NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

středa 11. září 2019

Prázdninové střípky


Říká se, že myšlenka je mocná, a je-li opravdu silná a vytrvalá, může se stát realitou.
Také se říká, že proto, aby se naplnilo to, čemu své myšlenky intenzivně věnujeme, se život může stočit směrem, kterým se nám to zrovna moc nezamlouvá. Osud si totiž nevybírá tu nejschůdnější cestu…
A až po čase si uvědomíme, že jsme díky tomu dosáhli přesně toho, co jsme si třeba i podvědomě, ale intenzivně, dlouhá léta přáli.
Třeba mít ještě jednou v životě PRÁZDNINY!


MÁ MĚ RÁD, NEMÁ MĚ RÁD...
Letní vzpomínka na dětské lásky. Je to už dávno.Má mě rád, nemá mě rád…Přijde, nepřijde…
Nemusí to být kopretina, třapatka se taky hodí.

ZA TISÍC 
,,Prosím tě, sáhni do nočního stolku a podej mi tisíc korun…“ žádá mě můj muž před spaním, kdy už je v ložnici zhasnuto.
Poslepu sáhnu do přihrádky, nahmatám bankovku a podám mu ji.
,,Nasviť“, poroučí záhy a šustí penězi v ruce. ,,Ta tisícovka je nějaká malá.“
,,Jo, to si vyřiď na firmě,“ odbydu ho a otočím se k němu zády. ,,Jaký peníze vyděláváš, takový máme.“


OSTRUŽINOVÁ
Kulička vedle kuličky,
tvoří spolu hlavičky
ostružiny.
Které jsou bohužel…
sousedčiny.

NA PEDIKÚŘE
Myslím, že manželovy obavy, ze strojové pedikúry opravdu nejsou na místě. Protože jeho fantazijní představy o tom, že z ,,toho stroje“ vyndá jen holý kosti a z toho masa co mu seškrabou, udělají tatarák, mají co do činění nejspíš s jeho zálibou ve sledování akčních a hororových filmů.


ČMELÁK
Nevím, jak se čmelák fotí
ruce se mi při tom potí.
Ten hmyz nechce pózovat,
kdo se s ním má nervovat.

ABYCH SI MOC NEMYSLELA
,,Emičko, měla jsi radost, když ti maminka řekla, že u mě budeš spát?“ ptám se Emy v domnění, že se dočkám projevu radosti.
,,No, nejdřív jsem z toho moc nadšená nebyla,“ ušklíbne se Ema. ,,Otočila jsem se k mamce zády a musela jsem chvíli přemýšlet. Ale pak jsem měla radost.“
Uff! Tak přece!


Všichni mluví o tom, že jsou v Tatrách medvědi. Ale viděl tam vůbec někdy někdo třeba žábu?!


Čeká na Malého prince nebo tady na Rainerově chatě dávají lišky dobrou noc?!

Když jsem vloni viděla, co dokáže horský potok, když se rozvodní, moje pokora vůči živlům ještě zesílila. Voda brala s sebou vše, co jí stálo v cestě, kamení a stromy se valily z hor. Horské chodníky byly uzavřeny, takže trasu z Hrebienku do Tatranské Lesné kolem Studeného potoka jsme si mohli projít až letos.



Když jedna fotka nestačí...


Cestou z Jamského plesa si nás počasí několikrát vyzkouší, aby na nás na Štrbském plese seslalo bouřku, intenzivní déšť a kroupy. Co je ale horší než valící se voda ulicemi, je valící se dav lidí, mířící na železniční stanici.


MOTÝLÍ
Když se čmelák nechtěl fotit
a mně se začly ruce potit,
myslela jsem, že motýl taky,
vezme kramle, mně zbydou mraky
na focení místo hmyzu,
nebo budu fotit břízu.
Jenže tenhle fešák z ráje,
odvahu dnes velkou maje,
pózuje na květu bílém.
Něžným, motýlím stylem.


NAJDI MYŠKU
Potkávám ji uprostřed asfaltové cesty, když jdeme z Popradského plesa na železniční zastávku. Odvážně si to štráduje opačným směrem. Nechci ji brát do ruky, ale představa, že se obtiskne někomu z turistů do podrážky se mi nelíbí. Nastavím jí proto do cesty svojí nohu, a doufám, že ji tak postupným posouváním ke krajnici, ukážu směr do bezpečí. Nejdříve mi očichá botu a než se naděju, vyleze na ní. Nebojácně se prochází mezi tkaničkami, a když se mi předními tlapkami opře o lem ponožky, její vousky mě zašimrají na holé kůži. Kolemjdoucím dovolím, aby si mou nohu s malým tatranským hlodavcem vyfotili, ale jakmile myšku odnesu na botě do bezpečí, než sama vyndám mobil, schová se v trávě.

NESTRAŠ MALÉ DĚTI 
,,A už potichu, Emi,“ napomínám v půl desáté večer Emu, když se ještě nahlas hihňá. ,,Ať nevzbudíme paní R., která bydlí nad námi.“
,,A co by udělala, babi?“ ptá se Ema celá rozdováděná.“
,,Bude na nás zvonit, bouchat na dveře a volat, ať už jsme zticha, že chce spát,“ řeknu vážně Emičce.
Ta najednou ztichne, otočí se ke mně zády, a já jsem přesvědčená o tom, že už brzy usne.
Když se najednou z pod její peřiny ozve: ,,A víš o tom babi, že se pěti a třičvtrtěletý děti nemají strašit…?!“


NEKONEČNÁ BÁSEŇ
Ibišek
vystavil šek
kapkám rosy.
A ony bosy,
mu tančily na květu,
a šířily osvětu
o tom, jak ibišek
vystavil šek
kapkám rosy.
A ony bosy,
mu tančily na květu,
a šířily osvětu
o tom, jak ibišek
vystavil šek
kapkám rosy…


KDYŽ MRKEV TANČÍ
Pro supermarkety nestandardní mrkev, pro mě ta nejvoňavější a nejchutnější.
Když mrkev tančí, zahradník se raduje.
,,Smím prosit, slečno Mrkvičko?“
,,Ale s radostí, drahý Mrkváčku…“


DÝŇOVÁ HOSTINA
Kdo by to řek,
že dýňový květ,
pojme tolik prdelek,
a nakrmí šest včelek…


POPLETENÁ
Když pelargonie vykvetla,
hlavu mi trochu popletla.
Při pohledu dech se úží,
růžovou si pletu s růží.

Abych nezapomněla…
a teď minuta ticha za všechny, kdo neměli prázdniny a museli chodit do práce.

15 komentářů:

  1. A já si tiše broukám, juchů já už mám prázdniny celoroční... :o)).
    Jindro, krásné fotky, radostné verše, hezké prázdniny jsi měla, pravda pravdoucí.
    Ála

    OdpovědětVymazat
  2. Ema vede, fotky a vše ostatní krásné, ale pro malé vnučky mám slabost :o))
    Hezké dny měj. J.

    OdpovědětVymazat
  3. Je fakt, že ten pocit blaha, že budou prázdniny už nemám šanci zažít. Ale je pravda, že jako Alenka mám svým způsobem prázdniny celoročně. Jenže ten slastný pocit dítka školou povinného nemám.
    Samé krásné fotky, krásné větičky, krásné veršíčky a k tomu třešnička, která to zdobí, je Emička !!!
    Hezké dny, Jindřiško!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  4. Jindřiško, krásně jsem si početla. Tak já už vlastně prázdniny mám skoro pořád, jen z nich nemám takovou radost, jako kdysi :-) Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
  5. Jindřiško,
    ach...prázdniny...pořád ve mně ještě doznívají..
    Tys je měla krásné, ty fotky a povídání a Emička :o))
    Měj krásné léto babí plné pohody!!
    ta minuta ticha mne dostala :o)))))
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  6. Jindři, moc hezky jsem si početla.
    Hlavně děkuji za návrat do slovenských velehor...ty obrázky jsou dokonalost.
    Tak ať i zářijové dny jsou taková paráda.

    OdpovědětVymazat
  7. Jindro, smekám klobouk před nádhernými fotkami. Takhle nějak si představuji profi fotky. Nádherně jsem si početla a pokochala se přírodou. A tvůj muž má pravdu, ty tisícovky jsou čím dál menší:):)

    OdpovědětVymazat
  8. Jindři moc děkuji za nádherné prázdninové střípky.
    A úžasné fotky ( nejen) hor. Na prázdniny celý rok si ještě pár let počkáme a tak ti přeji nádherné zářijové dny. Z💙

    OdpovědětVymazat
  9. Prima rýmování :-) a malá tisícikoruna :-) :-) .

    OdpovědětVymazat
  10. Ta Emča roste do fizofky :-)
    A tvá odpověď na malou tisíci korunu je dokonalá.....
    Krásné podzimni dny.

    OdpovědětVymazat
  11. Jidro, nějak mi unikl tvůj nový článek - a to tě mám ve sledovaných. Asi nějaká dočasná slepota. Pěkné prázdniny. A ty hory - ach, ach - hned bych někam jela. Místo toho jsem dneska stěhoval knihy a jiné krámy z obýváku. Bude malovat a pokládat nový koberec (teda budou řemeslnící, ale vyklidt si to musíme sami, tak na tom postupně pracujeme)
    Hezkou neděli.

    OdpovědětVymazat
  12. Jindro, skvěle jsem se pobavila :-) Fotky plesa jsou naprosto dokonalé, je to doslova pohlazení na duši. H.

    OdpovědětVymazat
  13. Z celého tvého letního povídání je cítit skvělá atmosféra a je to prosvětlené krásnými fotkami.
    Ještě štěstí, že ty děti po moudrých slovech zase zůstanou dětmi, neb to je na nich to nejkouzelnější a nejlíbivější.¨
    Přeji kouzelný podzim.

    OdpovědětVymazat
  14. Jindřiško, u tebe to je vždycky jako pohlazení!
    Děkuji za tvé střípky a moc zdravím!
    Helena

    OdpovědětVymazat
  15. Moje drahé virtuální přítelkyně! Děkuji každé z Vás za krásné komentáře. Když jsem v roce dva tisíce šestnách zakládala blog, předsevzala jsem si, že odpovím na každičký komentář, cítila jsem to jako povinnost vůči svým čtenářům. Po třech letech se mi to poprvé nepovedlo. Říkám to pořád, předsevzetí jsou na nic!
    Tímto se vám omlouvám i za to, že se nevěnuji vašim blogům, ale věřtem že zběžně je občas projdu. Život se někdy ubírá směrem, který nečekáme, a tak se stalo, že jsem v současné době vytížena poněkud jinak. Nicméně věřím, že se s vámi, i když méně často, budu setkávat i nadále.
    P.S. Evičko, udělala jsi mi neskutečnou radost. Moje fotky určitě nejsou profi, fotím mobilem a upravovat je moc neumím, ale jsem ráda, že se líbí. Děkuji Tobě, děkuji vám všem!
    Jindra

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra