Po třiceti letech

P.

Třicet let mám Tvoji maturitní fotku v albu.

Třicet let se o Tobě dozvídám jen kusé informace.

Dnes jsem Tě opravdu moc ráda viděla!

L.

Rok jsme spolu seděli v jedné lavici.

Rok jsi mi neřekl ani slovo.

Dnes organizuješ naše třídní srazy a vydáváš sbírky básní.

Tvoje nová cesta…

P.

Milý P.,

kamaráde se smyslem pro humor a srdcem na dlani.

Tolik empatie máš v sobě, jako nikdo jiný.

V.

Směj se a rozdávej úsměvy tak, jak to umíš jenom Ty.

Ale proboha…, některé věci se přece neříkají ani po třiceti letech…

I.

Tvůj smysl pro humor je odzbrojující.

Co na tom, že někteří lidé ho nechápou.

Jak by také mohliJ.

A že budeš taková i v sedmdesáti?

No jasně, vždyť jsi to Ty!

R.

Pořád jsi ta drobná dívka ze střední.

I když se naše povahy tenkrát minuly, dnes si můžeme naslouchat.

M.

Moje milá M.

Jedna druhou jsme ještě na střední ztratily, abychom se po letech zase našly.

Tvůj smysl pro humor mě baví a Tvoje schopnost povzbudit dodává sílu.

Když mi bylo nejhůř (a Ty víš že bylo), byla jsi to Ty, kdo mě dokázal povzbudit.

M.

I když je Praha překrásné město, není středobodem vesmíru.

I na malém městě jsou lidi šťastní, podnikají, zakládají rodiny, prostě žijí…

Trochu pokory by to chtělo.

V.

Přišel jsi k nám z jiné třídy, jak se říká v běhu.

Naše cesty se nějak nestačily protnout.

Ale na Tvoji firmu, téměř koukám z okna.

Tak ať Ti šlape.

I.

Lidské osudy jsou různé.

Přeji Ti pevnou půdu pod nohama a kotvu, která dodá životu stabilitu.

M.

Jsi důkazem toho, že i vzrůstem malý člověk dokáže velké věci.

Překvapil jsi, a moc Ti v Tvé práci fandím!

P.

Víš, že bez brýlí už tolik nevypadáš jako předseda?

I.

Neměla bys už taky začít stárnout?

Energie z Tebe sálá na všechny strany a Tvoje schopnost komunikace s lidmi,

je prostě neuvěřitelná.

P.

Ty jsi se mnou také chodil na střední?

Třicet let jsem Tě neviděla a dneska jsem Tě nepoznala.

P.

S tebou je to po každé stejné.

Přijdeš pozdě, abys ostatním vzal vítr z plachet 

a po své exhibici se zničehonic zvedneš a zmizíš.

R.

Nechci Ti do toho kecat, ale fakt bys měl zvolnit.

I.

Vždycky musíš být středem pozornosti?

P.

Lichotka od Tebe vždycky potěší.

Ale…nemáš s nimi pár desetiletí zpoždění?

J.

Milá J.

Seděli jsme spolu v jedné lavici.

Dávala jsi mi opisovat matematiku i technické výkresy.

Měla jsi technické nadání jako málokterá holka ze třídy.

Ty jsi byla ta chytrá, já se vezla.

Strašně moc jsem se Tě dneska chtěla zeptat, jak se Ti daří.

Místo Tebe mi ale musel dát odpověď někdo jiný.

Je mi to moc líto☹.

Abych nezapomněla…,

mám Vás ráda, lidi!