NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

středa 3. srpna 2016

Kouzlo starého dvora

Ten dvůr mám pořád před očima. Jeho kouzlo nezmizelo ani po tolika letech, po desetiletích… Navzdory tomu, že byl v centru města, jsem se v něm i jako malá holka cítila bezpečně. 
Dokola byl uzavřený ostatními domy, uvnitř s polorozpadlou zdí s výklenkem, kde jsme si s kamarádkami hrály na prodavačky nebo jsme vařily.  
Z kopečku dolů jsme běhaly do jeho druhé části. Kdo tam bude první? 
Tajemná zahrada, opředená různými strašidelnými historkami o zlé bábě nám však byla zapovězena. Vůni šeříku, která nás každé jaro lákala blíže a blíže k zahradě, ale cítím stále. 
Když si na ten dvůr vzpomenu, vybaví se mi písnička, kterou mi tam maminka zpívala: 
,,Ztratila Lucinka bačkorku, když na dvorku si hrála, naboso s děvčaty běžela a zvesela se smála“. Tahle písnička a kouzlo starého dvora už navždycky budou patřit k sobě. 
Díky za tuhle vzpomínku, mami!

Abych nezapomněla...,
že kouzla z dětství můžeme prožívat i v dospělosti.


zdroj: pixabay.com

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra