NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

pondělí 3. června 2019

Zachraň a padni, pupeční a jak se hubne do plavek


Příležitostný občasník
Číslo 4, datum vydání: 3.6.2019


 
Sportovní sloupek
21.5.2019
Po páté do Prčic
Letošní Pochod Praha – Prčice je pro mě tak trochu sázkou do loterie. Nejen že jsem od podzimu turisticky nenachodila víc jak sedm kilometrů v kuse, ale rafička mojí fyzičky se poslední měsíce před pochodem rapidně kloní k nule. Že nakonec půjdu, se rozhodnu teprve pár dnů před akcí. Přesto, že to vypadá na můj nejhorší turistický výkon v životě, překvapivě je časově nejlepší. Protože v cíli jsme s kamarádkou přesně o minutu dříve než vloni. Třicet kilometrů jsme ušly za pět hodin a padesát devět minut, což moje nohy v tu chvíli odmítají ocenit, zato moje já je na sebe náležitě pyšné.

Z domova
22.5.2019
Zachraň a padni
Fronta u stánku s farmářskou zeleninou je tak dlouhá, že se v ní Ema s Anežkou nudí. Ema vyleze po několika kamenných schodech ke kašně, a protože Anežka nemůže být pozadu, vydává se za ní. Maminka zrovna telefonuje, proto holky z fronty monitoruji já. Toho, že Áňa na posledním schodu ztrácí rovnováhu si všimnu okamžitě. Okamžitě také reaguji. Dlouhým skokem se jí snažím zachytit tak, aby nespadla na hlavu. Nevím, co mi podrazilo nohy. Jestli kabelka s příliš dlouhým popruhem hozená napříč přes rameno nebo proutěný košík, který jsem při skoku upustila. Ale hned potom, co se mi podaří Anežčin pád zmírnit a strčit svou ruku mezi její hlavu a dlažební kostky, padám přes ní, rovnou pod nohy lidí, stojících ve frontě. Anežčin pláč je naštěstí spíše z leknutí, ale útěcha maminky je potřeba. A já se s naraženou rukou a pohmožděným pravým bokem sbírám ze země s vědomím, že tentokrát to měli nakupující na farmářském trhu i se zábavným programem.

Dětský koutek
23.5.2019
Pupeční
,,Pupi,“povídá Anežka, a když si Emča vyhrne košilku, aby se mi pochlubila jaké má břišáky z gymnastiky, ukáže jí na pupík.
,,To není pupík, Aný,“ odpoví překvapivě Ema. ,,To je bradavka od bříška,“ dodá a začne se smát.
Když se tázavě podívám na dceru, kroutí hlavou a její vykulené oči říkají: ,,Ode mě to nemá…“

Ze zvířecí říše
25.5.2019
V hnízdě
,,Koukal jsi v kůlně na ta čerstvě vylíhnutá ptáčátka?“ ptám se svého muže, když se vrátí z chaty.
,,Ne,“ odpoví stroze a místo toho, aby přiznal, že na to zapomněl, dodá:
,,Já taky nemám rád, když mi někdo leze do postele.“
Tak to teda kecá…

Manželské etudy
26.5.2019
Jak se hubne do plavek
,,Ty jsi zase aspoň dvě kila přibral,“ prohlížím si z profilu svého muže, a když přečte výsledek na osobní váze, na kterou si stoupne, aby mi dokázal opak, významně zvedne ukazováček a zmizí na toaletě.
,,No vidíš,“ řekne radostně, když se vrátí a znovu stoupne na váhu, na jejímž displeji je nyní o třicet deka méně než předtím. ,,Když ještě sundám kalhoty, opasek a vyndali by mi ty šrouby z ruky, tak mám pořád stejně.“
Aha, tak teď už vím, jak se hubne do plavek.

Moudro dne
30.5.2019
Dobré ráno
Každé ráno je jako nové zrození. Jen nikdy nezkoušejte lézt z postele hlavičkou napřed.

Moje chvilka poezie
1.6.2019
Kopretinová
Pozoruji kopretiny,
obdivuji jejich stíny.
Je jich plná louka.
A brouček, který kouká
na mě z kvítka kopretiny,
jejich stíny tvoří s nimi.




 Abych nezapomněla…  
,,Dnes je pondělí. Je velká naděje, že zítra bude úterý.“

Valeriu Butulescu


1. vydání, číslo 4, 3.6.2019
Nepravidelné periodikum Příležitostný občasník vydává občas Jindra z blogu Abych nezapomněla. Vaše podněty a názory můžete zveřejnit v komentáři pod příspěvkem nebo zaslat na e-mail: abych.nezapomnela@gmail.com.

23 komentářů:

  1. Jindřiško, gratuluji k dalšímu turistickému pochodu Praha - Prčice !
    Koukám, že ani rychlost a postřeh ti nechybí !
    Pokud vím, tak ty hubnout do plavek nepotřebuješ!
    A tvůj muž neztrácí humor ani při manželských etudách ;-)
    A kopretiny jsou krásky :-)
    Moc děkuji za přání a přeji i tobě krásné červnové dny !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, Ilonko. Kamarádku už nedoženu, ta půjde příští rok do Prčic po pětadvacáté:-).
      Postřeh se mi tentokrát opravdu hodil, jinak měla Áňa minimálně pořádnou bouli.
      Humor našich protějšků se vždycky hodí a loňské plavky mi pořád jsou, takže v pohodě:-).
      Plnou náruč kopretin Ti přeji.
      Jindra

      Vymazat
  2. Moc gratuluju k dojití pochodu! :) My jsme letos s přítelem šli 15km a úplně nám to stačilo a byli jsme úplně oddělaní a to jsme to taky šli 5 hodin :D Ptáčci mě pobavili, to je hezký příběh :D :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, i patnáct kilometrů se počítá. To je přesně tolik, kolik je pro mě přiměřeně dost. Potom už jdu nad svůj limit. Ještě, že se Prčice jdou jen jednou ročně:-).
      Hezké dny a díky za návštěvu.
      Jindra

      Vymazat
  3. 30 km jsem najedla teď v neděli na kole. No nevím, jestli by se mi ty km chtěly šlapat pěšky. Snad bych to dala...
    Emička opět nezklamala, hezky sestřičku poučila.
    Není pád jako pád,ten Tvůj zaslouží ocenění !
    Ráda jsem si zase v Tvém občasníku početla.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. bože co jsem to napsala - má být najela :-)

      Vymazat
    2. Já bych zase třicet kiláků nenajela na kole, Hanko:-). Nevím, kam na ty nápady Emča chodí, možná do školky:-).
      Děkuji moc, hezké dny.
      Jindra

      Vymazat
  4. Jindřiško, 30 km bych pěšky nedala, máš můj obdiv. My jeli v sobotu 50 km na kole a stačilo. Ještě dnes mně tělo bolí. :o) Holky zase perlí, asi jsou po dědovi, ten taky dobře hlásí. .o)
    Přeji prima týden. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, pro mě je zase nepředstavitelné padesát kilometrů šlapat na kole. To by byla moje smrt, takže se nedivím, že Tě všechno bolí. Ale pocit je to určitě prima.
      Děkuji a měj se fajn
      Jindra

      Vymazat
  5. Jindro, jsi dobrá, žes do prčic vyrazila i netrénovaná a ještě překonala rekord :-).
    Nejvíc pobavilo Ze zvířecí říše, Moudro dne a věta na závěr. Kopretiny jsou úžasné
    Přeju příjemné letní dny a těším se na příští vydání.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná jsem víc troufalá než dobrá, ale je fakt, že to vyšlo, Stáňo. Byl to ale můj neslabší turistický výkon, moje nohy a kyčle plakaly ještě několik dnů potom.
      Děkuji, krásný letní červen Ti přeji
      Jindra

      Vymazat
  6. Jindři, 30 km za 6 hodin? To musel být ale sprint! Když plánuju nějakou trasu, počítám s 3km za hodinu :-) Ale je pravda, že mám ráda zastávky a pořád se něčím kochám. Takže vy jste měli pochod bez kochání, asi že? :-))
    Kopretiny, brouček a jejich stíny mě dojali.
    Měj se hezky Jindřiško!
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko, chodíme svižně, to je pravda, bereme to jako sportovní výkon, kochání si necháváme na kratší trasy:-). Ale tu krásu krajiny samozřejmě vnímáme. Zastávky máme jen dvě, deset minut na Borotíně a patnáct minut v Červeném Újezdu.
      Děkuji Zuzko, užívej si vycházek do přírody.
      Jindra

      Vymazat
  7. Jindřiško, gratuluji k dalšímu zdolanému pochodu! Já chodím celkem hodně, ale jestli bych dala 30 km v kuse to fakt nevím...
    Holčičky jsou skvělé, obě, ty už máš bok doufám taky v pořádku. Pověst obětavé babičky ti tedy asi zůstane, ale to není špatné!
    Tvůj muž perlí jako vždy!
    Přeji všem u vás krásné dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, Heleno. Já jsem po Prčicích vždycky fyzicky odrovnaná, ale za ten pocit mi to stojí. Moje kamarádka chodí po pochodu ještě na kolečkové brusle nebo plavat:-).
      Jo,záchrana Anežky dopadla dobře, už jsem OK:-).
      Zdravím k vám
      Jindra

      Vymazat
  8. Krásný průřez, kouzelná mozaika, ty tvoje pondělky mi mimochodem chybí, jenže když ty jsi tak akční.
    Děvčata nám rostou jako z vody a ta moudra, že :-)
    Dnes mi moje Sofinka svěřila, že by ráda do školy a že se tam moc těší. Ještě že mi neřekla, že se třese na občanku ! I když tu už má od minulého týdne taky.
    Tvůj pan manžel razí zdravý a rozumný přístup k životu a tito lidé zde bývají dlouho, protože chléb se sádlem a škvarky jim dá zapomenout na stres a ladí život do barev.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uvidíme, třeba mé občasníky dostanou zase pevný řád a pondělky budou:-). Emča se do školy taky hrozně těší, holky nevědí, co je čeká:-).
      Vystihla jsi to přesně Simčo, on si tu slaninu(i ty škvarky) tak dokonale a s radostí vychutnává...
      Jindra

      Vymazat
  9. Jindřiško, opět jsem se pobavila a usmívám se. Díky za tuhle reportáž z tvého života. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, Marti. Já děkuji za Tvé návštěvy.
      Hezké slunečné dny
      Jindra

      Vymazat
  10. Rekla bych: hlavne ze vsechno pri tom padu dobre dopadlo! M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dopadla dobře Anežka a nakonec vlastně i já:-). Tak snad už podobné manévry nebudou:-).
      Jindra

      Vymazat
  11. 26.5. :-) :-) :-) :-) na to nejde nic říct .-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra