Expedice Tatry 2016, den pátý

Rajče

Včera večer jsme hledali na internetu, co dneska podnikneme. Lákal nás výstup na Skalnaté pleso, ale vzhledem k naší zdravotní indispozici a náročnosti trasy jsme to raději zavrhli.

Neuvěřitelné se stalo skutkem. Nad Tatrami svítí slunce! 

Předpověď hlásí 19°C. Děkuji Ti, přírodo!  

Jedeme do termálů.

Cestou se mě manžel ptá, jestli jsem vzala krémy na opalování.

,,Na co?“, povídám.,, Vždyť bude jen devatenáct stupňů.“ 

,,No jak myslíš…“, odpoví a víc se tím nezabýváme.

Vrbov, kde se thermal park nachází je z penzionu asi šestnáct kilometrů.  V penzionu jsme dostali kartičku se slevou na vstup, takže platíme za celý den pro dvě osoby 25,5 Eura. Po příjezdu nacházíme místa u teplého bazénu, kde je jen pár obsazených lehátek. Klídek nám ovšem brzy naruší příjezd ruských a polských turistů, kteří se nahrnou do objektu jako velká voda. Jedna polka to má evidentně na povel, protože okamžitě začíná svým pisklavým hlasem organizovat přesouvání lehátek. Vyzkoušíme postupně všechny bazény a nakonec zůstáváme u třech, které po celý den střídáme. Jeden teplý sedací, druhý chladnější plavací a třetí proplouvací s masážními tryskami. 

Pozoruji, jak jeden stařeček starostlivě odhrnuje babičce z čela ofinu a láskyplně jí maže obličej krémem na opalování. Jiná starší dáma zase maže svému protějšku pleš.

My se nemažeme. Nemáme čím. Krémy na opalování zůstali na pokoji v kufru.

Slunce chvílemi svítí, chvílemi zalézá za mraky a foukne celkem studený vítr. Docela zrádné počasí. Manželovu narážku, že vypadám jako rajče, pochopím až večer, když se podívám do zrcadla. 

Ty krémy jsem s sebou fakt měla vzít!

Abych nezapomněla...,

že někdy je dobré se nad názory toho druhého alespoň zamyslet.