Příležitostný
občasník
Číslo
3, datum vydání: 21.5.2019
Ze zvířecí říše
21.4.2019
BROUK
Objevil
se na vnitřní straně okénka řidiče, pár kilometrů od domova.
,,Brouk,“
řekl můj muž a ukázal na okno.
,,Tak
mu řekni, že s námi pojede na výlet,“ odpovím, ale mám pocit, že on ho do
party nechce, protože po něm neustále nervózně pokukuje.
Když
pomalu pozvedne ruku směrem k okénku, preventivně poznamenám, ať ho ani
nenapadne ho zabít.
,,Jestli
jsi z něj nervózní, řekni mu, že nikam nejede a pusť ho ven.“
Za
jízdy stočí okénko a jemně cvrnkne do broučka. Než se s ním stačím
rozloučit, vidím, jak místo z okna ven, padá zpět do vozu.
,,Brouk,“
ozve se po několika minutách, když se náš spolucestující vrací na okno.
I
když jsem svědkem toho, že se mému muži po zastavení vozidla konečně podaří dát
broučkovi svobodu, přemýšlím o tom, jestli znovu neuslyším:
,,Brouk.“
Máš-li v autě brouka,
co na tebe kouká,
vysvoboď ho hravě,
buď rád, že není v hlavě.
Máš-li v autě brouka,
co na tebe kouká,
vysvoboď ho hravě,
buď rád, že není v hlavě.

21.4.2019
KDO
JE TADY PITOMEC?
,,Prosímtě,
vypni toho pitomce, vždyť mele kraviny,“ rozčiluje se můj muž, když se snažím
pomocí navigace v mém mobilu najít cíl, a mužský hlas nás opakovaně posílá
do pěší zóny.
,,Je
to blbec,“ souhlasím a vztekle odložím telefon.
Když
se ale po chvíli, kdy konečně dorazíme na místo můj muž ujišťuje, zda jsem měla
navigaci zapnutou pro cestu autem a ne pro pěší trasu, dojde mi, že tím
pitomcem budu dneska nejspíš já…
Moje chvilka poezie
1.5.2019
PRVOMÁJOVÁ
Jabloňový
květ,
co
dnes spatřil svět,
posílá
poselství,
lásky
a přátelství.
Přátelství
k přírodě,
zemi,
vzduchu i vodě.
Máj
nás přesvědčí,
že
bohatství největší,
musíme
chránit,
zuby
nehty, přírodu bránit.
Začněme
dnes,
rvát
se jak pes,
za
přírodu matku!
Bez
ní jsme totiž…
15.5.2019
KVĚTNOVÁ
Tyhle
květy sedmi krás,
sbírala
jsem prosím vás,
za
sluníčka, bez větru,
jen
tak v tričku a svetru.
Byl
to zrovna jarní den,,
měsíc
duben jako sen.
Možná
budem trochu divní…
V květnu
máme bundy zimní.
Manželské
etudy
8.5.2019
JEN KDYŽ SE TO RÝMUJE
Je moc hezké a pro manželství přínosné, když se
partneři obdivují a navzájem inspirují.
Někdy je ale možná lepší nechat tu inspiraci vyšumět
a nepokoušet se o to samé, čím lépe vládne ten druhý.
Protože verš ,,Chleba, máslo, slanina, takhle ten
den začíná,“ opravdu není na zapsání do básnické sbírky…
Dětský koutek
BEZ
DUDLÍKU
,,Ňami,“
ukáže Anežka na košíček se sladkostmi hned, jak vejde k nám do předsíně.
,,No
ale s dudlíkem v puse přece nemůžeš papat ňami,“ říkám a ve vteřině
dudlík, bez kterého Áňa nedá obvykle ani ránu, letí k zemi a kutálí se po
předsíni. A Anežčino ,,Ňááámi,“ v témže okamžiku přidá na intenzitě.
20.5.2019
TYPICKY
MUŽSKÝ ALIBISMUS
,,Udělal bych pro tebe, co ti na očích vidím.
Jenomže ty je máš poslední dobou pořád zavřený…“
Moudro dne
21.5.2019
KDYŽ
NEMŮŽEŠ, TAK PŘIDEJ?
Je
to stejné, jako když to na nás vykoukne na počítači u zabezpečených stránek: ,,VĚNUJTE POZORNOST TOMUTO ONÁMENÍ! ZMĚŇTE SI SVÉ HESLO! NALÉHAVÉ! ZMĚŇTE SI
SVÉ HESLO!“
Poprvé
to přejdeme bez povšimnutí, podruhé mávneme rukou, že je čas, uděláme to až
příště, potřetí na to zapomeneme. A heslo zůstává pořád stejné, ne příliš
bezpečné, snadno přístupné případným útokům zvenčí.
Když
ale náš antivirový program zachytí prvního Trojského koně, dojde nám, že už to
nelze odkládat.
Vaše
staré heslo: KDYŽ NEMŮŽEŠ, TAK PŘIDEJ
Zadejte
nové heslo: KDYŽ NEMŮŽEŠ, TAK VYPNI
Abych nezapomněla…
přes zavřená víčka přece nelze plnit
přání.
1.
vydání, číslo 3, 21.5.2019
Nepravidelné
periodikum Příležitostný občasník vydává občas Jindra z blogu Abych nezapomněla.
Vaše podněty a názory můžete zveřejnit v komentáři pod příspěvkem nebo zaslat
na e-mail: abych.nezapomnela@gmail.com.
Jindřiško, Tvůj týdeník mi docela chybí, opět jsem se dnes pobavila a to bych potřebovala častěji. Je z Tebe hotová básnířka a nové heslo má něco do sebe. Zatím mám pocit, že se řídím tím starým.
OdpovědětVymazatTaké prosím, jestli by "občasník" nemohl býti častěji. :o)
Posílám pozdravy. D.
Dášo zlatá, to jsi mi udělala radost. Já bych ráda psala občasník častěji, ale věř, že je to dost náročné. Pravidelnost týdeníků jsem vydržela dva roky, občasník mi trochu ulevil, ale i přesto zanedbávám i vaše blogy. A to mě mrzí víc. Ale polepším se, jen co se nadechnu, teď je spoustu i jiných aktivit a hlavně...jsem musela změnit to heslo:-).
VymazatZůstaň mi věrná a měj se fajn.
Jindra
Auto-moto... to je přesné!! Onehdy jsem byla policisty zastavena v Jihlavě...protože jsem se motala po centru podle navigace, která jasně radila jdi na jihovýchod! No, úplně jsem zapomněla, že jsem měla navigaci od večera nastavenou na chůzi, takže jsem se na ústředním jihlavském náměstí, před očima policejní hlídky, která zde vyčkávala jako šelmózní predátor, zcela ztrapnila. Jako řidič! Naštěstí, měli kluci ve slušivých uniformách pro tentokrát pochopení... A já mám pěknou historku, kterou jsem již několikrát dávala k dobrému.
OdpovědětVymazatHesla jsou pekelná! Jejich metamorfóznost je neutuhachající. Začátek...zvolené heslo se zdá být geniální, jednoduché a snadno zapamatovatelné. Po pár hodinách či druhý, třetí den... po úpěnlivém lovení v paměti, horko těžko a na třetí pokus heslo zadávám... po měsíci... nastává skutečné peklo... Nevím a nepamatuji si nic, natož smysluplné heslo (které přeci bylo tak jednoduché!!!) Heslo, nevím kdo jsem a proč jsem tady!!! Ani systém hesel s navyšujícím se počtem číslic v podobě 0000.... nefunguje. Občas pak nějaký veskrze chytrý přístroj či přístup blokuji.
Vidím Diano, že máš zkušenosti jak se špatně nastavenou navigací, tak s přihlašovacími hesly. Já si asi to nové heslo budu dlouho pamatovat, protože už fakt bylo potřeba ho změnit. Tím samozřejmě myslím v životě:-).
VymazatTak ať máš s policisty vždy jen takto úsměvná setkání:-).
Jindra
Jindřiško, ty jsi úplný básník. Ale líbí se mi i prozaické verše tvého muže :-) Na navigaci nadáváme taky, hlavně miluju doporučení: jeďte na západ. Budeme muset asi s sebou brát ještě kompas. Měj pěkné dny.
OdpovědětVymazatNo, někdy mě to přepadne, Marti. Ale jak je vidět, kdekdo mi do toho fušuje. Tím myslím mého muže:-).
VymazatTak hurá na západ, nebo třeba i na východ, tam je taky hezky:-).
Jindra
Jindři milá,přiznávám se dobrovolně.. nejprve jsem si myslela jestli nejezdíš s námi v autě.. tuhle jsme totiž dost podobně řešili mouchu v autě. :-)
OdpovědětVymazatCo se týká navigace nejčastěji slýchávám... přepočítávám - můj mužíček totiž poslední dobou asi radši bloudí :-)
Jinak moc děkuji za nádherná písmenka, jsem za ně moc vděčná. Ale zatím se držím svého starého hesla, třeba to časem změním. Měj se moc krásně.Z♥
Teda ten hmyz v autě je docela populární záležitost, Zdeni:-).
VymazatPřeji méně bloudění a...přepočítávám...přepočítávám...měj se krásně a děkuji za hezká slova:-).
Jindra
Jindřiško, navigace, ta je někdy za trest :o) Při cestě do Krumlova nás už pár set metrů před cílem zavedla do těch nejužších uliček plných lidí. Sice jsem měla povolení ke vjezdu, ale ulička se zužovala a zužovala a dál se jet nedalo.... nezbylo mi, než to celé couvat zpět, opět mezi lidmi... Ani otočit se nedalo. Za a) tam bylo málo místa, za b) to jsou samé jednosměrky. Příště pojedu podle tištěné mapy :o)
OdpovědětVymazatMěj prima dny, Petra
No tak to Tě teda obdivuji Peťo! Do Krumlova autem, chápu, že to bylo asi náročné. My jsme bydleli v penzionu mimo centrum, takže jsme do historického centra chodili naštěstí pěšky. Ale byli jsme svědkem toho, jak složitě tam auta projíždějí. A myslím, že i bez navigace je to oříšek:-).
VymazatMěj se fajn
Jindra
Milá Jindřiško,
OdpovědětVymazatzasmála jsem se několikrát, ale naprosto na celé čáře u mě vede BROUK! :-D Zdravím tebe i manžela! :-)
Dorko, pozdravy vyřídím, děkuji. A snad už nám nějaký hmyz nebude narušovat jinak idylický výlet:-).
VymazatJindra
Jindro, těším mne, že zas občasník vyšel. A musím konstatovat, že naši muži by se v poezii shodli - verš tvého muže by pro toho mého měl nepochybně větší půvab než opěvování krás přírody :-).
OdpovědětVymazatS navigací kamarádíme se střídavými úspěchy - někdy nás spolehlivě vede na místo, někdy spíš do problému (naštěstí jen orientačního :-))
Měj se pěkně
Stáňo, mě to těší taky, pauza byla tentokrát delší, ale povedlo se:-). Chlapi to maj hozený prostě jinak, je asi nějakými romantickými básničkami neuhraneme:-).
VymazatMěj se krásně a ať je nám navigace spíše k užitku než pro zlost:-).
Jindra
Jindřiško, moc ráda jsem si početla.
OdpovědětVymazatV autě jsem jednou honili vosu, nic moc...
Navigace jsou super. Když nás poslouchají :o)
A ta poezie - co dodat, je to prostě tak.
Měj hezké dny, Helena
No tak to zlatý brouk, Heli! Kdyby to byla vosa, to by se asi nikam nejelo, dokud bysme ji nevyhnali. Tu bych teda na výlet rozhodně nezvala.
VymazatDěkuji Ti, hezké dny.
Jindra
Jindro, pekne jsem si pocetla:-), dnes vyhrala navigace, protoze neco jsem cetla uz na IG a tohle tedy prvne. Hezky vecer. M.
OdpovědětVymazatDíky, Marcelko. Ano, všechno už proběhlo na IG, ale do budoucna to bude asi jinak, chci se věnovat více blogu, tak leccos na instagramu nebude.
VymazatJindra
Jak jsem psala na blogu, tak jsem teď byla trochu ve skluzu v nakukování jinam.
OdpovědětVymazatAle už jsem tady u Tebe a s úsměvem si pročítám řádky Tvého občasníku. Opět je to vtipné čtení, prima veršování. A Emička co??? :-)))
Měj se hezky a Jindřiško, Krkonoše si do plánu výletu dej. Ve Špindlu je hezky, výletování tam za to stojí.
Hanka
Většina z nás je ve skluzu, Hanko. Já dokonce v takovém, že některé věci už nedoženu:-). Ale Ty jsi zde, tak je to fajn, Emička vás všechny potěší v příštím občasníku:-).
VymazatJindra
BROUK :-) :-) :-)
OdpovědětVymazatAno, brouk nám dalopravdu zabrat:-))
OdpovědětVymazat