NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

úterý 21. května 2019

Brouk, kdo je tady pitomec a jen když se to rýmuje


Příležitostný občasník
Číslo 3, datum vydání: 21.5.2019

Ze zvířecí říše
21.4.2019
BROUK
Objevil se na vnitřní straně okénka řidiče, pár kilometrů od domova.
,,Brouk,“ řekl můj muž a ukázal na okno.
,,Tak mu řekni, že s námi pojede na výlet,“ odpovím, ale mám pocit, že on ho do party nechce, protože po něm neustále nervózně pokukuje.
Když pomalu pozvedne ruku směrem k okénku, preventivně poznamenám, ať ho ani nenapadne ho zabít.
,,Jestli jsi z něj nervózní, řekni mu, že nikam nejede a pusť ho ven.“
Za jízdy stočí okénko a jemně cvrnkne do broučka. Než se s ním stačím rozloučit, vidím, jak místo z okna ven, padá zpět do vozu.
,,Brouk,“ ozve se po několika minutách, když se náš spolucestující vrací na okno.
I když jsem svědkem toho, že se mému muži po zastavení vozidla konečně podaří dát broučkovi svobodu, přemýšlím o tom, jestli znovu neuslyším:
,,Brouk.“

Máš-li v autě brouka,
co na tebe kouká,
vysvoboď ho hravě,
buď rád, že není v hlavě.
                                                                        
Auto – moto
21.4.2019
KDO JE TADY PITOMEC?
,,Prosímtě, vypni toho pitomce, vždyť mele kraviny,“ rozčiluje se můj muž, když se snažím pomocí navigace v mém mobilu najít cíl, a mužský hlas nás opakovaně posílá do pěší zóny.
,,Je to blbec,“ souhlasím a vztekle odložím telefon.
Když se ale po chvíli, kdy konečně dorazíme na místo můj muž ujišťuje, zda jsem měla navigaci zapnutou pro cestu autem a ne pro pěší trasu, dojde mi, že tím pitomcem budu dneska nejspíš já…
Moje chvilka poezie
1.5.2019
PRVOMÁJOVÁ
Jabloňový květ,
co dnes spatřil svět,
posílá poselství,
lásky a přátelství.
Přátelství k přírodě,
zemi, vzduchu i vodě.
Máj nás přesvědčí,
že bohatství největší,
musíme chránit,
zuby nehty, přírodu bránit.
Začněme dnes,
rvát se jak pes,
za přírodu matku!
Bez ní jsme totiž…
V zadku!

15.5.2019
KVĚTNOVÁ
Tyhle květy sedmi krás,
sbírala jsem prosím vás,
za sluníčka, bez větru,
jen tak v tričku a svetru.
Byl to zrovna jarní den,,
měsíc duben jako sen.
Možná budem trochu divní…
V květnu máme bundy zimní.

Manželské etudy
8.5.2019
JEN KDYŽ SE TO RÝMUJE
Je moc hezké a pro manželství přínosné, když se partneři obdivují a navzájem inspirují.
Někdy je ale možná lepší nechat tu inspiraci vyšumět a nepokoušet se o to samé, čím lépe vládne ten druhý.
Protože verš ,,Chleba, máslo, slanina, takhle ten den začíná,“ opravdu není na zapsání do básnické sbírky…

Dětský koutek
BEZ DUDLÍKU
,,Ňami,“ ukáže Anežka na košíček se sladkostmi hned, jak vejde k nám do předsíně.
,,No ale s dudlíkem v puse přece nemůžeš papat ňami,“ říkám a ve vteřině dudlík, bez kterého Áňa nedá obvykle ani ránu, letí k zemi a kutálí se po předsíni. A Anežčino ,,Ňááámi,“ v témže okamžiku přidá na intenzitě.

Z domova
20.5.2019
TYPICKY MUŽSKÝ ALIBISMUS
,,Udělal bych pro tebe, co ti na očích vidím.
Jenomže ty je máš poslední dobou pořád zavřený…“







Moudro dne
21.5.2019
KDYŽ NEMŮŽEŠ, TAK PŘIDEJ?
Je to stejné, jako když to na nás vykoukne na počítači u zabezpečených stránek: ,,VĚNUJTE POZORNOST TOMUTO ONÁMENÍ! ZMĚŇTE SI SVÉ HESLO! NALÉHAVÉ! ZMĚŇTE SI SVÉ HESLO!“
Poprvé to přejdeme bez povšimnutí, podruhé mávneme rukou, že je čas, uděláme to až příště, potřetí na to zapomeneme. A heslo zůstává pořád stejné, ne příliš bezpečné, snadno přístupné případným útokům zvenčí.
Když ale náš antivirový program zachytí prvního Trojského koně, dojde nám, že už to nelze odkládat.
Vaše staré heslo: KDYŽ NEMŮŽEŠ, TAK PŘIDEJ
Zadejte nové heslo: KDYŽ NEMŮŽEŠ, TAK VYPNI


Abych nezapomněla…
přes zavřená víčka přece nelze plnit přání.


1. vydání, číslo 3, 21.5.2019

Nepravidelné periodikum Příležitostný občasník vydává občas Jindra z blogu Abych nezapomněla. Vaše podněty a názory můžete zveřejnit v komentáři pod příspěvkem nebo zaslat na e-mail: abych.nezapomnela@gmail.com.

22 komentářů:

  1. Jindřiško, Tvůj týdeník mi docela chybí, opět jsem se dnes pobavila a to bych potřebovala častěji. Je z Tebe hotová básnířka a nové heslo má něco do sebe. Zatím mám pocit, že se řídím tím starým.
    Také prosím, jestli by "občasník" nemohl býti častěji. :o)
    Posílám pozdravy. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo zlatá, to jsi mi udělala radost. Já bych ráda psala občasník častěji, ale věř, že je to dost náročné. Pravidelnost týdeníků jsem vydržela dva roky, občasník mi trochu ulevil, ale i přesto zanedbávám i vaše blogy. A to mě mrzí víc. Ale polepším se, jen co se nadechnu, teď je spoustu i jiných aktivit a hlavně...jsem musela změnit to heslo:-).
      Zůstaň mi věrná a měj se fajn.
      Jindra

      Vymazat
  2. Auto-moto... to je přesné!! Onehdy jsem byla policisty zastavena v Jihlavě...protože jsem se motala po centru podle navigace, která jasně radila jdi na jihovýchod! No, úplně jsem zapomněla, že jsem měla navigaci od večera nastavenou na chůzi, takže jsem se na ústředním jihlavském náměstí, před očima policejní hlídky, která zde vyčkávala jako šelmózní predátor, zcela ztrapnila. Jako řidič! Naštěstí, měli kluci ve slušivých uniformách pro tentokrát pochopení... A já mám pěknou historku, kterou jsem již několikrát dávala k dobrému.
    Hesla jsou pekelná! Jejich metamorfóznost je neutuhachající. Začátek...zvolené heslo se zdá být geniální, jednoduché a snadno zapamatovatelné. Po pár hodinách či druhý, třetí den... po úpěnlivém lovení v paměti, horko těžko a na třetí pokus heslo zadávám... po měsíci... nastává skutečné peklo... Nevím a nepamatuji si nic, natož smysluplné heslo (které přeci bylo tak jednoduché!!!) Heslo, nevím kdo jsem a proč jsem tady!!! Ani systém hesel s navyšujícím se počtem číslic v podobě 0000.... nefunguje. Občas pak nějaký veskrze chytrý přístroj či přístup blokuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidím Diano, že máš zkušenosti jak se špatně nastavenou navigací, tak s přihlašovacími hesly. Já si asi to nové heslo budu dlouho pamatovat, protože už fakt bylo potřeba ho změnit. Tím samozřejmě myslím v životě:-).
      Tak ať máš s policisty vždy jen takto úsměvná setkání:-).
      Jindra

      Vymazat
  3. Jindřiško, ty jsi úplný básník. Ale líbí se mi i prozaické verše tvého muže :-) Na navigaci nadáváme taky, hlavně miluju doporučení: jeďte na západ. Budeme muset asi s sebou brát ještě kompas. Měj pěkné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, někdy mě to přepadne, Marti. Ale jak je vidět, kdekdo mi do toho fušuje. Tím myslím mého muže:-).
      Tak hurá na západ, nebo třeba i na východ, tam je taky hezky:-).
      Jindra

      Vymazat
  4. Jindři milá,přiznávám se dobrovolně.. nejprve jsem si myslela jestli nejezdíš s námi v autě.. tuhle jsme totiž dost podobně řešili mouchu v autě. :-)
    Co se týká navigace nejčastěji slýchávám... přepočítávám - můj mužíček totiž poslední dobou asi radši bloudí :-)
    Jinak moc děkuji za nádherná písmenka, jsem za ně moc vděčná. Ale zatím se držím svého starého hesla, třeba to časem změním. Měj se moc krásně.Z♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teda ten hmyz v autě je docela populární záležitost, Zdeni:-).
      Přeji méně bloudění a...přepočítávám...přepočítávám...měj se krásně a děkuji za hezká slova:-).
      Jindra

      Vymazat
  5. Jindřiško, navigace, ta je někdy za trest :o) Při cestě do Krumlova nás už pár set metrů před cílem zavedla do těch nejužších uliček plných lidí. Sice jsem měla povolení ke vjezdu, ale ulička se zužovala a zužovala a dál se jet nedalo.... nezbylo mi, než to celé couvat zpět, opět mezi lidmi... Ani otočit se nedalo. Za a) tam bylo málo místa, za b) to jsou samé jednosměrky. Příště pojedu podle tištěné mapy :o)
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to Tě teda obdivuji Peťo! Do Krumlova autem, chápu, že to bylo asi náročné. My jsme bydleli v penzionu mimo centrum, takže jsme do historického centra chodili naštěstí pěšky. Ale byli jsme svědkem toho, jak složitě tam auta projíždějí. A myslím, že i bez navigace je to oříšek:-).
      Měj se fajn
      Jindra

      Vymazat
  6. Milá Jindřiško,

    zasmála jsem se několikrát, ale naprosto na celé čáře u mě vede BROUK! :-D Zdravím tebe i manžela! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dorko, pozdravy vyřídím, děkuji. A snad už nám nějaký hmyz nebude narušovat jinak idylický výlet:-).
      Jindra

      Vymazat
  7. Jindro, těším mne, že zas občasník vyšel. A musím konstatovat, že naši muži by se v poezii shodli - verš tvého muže by pro toho mého měl nepochybně větší půvab než opěvování krás přírody :-).
    S navigací kamarádíme se střídavými úspěchy - někdy nás spolehlivě vede na místo, někdy spíš do problému (naštěstí jen orientačního :-))
    Měj se pěkně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo, mě to těší taky, pauza byla tentokrát delší, ale povedlo se:-). Chlapi to maj hozený prostě jinak, je asi nějakými romantickými básničkami neuhraneme:-).
      Měj se krásně a ať je nám navigace spíše k užitku než pro zlost:-).
      Jindra

      Vymazat
  8. Jindřiško, moc ráda jsem si početla.
    V autě jsem jednou honili vosu, nic moc...
    Navigace jsou super. Když nás poslouchají :o)
    A ta poezie - co dodat, je to prostě tak.
    Měj hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to zlatý brouk, Heli! Kdyby to byla vosa, to by se asi nikam nejelo, dokud bysme ji nevyhnali. Tu bych teda na výlet rozhodně nezvala.
      Děkuji Ti, hezké dny.
      Jindra

      Vymazat
  9. Jindro, pekne jsem si pocetla:-), dnes vyhrala navigace, protoze neco jsem cetla uz na IG a tohle tedy prvne. Hezky vecer. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Marcelko. Ano, všechno už proběhlo na IG, ale do budoucna to bude asi jinak, chci se věnovat více blogu, tak leccos na instagramu nebude.
      Jindra

      Vymazat
  10. Jak jsem psala na blogu, tak jsem teď byla trochu ve skluzu v nakukování jinam.
    Ale už jsem tady u Tebe a s úsměvem si pročítám řádky Tvého občasníku. Opět je to vtipné čtení, prima veršování. A Emička co??? :-)))
    Měj se hezky a Jindřiško, Krkonoše si do plánu výletu dej. Ve Špindlu je hezky, výletování tam za to stojí.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Většina z nás je ve skluzu, Hanko. Já dokonce v takovém, že některé věci už nedoženu:-). Ale Ty jsi zde, tak je to fajn, Emička vás všechny potěší v příštím občasníku:-).
      Jindra

      Vymazat
  11. Ano, brouk nám dalopravdu zabrat:-))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra