Pocení je
přirozený mechanismus na regulování tělesné tepoty. S potem také odcházejí
z těla zplodiny látkové výměny.
Jelikož
člověk je tvor společenský, snaží se ve společnosti jiných lidí zamezit
důsledkům svého pocení, tedy zápachu z podpaží. Alespoň většinou.
Výjimkou je ale
například jeden pracovník, který se tímto problémem moc nezabýval. Proto bylo
pro jeho kolegy utrpením s ním pracovat. Jelikož nikdo z nich nenašel
odvahu mu přímo říci, že zapáchá, společně se domluvili, a k Vánocům mu každý
daroval deodorant. Po Vánocích tento kolega přišel do práce a…smrděl jako
obvykle.
,,Tak co jsi
dostal k Vánocům“, zeptal se jeden ze spolupracovníků, který to jako první
nevydržel.
,,Ale
prosím tě, asi deset deodorantů...To nechápu, já takový věci přece vůbec
nepoužívám…“
Proč někteří
lidé své pocení neřeší?
Možná nemají
dostatečně vyvinutý čich, možná necítí sami sebe nebo je jim to prostě jedno.
Možná
nechtějí do svého těla prostřednictvím deodorantů a antiperspirantů vpravovat
chemické látky.
Když jsem
narazila na přírodní deodorant, který si jednoduše mohu udělat doma, neváhala
jsem a šla do toho. Recept jsem našla v prvním díle Kuchařky ze Svatojánu a pokud ho
autorka knihy sama vymyslela, tak klobouk dolů! Deodorant voní kokosem a tea
tree olejem a jsem s ním maximálně spokojená.
100g kokosového
oleje si rozehřeji ve vodní lázni, nakapu 10 kapek tea tree oleje, přidám 50g
jedlé sody a 50g škrobu. Vše dobře promíchám a dám ztuhnout. Během tuhnutí
ještě směs několikrát promíchám. Za pár desítek minut je tento ,,zázrak „ připraven
k použití.
Abych nezapomněla…,
kdo maže,
ten jede. Tedaaa, nepáchne!
ahááá, zkusím a uvidím jak pojedu :-))
OdpovědětVymazat:-)
VymazatŠkoda, že se po kokosovém oleji osypávám.
OdpovědětVymazatVčera v divadle na toaletě se mi zvedl žaludek, paní smrděla tak potem, bylo mi líto každého, kdo vedle ní musel sedět...
I v divadle? No to snad...:-(
VymazatJá kokosový olej můžu. Jím ho, čistím si s ním zuby, používám v deodorantu a mažu si s ním i obličej a ruce:-)
Pěkné dny
H.