NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

čtvrtek 18. května 2017

Rekordní

Že mě moje fobie z výšek dožene i v muzeu, jsem opravdu nečekala.
Když můj muž jako cíl našeho nedělního výletu vybral Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově, netušila jsem, a zřejmě ani on, že cesta za rekordy povede do městské věže, po velmi úzkých, točitých schodech. A pak ještě o tři patra výše, tentokrát po schodech dřevěných. 
V každém patře jiná expozice, do každého patra s mojí fobií. 
Ale jsme tu za rekordy, tak proč k nim nepřidat i jeden svůj osobní.
Jsem nahoře!
Jsem pod střechou městské věže, výš už to vede jenom do nebe.
A tam, se ještě nechystám.


Čokoládová města a hrady, drátkovaná vejce i nejdelší pomlázky.
Největší péřová bunda, čepice i boty a miniatury, viditelné pouze pod lupou.
Nejstarší jorkšírský teriér a baset s nejdelšíma ušima.
Rekordní sbírka čtyřlístků a vícelístků.
Pražský hrad, vytvořený ze špejlí.
Outdoorová bota vyřezaná z pařezu motorovou pilou i obraz z těstovin.
Šála století, k jejíž rekordní délce přispěji upletením čtyř řad.



Zjišťuji, že rekord jde vlastně udělat úplně ze všeho. Člověk musí být pro vytvoření toho svého hlavně dostatečně zapálený a jestli zubama ohýbá padesáti korunové mince, nebo jimi rozepíná podprsenky na čas, je vlastně úplně jedno.

Abych nezapomněla…,
k rekordům výtah neexistuje, musíš to vzít po schodech.

22 komentářů:

  1. My jsme v Pelhřimově byli o týden dřív - v Mountfieldu koupit novou hlavu do křovinořezu :-). Ale v Muzeu rekordů už jsme byli taky - před mnoha lety, ještě když byl syn malý. Aby taky ne - je to město, k němuž máme z chalupy nejblíž (Horní Cerekec nepočítám, sice má statut města, ale je to vesnice)

    OdpovědětVymazat
  2. My se stejně někde potkáme Stáňo:-).
    Pelhřimov je docela fajn, ale většinou přes něj vždycky jen projíždíme.
    Odpoledne jsme to ještě vzali na Křemešník, byla jsem tam s rodiči jako malá holka, tak jsem si chtěla oživit vzpomínky...
    H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to už jsi byla fakt kousek od naší chalupy. Máma na Křemešník chodívala pěšky na poutě :-). My už tam byli mockrát, naposledy přd dvěma roky s kamarády. Potěšilo mne, jak obnovili kostel. Když nemáš ráda výšky, tak na Pípalku jsi asi nevylezla, co? (ta naše kamarádka je na tom podobně, takže když jsme tam byli, čekala na nás pod rozhlednou;-))

      Vymazat
    2. Myslela jsem si to, jak jsi zmínila Cerekev:-).
      Na Pípalku jsem opravdu nevylezla, bylo mi špatně už když jsem se podívala nahoru:-). Můj muž šel nahoru sám. Nedívala jsem se...:-))

      Vymazat
  3. Tak tam jsem nikdy nebyla :-) Rekordy jsou zvláštní a zajímavé a jak píšeš ať už jsou v čemkoli. Jsi statečná, že jsi zvládla vylézt nahoru. Měj se hezky D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dani, vždyť Ty to máš taky do Pelhřimova pořádný kus cesty...:-)
      H.

      Vymazat
  4. Nebyla jsem tam. A nebyla jsem tedy ledaskde. Všude je něco. Každý kousek naší země má něco zajímavého.
    Překonala jsi svoji fobii z výšek. Tleskám Ti. To já tedy se svojí klaustrofobií -mám někdy dost velký problém. Uzavřené prostory fakt nejsou můj šálek kávy. :-)
    Hezký sen, Henrietko!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš, popřála jsem Ti hezký sen! To taky není k zahození :-)
      Jenže má to býti HEZKÝ DEN !

      Vymazat
    2. Milá Hanko, fobii z výšek jsem rozhodně nepřekonala, ale pro tentokrát alespoň potlačila:-). Klaustrofobie určitě taky není nic příjemného...
      Děkuji za přání hezkého snu, ten se vždycky hodí:-)
      Měj se pěkně
      H.

      Vymazat
  5. A ty jsi čekala, že pojedeš výtahem za rekordem, jo ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebylo by to špatný, ale nečekala:-).
      Chceš vytvořit rekord, odříkej a dři.
      Chceš za rekordy do muzea, šplhej po schodech:-).
      H.

      Vymazat
  6. Henrietko, to byla výzva a ty jsi hozenou rukavici sebrala. Tleskám.
    Krásný víkend.
    K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Katko.
      Skrz schody naštěstí nebylo dolů vidět:-).
      Pěkný víkend i Tobě.
      H.

      Vymazat
  7. Zdravím - to je ale velice zajímavé. Na tento blog se budu muset zaměřit poněkud více, abych tak řekl. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Henriet, krasa, tleskam k tomu osobnimu rekordu. Prekonat sam sebe je sakra slozite!!! M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Marcelko. Složité to je, tady jsem to dala, ale na rozhlednu se rozhodně nechystám:-).
      H.

      Vymazat
  9. Henrieto jsi šikulka 😊.. Občas je výtah potřeba, ale ne vždy je to možné..
    Tvoji myšlenku o schodech si ráda v mysli uchovám.
    Přeji ti krásný nový týden.Z❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Zdeni. Život nám občas připraví překážky, s nimiž nepočítáme. Kdo by taky čekal muzeum ve výškách?!
      I Tobě krásný týden.
      H.

      Vymazat
  10. Henrietko, gratuluji k osobnímu rekordu. V Pelhřimově jsem byla několikrát, ale v muzeu rekordů jsem ještě nebyla.
    Přeji krásný večer.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Dášo. Třeba se to někdy semele tak, že se tam podíváš. Je to taková oddychovka. Teda...až na ty schody:-).
      Pěkný večer.
      H.

      Vymazat
  11. Fóbii z výšek jsem zdědila po taťkovi, ale místo toho, abych ji překonávala, je to spíš každým rokem horší. Teď už mi stačí jen vidět fotografii a mám závrať. Do tohohle muzea mě opravdu nikdo nedostane :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem překonávala, hlavně kvůli dětem, abych jim nekazila zážitky. Proto jsem kdysi například absolvovala jízdu lanovkou na Sněžku, která pro mě byla neuvěřitelně stresujícím zážitkem. Schody do muzea jsem dala jenom proto, že nebyly otevřené.
      H.

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra