Pondělí, 13.2.2017
Než se ocitnete v blogerském světě, je potřeba si
uvědomit, že ne všechny články kolegů blogerů, které budete číst, budou vtipné
a veselé. Vždyť blogy jsou hlavně o životě. A život, aby byl v rovnováze,
přináší od všeho trochu. Lásku i nenávist, radost i žal, smích i pláč, zdraví i
nemoc, zrození i smrt. A o tom jsou i naše blogy.
Úterý, 14.2.2017
Špenátová polévka je snad nejvíce diskutovanou polévkou
vůbec. Tolik lidí ji miluje a tolik lidí ji nesnáší. Někdo na ni získal averzi
už ve školce, někdo až ve školní jídelně. Komu ji ale od dětství vařila babička, nedá na ni třeba dopustit.
,,Babi, já tu špenátovou polívku žbožňuju,“ říká mi dneska Ema, u nás při večeři.
,,A nepšidávej si, ať mi ji nesníš.“
Středa, 15.2.2017
Když se převaluji z boku na bok.
Když mám hlavu plnou nezaplašitelných myšlenek, které se
spolu nepřehledně mísí.
Když se mi před očima míhají zmatené obrazy, o které
nestojím.
Když ještě v jednu hodinu ráno nemůžu spát.
Vařím si od Sonnentoru, Čepici plnou spánku. Možná by
pomohla spíš nůše.
Čtvrtek, 16.2.2017
Nesouhlasím a přesto chápu.
Nerozumím a přesto souhlasím.
Když dítě potřebuje moji pomoc, přejdu žhavé uhlíky bosou
nohou.
Pátek, 17.2.2017
Je to paradox. Ještě nedávno jsem optimisticky komentovala
příspěvky, které byly zahaleny do chmur a splínů. Dnes mám náladu pod psa a ve
všem vidím jen beznaděj. Doufám, že zrovna nevyjde nějaký článek podobně
naladěn. Svým komentářem bych totiž mohla autorku přivést do deprese.
Sobota, 18.2.2017
Fyzika nikdy nebyla moje silná stránka. Nemyslela jsem si
ani, že bych ji někdy v běžném životě mohla potřebovat. Natož u vaření.
To, co se mi stalo dneska, má určitě nějaké fyzikální vysvětlení. Pánev
s právě uvařenou čínou pro manžela, jsem přiklopila poklicí, která měla
skoro stejný průměr jako dno pánve. Po několika minutách se však marně snažím
poklici zvednout. Kdybych dávala ve škole větší pozor, možná bych věděla, že se
tam vytvořil podtlak. Nebo přetlak? Ale na druhou stranu, k čemu by mi to
bylo?
Já jenom potřebuji, aby ta zatracená poklice konečně povolila!
Neděle, 19.2.2017
Když mozek říká: ,,Seber se a jdi ven, je tam krásně“.
Když tělo odpovídá: ,,Zalez pod deku a odpočívej.“
Nezbývá, než uspokojit obojí!
Abych nezapomněla…,
že splíny sice přijít
můžou, ale odejít musí. O čem by ten život jinak byl J.
Tak to musím vymyslet nějaký pořádný " blonďatý " článek.
OdpovědětVymazatMám to se spaním podobně a závidím každému, kdo spí a ještě se nedotkl polštáře...
Krásné dny, babičko a né že to všechno sníš...
Něco veselého, prosím:-)
VymazatJo, někdy ten spánek ne a ne přijít...
Děkuji:-)
H.
Do tohoto týdne lepší náladu. Já si na ni dneska koupila kytku tulipánů. Dobrá nálada za padesát kaček - to jde :-).
OdpovědětVymazatDěkuji Stáňo, pracuji na tom, ovšem počasí nepomáhá. Prší a prší.
VymazatAť Ti tulipány zpříjemní den. Také se po něčem poohlédnu:-)
Krásné dny
H.
Souhlasím, splíny odejít musí... A ony zase odejdou, jen ke konci zimy mají celkem dlouhou výdrž :-) Když už je ale definitivně po nich, tak se aspoň o to víc dokážeme radovat z maličkostí, ze sluníčka, pohody...
OdpovědětVymazatA ta fyzika v kuchyni mě pobavila, jsem na tom s ní podobně :-) Především já principy fyziky nejvíc pochopila přímo v praxi (= v kuchyni)... A přilepená poklička dokáže fakt potrápit, vím o tom své... :-) Prima den přeji, P.
Díky Pavlíno, to jsem ráda, že v tom nejsem sama. Že má někdo stejné, i když dost netradiční zážitky z kuchyně jako já:-) Je to boj:-)
VymazatKrásný večer.
H.
Milá Henrieto, na mě platí pohyb a čerstvá kytička :-) A protože píši se zpožděním.. jsem si skoro jistá, že už jsou Tvé chmury, jedodnuše, pryč! Jo, a ještě jsem dneska neodolala koupit si krabičku Sonnentoru, a ty čaje jsou prostě fakt nej!
OdpovědětVymazatMoc zdravím, Jana
Ano, nedělní výšlap mi rozhodně pomohl. A kytičku jsem si vlastně koupila taky. Hyacint. Ještě se úplně nevyklubal, ale o to bude větší radost, až to nastane:-). Sonnentor je skvělý, zkouším stále další čaje a nikdy neudělám chybu. Děkuji Jani za návštěvu a přeji krásné dny.
VymazatH.