Jak Bůh stvořil kávu a čert mu pomáhal

   ,,Co to děláš?“ zeptal se ďábel Boha, když viděl, jak se ošklíbá při ochutnávání čehosi zeleného.

,,Stvořil jsem kávovník, ale nějak se mi nedaří vychytat chuť. Ty jeho zelené plody nejsou k jídlu,“ odpověděl Bůh.

,,Fujtajbl,“ ušklíbl se čert, když vložil kávu do úst, a také ochutnal.

,,To je příšerný, dej to sem, něco s tím udělám,“ řekl, vytrhl Bohu misku se zelenými plody kávovníku z ruky, a zmizel v pekle. Druhý den mu vrátil misku plnou hnědých semen.

,,Cos to provedl?!“  zlobil se všemohoucí na ďábla, když viděl znehodnocenou kávu.

,,Upražil jsem ji na pekelném ohni, přičichni a ochutnej,“ řekl sebejistě a podal mu pražená zrna.

Bůh musel připustit, že ač ta vůně byla cítit peklem, nedalo se jí odolat. Neobvyklá chuť pražené kávy ho nutila stále ochutnávat. A tak ochutnával, ochutnával, až ji konečně posvětil.

Od té doby si lidstvo tento ďábelsky dobrý nápoj vychutnává s božským pocitem.

Abych nezapomněla…

mám takové podezření, že čert se při tom pražení neudržel a plivnul do kávy slinu závislosti.