I když se naše stravování ubírá zdravějším směrem, velikonoční nádivku si můj muž odmítl odepřít. Recept po jeho mamince, ze kterého je mu každoročně blbě, jednak proto, že neví kdy má dost a jednak proto, že obsahuje velké množství dětské krupičky a droždí, jsem se tedy pokusila zpracovat v trochu odlehčené verzi. A protože mám radost, že se mi na rozdíl od něj tyto Velikonoce zadařilo, nádivku jsem nepřipálila a vyhnula jsem se dokonce i popáleninám vlastním, ráda se s vámi o tuto typicky velikonoční záležitost podělím.
Abych nezapomněla...
Jaký je ten váš osvědčený recept? Máte zděděný po předcích nebo také experimentujete?
Jindro, bez nádivky by to snad ani nebyly Velikonoce. My děláme hodně podobnou, jen místo pórku dáváme kopřivy (nebo v nouzi baby špenát) a nedáváme muškátový oříšek. A uzené obvykle kombinujeme i s nějakým jiným masem (obvykle kuřecím nebo krůtím). Pečeme ji vždycky na Velikonoce na chalupě, letos jsme tam ale nebyli, tak jsem dostala pekáček od mámy. A tímto zdravím tvého muže, protože je mi jako každoročně těžko, neb mi chutná a nějak nevím, kdy mám dost. A bude mi těžko ještě jednou, protože máma na mně nešetřila a mám ještě jednu krmnou dávku na zítra na oběd.
OdpovědětVymazatMěj se pěkně.
Muškátového oříšku dávám je špetku, ale máme ho tam rádi, Stáňo. Musím říct, že letos poprvé můj muž přestál Velikonoce bez žaludečních obtíží. Nevím, jestli je to změnou receptu, tím, že jsem nepekla mazanec, kterým to vždycky ještě zazdil nebo se prostě konečně nepřejídal:-). Takže jsi v tom bohužel sama:-). Ale chápu, od maminky musí být nádivka TOP!
VymazatJindra
Přiznám se, že u nás doma se nikdy nedělala a nedělá.
OdpovědětVymazatMoji rodiče byli oba z Moravy a tuhle tradiční velikonoční pochoutku si do svých životů nezařadili.
Takže osvědčený recept nemám, můj muž jí nevyžadoval a já se po něm nepídila.
Toto je přesný příklad toho, jak si do svých životů neseme návyky z rodiny a tradice si předáváme, nu a nádivka tam nebyla.
Přesně tak, Simčo, zvyky z rodin jdou s námi celým životem. Mě nádivka doprovázela o Velikonocích pravidelně, obě babičky ji pekly. A mého muže taky, tak jsme u toho prostě zůstali. Já tomu sice moc neholduju, ochutnám vždy jen pár kousků, ale ráda upeču.
VymazatJindra
Jindřiško, po tom předchozím příspěvku jsem skutečně ráda!
OdpovědětVymazatRecept mám svůj, nedávám česnek ani majoránku, u nás je nádivka s mandlemi a někdy méně masa a trochu goudy na kostičky.
Měj hezké dny, Helena
Heli, to je ale gurmánská záležitost s mandlemi a goudou...Netradiční, ale rozhodně bych si pochutnala.
VymazatJindra
Jindřiško, já nádivku nedělám. Dělávala ji moje mamka, ale já velikonoční vlastně nikdy. Měj pěkné dny.
OdpovědětVymazatTakže od Tebe se žádný tradiční ani netradiční recept na nádivku nedozvíme, Marti:-). Ale ty nám dáš určitě tipy zase na jiné pochutiny...
VymazatJindra
Jindřiško, nádivka se u nás nepeče, takže žádný osvědčený recept nemám. Ale nádivku mám ráda, třeba ke kuřeti. :o)
OdpovědětVymazatPřeji krásný nový týden. D.
Jo, takové nadívané kuřátko, to je taky úžasná záležitost, Dášo. Já jsem líná nádivku do drůbeže dělat, ale občas se přemluvím. Vzpomínám na babičku, tak nadívala pokaždé.
VymazatJindra
Kdysi jsme to také nedělali, protože jsme to neznali. Pak známá z Vysočina hodila tenhle recept, a byla jsem chycena. Poprvé muž se šklebil, že tam jsou přidané mladé kopřivy a pažitka, ale další roky se o velikonoční hlavičku začali rvát všichni. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatJako zpestření jídelníčku jednou za rok, je to úžasná záležitost, Iwko. Jste určitě rádi, že se k vám dostala:-). A kopřivy s pažitkou do nádivky rozhodně patří.
VymazatJindra
priznám sa, že ja velmi rada tieto "baby" nemám rada, každý rok zjem jeden kúštek a tak mi aj stačí :)
OdpovědětVymazatJá se nádivkou taky nijak nepřejídám, Deny, mám ji ráda čerstvou, potom už ne. Ale rodinná tradice a požadavky rodiny velí ji upéct:-).
VymazatJindra