Jako by nestačilo, že jsem v posteli strávila skoro celé vánoční svátky.
Viry na mé oslabené tělo útočí ze všech stran i první pracovní týden v roce.
Takže ten druhý, už jsem zpátky.
V posteli.
Střídavě se probouzím z hořečnatého kóma do vědomí.
Malí mozkožrouti bez přestání klepou kladívky na nervová zakončení v mém mozku. V uších mi hučí rozbouřená řeka a hlava se tlakuje jako neodjištěný papiňák.
Sny se střídají se skutečností a já tak nevím, jestli dusot stáda pakoní, migrujících za lepší potravou, je na ZOOMU, nebo v mé hlavě.
Jestli zimnice je skutečná nebo se jen vžívám do ledního medvěda, lovícího pod ledem svou kořist.
Abych nezapomněla...,
těším se do reality. Do jasné, nerozmazané reality.
přestaň si hrát na medvěda a koukej být už fit a vyskoč jak srna
OdpovědětVymazatKamarádko moje, to asi hned tak nebude:-( Více zde, snad už brzy.
VymazatH.