NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

středa 8. února 2017

Autobusem

zdroj: Pinterest

Při nástupu do linkového autobusu směr práce, rychlým pohledem zmapuji prostor a zjišťuji, že přední část autobusu je jako vždy plná školáků, školních aktovek a batohů.
Ano, batohy také cestují. A to pravděpodobně na černo. Přesto, že mají svá místa na sedadlech, stoprocentně nemají jízdenku. Stojím tak před rozhodnutím, jestli požádám jednoho ze školáků, aby si tašku dal na zem, abych se mohla posadit, nebo mlčky postoupím dále do vozu. Obvykle volím tu druhou možnost. 
V zadní části autobusu najdu volné sedadlo a zalézám k oknu. Místa uvolněná žáky, kteří vystupují u Základní školy, okamžitě zaplňují nastupující studenti.
Ti se hrnou převážně dozadu. Tam, co jsem si své místo při nástupu našla i já. 
Když mám štěstí, přisedne si slušná dívka, která se zeptá, jestli je vedle mě volno. S kamarádkou přes uličku zavede tichou konverzaci, která se týká především učiva a školy.
Když to štěstí ale nemám, pocítím jen žuchnutí studentského zadku vedle sebe.
Pozdrav ,,Čau volové“, vyslaný směrem ke svým vrstevníkům, má samozřejmě náležitě zvučný ohlas. Autobusem se tak nezřídka a beze studu šíří pomluvy nepřítomných kamarádů, kritika učitelů i hodnocení uplynulého alkoholového víkendu. Nejspíš proto, aby měla tato pubertální konverzace náležitý efekt, názvy ženských i mužských pohlavních orgánů jsou vyslovovány téměř v každé větě.
A tak, abych toto každodenní cestování ustála bez studu a pohoršení, uzavírám se do sebe, a věnuji se svému nitru. Nebo prostě spím.
Tak zase zítra…

Abych nezapomněla…,
za našich mladých let…to bylo úplně stejnéJ.

8 komentářů:

  1. A vtipné je, že za pár let budou tito dnešní studentíci sedět v zadní části autobusu vedle něčího odhozeného batohu a předstírat, že tu peprnou konverzaci mládeže raději neslyší nebo spát... No jo, točí se to stále dokola :-) Pěkný den, Pavlína.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! Budou se jako já zpočátku pohoršovat, pak se snažit ,,ty mladé" ignorovat a možná se později i přistihnou, že se usmívají. To proto, že si uvědomí, jak se mnou před lety jezdili autobusem:-)
      Krásný večer.
      H.

      Vymazat
  2. :-D. Je to tak - některé věci se prostě opakují ...
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, opakují. A kolikrát jsou po letech různé, opakující se situace pěkně úsměvné.
      Pěkný večer
      H.

      Vymazat
  3. Já jsem se jednou nad posezením tašek a kufrů zaobírala v článku, týkajícího se cestování vlakem, bohužel se tam jednalo o dospělé jedince.
    A co se týče té konverzace, byli jsme gauneři, ale měli jsme takovou lidštější tvář, dnes je v tom více agrese...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak u těch dospělých je to už horší...Co s tím, že?
      Těm malým klukům ze základky to ani nemám za zlé, oni nedomyslí, že batoh na sedadlo nepatří, odhodí ho tam, kam je to pro ně nejpohodlnější. A rodiče s nimi autobusem nejezdí, aby jim to vysvětlili...
      Děkuji za komentář.
      Hezký večer
      H.

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře. Jsem za ně moc ráda.
Henrieta