Z práce do práce

Poslední den prázdnin před nástupem do práce, jsem strávila se spolužáky na pískovně, ve třiceti stupňovém horku. Už večer mi nebylo dobře, ale když jsem ve svůj první pracovní den v životě ráno vstala, málem jsem omdlela. Díky úžehu ze sluníčka, jsem na místo přípraváře výroby nastoupila o dva dny déle. Za spolupráce kolegů a kalkulačky, jsem se brzy zapracovala a sžila se s chodem továrny. Pracovala jsem s výrobou, mistry, technologií i konstrukcí. 

Přesto, že mě to velmi bavilo, při odchodu na mateřskou dovolenou, jsem tušila, že se tam již nikdy nevrátím.

Výstupní kontrolor v textilní výrobě s průmyslovou školou? K nezaplacení.

Moje první práce po mateřské dovolené. Ne, že by mě tato práce nějak uspokojovala, ale další příjem se tenkrát hodil.

Když se mi ale po dvou letech naskytla nabídka na účetní a prodavačku v prodejně náhradních dílů na auta, bez váhání jsem ji přijala. Konečně něco, co se blíží mému pracně vystudovanému oboru.

Po dvou letech jsem odcházela jenom kvůli penězům.

Lepší nabídce v nedalekém pneuservisu se prostě nedalo odolat. Nevím, co na téhle práci bylo nejlepší… Jestli velmi slušná mzda, pohodová práce nebo skvělý pracovní kolektiv. Možná všechno dohromady. O to víc mě mrzelo, když po pár letech firma zkrachovala a já, stejně jako všichni, musela odejít.

To, co následovalo potom, bylo peklo. Udělala jsem největší profesní chybu svého života a nastoupila do Kampeličky Družstevní záložny. Netrvalo to sice dlouho, ale o to to bylo výživnější. Psychicky. Že jsem radši nebyla na pracáku…

Okolo prodejny autodílů ve dvanáct kilometrů vzdáleném městě, jsem několikrát prošla a nabídky práce ve výloze jsem si po každé všimla. Přesto mi nějakou dobu trvalo, než jsem sebrala odvahu, stiskla kliku dveří a vešla dovnitř. Můj nástup byl poněkud rozpačitý a chvíli trvalo, než jsme s majitelem firmy našli společnou řeč. Od té doby se hodně změnilo. Majitel postavil vlastní objekt s autoservisem, firma se přestěhovala, vznikl e-shop, práce přibylo a hlavně, uplynulo dlouhých sedmnáct let. Není to úplně práce snů. Je špatně placená a prostředí není zrovna čisté. Prach ze sousedícího autoservisu je na mém pracovišti všudypřítomný a hluk z kompresoru a elektrického nářadí, každodenní.

No jo, ale když mě ta práce tak baví…

Abych nezapomněla…,

že spokojenost a klid v práci bude možná důležitější, než vysoký plat.