v panice podléhá.
Několik dlouhých minut, hodinu.
Dokud nepřijde esemeska o synově dostupnosti.
Neděle, 30.7.2017
Na mém blogu se sešla bezva parta neuvěřitelně milých,
srdečných a šikovných lidiček.
Nebudu jmenovat, abych na někoho nezapomnělaJ.
Stačí se podívat do komentářů.
Děkuji Vám všem, že jste se mnou, hrozně mě bavíte.
Ale…moje květiny na balkoně volají po péči, moji zahradu
moří plevel, na můj byt padá prach, stejně tak na mé knihy.
Musím svůj volný čas spravedlivě rozdělit.
Možná proto nenajdete můj komentář u každého Vašeho článku.
Neznamená to ale, že Vás nečtu.
Znamená to, že hospodařím se svým volným časem.
Zjistila jsem totiž, že se nedá nikde přikoupit.
Ani na internetu!
Abych nezapomněla…,
to že mě nevidíte, neznamená, že tu nejsem!
To je jasné, že tu jsi, vždyť je tu zase od Tebe krásné počteníčko. Ano, už je to přepych najít ve schránce pohled od někoho z dovolené. U středy jsem se pousmála :-).To další jsem si ráda přečetla.
OdpovědětVymazatČas nepřikoupíš, den nenatáhneš.A člověk musí s časem hospodařit podle sebe.
Tak, aby se cítil v relativní pohodě.
Měj hezké dny !
Hanka
To jsi napsala moc hezky Hanko, děkuji.
VymazatUžívej teplých dnů a měj se krásně.
H.
Henrietko, krásné počteníčko. Pohledy už se moc neposílají, ale mne také potěší. U středy jsem se opět pobavila :o) a také mám anděla s přilepeným křídlem. A s tím časem je to pravda, je ho stále míň. Stačí se dva dny nepodívat na blog a už nevím, kde začít. Ale my víme, že tu jseš a každý týden se dozvíme, jaký byl.
OdpovědětVymazatPřeji krásné letní dny. D.
Děkuji Dášo:-).
VymazatJo středa...ale už se to zlepšuje, myslím, že se s tím nakonec popere:-).
Vždyť říkám, ta andělská křídla dnes nic nevydrží:-).
Budu se snažit dát o sobě u Tebe občas vědět a týdeníky budou:-).
Měj se pěkně.
H.
Ahoj Henriet, strach o dítě, kterému se ne a ne dovolat mě paralyzuje taktéž. Do doby než se ozve jsem absolutně "vypnutá". Měj prima týden, pa M.
OdpovědětVymazatMarti, bylo to strašný, vysvětlení se nenabízelo. Sešlo se tolik věcí najednou, že bych je prostě nevymyslela:-).
VymazatMěj se krásně, letně, sluníčkově.
H.
Na vytváření černočerných katastrofických scénářů, když se nemůžu dovolat synovi (manželovi, mámě...) jsem přeborník
OdpovědětVymazatJo, blogový svět ledacos dává, ale taky bere - čas...
Pohledy ve schránce nacházím ráda, ale z mých známých už je snad nikdo neposílá. Tak jsem si vyhlásila prázdninový pohledový swap a s jednou milou slečnou si posíláme pohledy z výletů. Jo, co si člověk nezařídí to nemá ;-)
Tak pěkný týden, i když bude horký
Já nevím, co mi to ženský máme s tím mozkem, že nám pořád podsouvá ty katastrofy...Můj muž byl například úplně v klidu a stačilo mu přesvědčení, že jsou prostě všichni tři mimo signál.
VymazatMě už nepřišel pohled několik let, takže tohle bylo překvapení.
No ale Ty sis přísun pohlednic zajistila vtipně po svém. Musí to být fajn pro obě strany:-).
Pěkné tropické dny
H.
Henrietko,
OdpovědětVymazatnezoufej, za pár měsíců bude o něco víc času (a taky víc zimy). 😊
Taky si říkám, že na podzim to všechno doženu...ale nevím, nevím:-).
VymazatTa středa je ze života :-D. Scénáře, když mi někdo nebere telefon atd., škoda mluvit co mi ta hlava vymyslí - zrovna dnes mi jeden běžel a dopadlo to dobře. A k neděli - správná parta a to je moc fajn ;-) Hezké dny D.
OdpovědětVymazatVždycky to dopadne dobře, ale jsou situace, které se prostě nedají vymyslet:-). Tak mozek produkuje katastrofy:-).
VymazatSkvělí lidičky se tady sešli Dani, jsem nadšená!
H.
Henrieto, koukám, že jsme na tom s tím, když mi děti neberou telefon úplně stejně. A trefil by mě šlak když se diví proč tak vyvádím.Prostě vyvádím, no a co ? Vždycky jim říkám, tolik vás zase nemám abych o vás neměla strach. Líbí se mi tvoje neděle - mám také zahradu zamořenou plevelem, prach mi též padá na nábytek a nemám vůbec žádný čas. Ale jednou to určitě zvládneme, možná ..........
OdpovědětVymazatSynek se taky divil, proč jsem se bála: ,,Mami a Ty nevíš, že nám se nemůže nic stát...?!"
VymazatNo, tak teď už to vím!!
Tvoje rčení ,,Tolik Vás zase nemám, abych o Vás neměla strach" se mi Evi moc líbí:-).
Měj se fajn a ať to zvládneme...:-)
H.
Milá Henrietko i já se přidávám do klubu strachomilek.. Jakpak to měli asi naše mamky bez mobilů v době naší puberty, když jsme stávkovali povinnou dobu nočních příchodů 😊. Přidávám se i k neděli.. také mi nějak nevychází čas a přitom bych si tak přála vše udělat, zvládnout..Ale je pravda,že si užívám každičký den a to mne moc těší. Že srdíčka ti přeji pohodové, sluníčkové dny.Z❤
OdpovědětVymazatPřesně to mě Zdeni napadlo...jak to fungovalo dříve bez telefonů...Já svoje děti nijak neuháním, jsem ráda, když si žijí svůj život, ale aspoň jednou za týden jsem ráda, když si řekneme, jak se máme:-).
VymazatPlánů, zájmů a práce je tolik a času málo...máš pravdu, je lepší užít si pohodové dny, než udělat tisíc věcí ve stresu.
Děkuji za Tvá slova, měj pěkné dny.
H.
Henrieto, tento naprosto paralyzují strach dobře znám, ale někdy si člověk nemůže pomoct a to že jsou děti dospělé, nic na tomto faktu nemění. Opět mě tvoje týdenní procházka bavila :-) Hezké dny.
OdpovědětVymazatDěkuji Slunečnice, souhlasím. Děti prostě budou pořád naše děti, o které budeme mít starost. A na jejich věku nezáleží.
VymazatMěj se fajn
H.
Kdyby nebyly mobily, bylo by méně strachu...ale stejně jsem se teď o víkendu ptala mamky, jak to, že nás vůbec někam pustila, když nás nemohla nijak zkontrolovat :-) Tvůj strach chápu a znám....
OdpovědětVymazatO všem? Ovšem!
Možná na tom něco bude...jsme zvyklí na to, že máme děti kdykoliv na telefonu nebo online. A když souhrou náhod selže obojí, selže i náš zdravý úsudek.
VymazatPěkné dny Ti přeji
H.
Strach je ochromující, zbytečně pohlcující, strach o dítě je nezměrný. Bohužel, děti náš strach nechápou. Upřímně? Nebyla jsem jiná, jako čerstvě dospělá jsem taky nechápala rodiče a myslela jsem si, že se mi nemůže nic stát. Naštěstí se mi nikdy nic nestalo. Snažím se všechna rizika vždy eliminovat, poučit děti, kolegy v práci, ale nemá to kýžený efekt, každý si jdou svou cestou a každý má svůj osud... Henrieto, i když nebudeš psát vtipné komentáře, dobře vím, že tam někde jsi, třeba s vnučkou, a třeba spravujete polámaná křídla... I když nebudeš nic psát, tak nezapomeň psát alespoň Tvé postřehy, zážitky a názory do blogu, protože s Tebou nezapomínám. Užívej času a léta. Děkuji
OdpovědětVymazatAch Dianko, to jsi mě dojala...taková krásná slova. Já děkuji!
VymazatTobě dlužím také spoustu komentářů u Tvých kytičkových článků...ale třeba to někdy doženu:-). To víš, ta křídla dají jednomu zabrat:-)).
Máš pravdu, každý má svůj osud. Můj muž mi říká, že stejně nemůžu všechny zachránit. A já bych tak chtěla...:-)
Měj se krásně, užívej zahrady, květin a léta.
H.
Má milá, všechny tvé postřehy jsou trefné, dojemné a úsměvné! Nejvíc mě ale zasáhl tvůj strach. Strach mámy o děti - něco, čeho se nezbavím, dokud budu vnímat a myslet. Tak to prostě je!
OdpovědětVymazatTak si budeme přát, aby byl zbytečný a bezdůvodný.
Henrietko, měj příjemný večer, Helena
Milá Helenko, děkuji za hezká slova, cítím v nich podporu. To ta nekonečná mateřská láska v nás vyvolává strach. A je to přesně tak, jak píšeš.
VymazatMěj se krásně
H.
Máte hezký blog, poutavé čtení, na které se po víkendu těším. Strach mě paralyzuje od té doby, kdy se narodily dcerky, teď už i vnuk. Mohla bych o tom napsat román. Přeji krásné dny.
OdpovědětVymazatMilá Pavlo děkuji, to mě moc těší.
VymazatAť nadhled starostlivých matek a babiček zvítězí nad strachem!
To bych si přála i pro sebe:-).
Hezký večer
H.
Henriet, a že se mu ty hovory do schránky zapnuly zrovna u tebe, viď :-D Měj se krásně! Za týden pa ;-)
OdpovědětVymazatNo to je mi ale náhodička, Dý:-). Kdo ví, co za tím bude:-)).
VymazatHezké dny Ti přeji
H.