Druhý hrob nalevo

Druhý hrob nalevo
Darynda Jonesová

zdroj: Databáze knih

,, Některé dívky nosí Pradu, některé poloautomatického glocka sedmnáctku se zkrácenou hlavní, indikátorem náboje v komoře a protiskluzovou rukojetí"

Po prvním hrobu napravo, je to pro mě trochu zklamání. Vtip a sarkasmus sice ani této knize nechybí, ale u té první jsem se bavila rozhodně víc. Možná to bylo tím, že to bylo něco nového, neotřelého.

No jo, ale má to přece být thriller, tak kdy se začnu aspoň trochu bát? Kdy se mi zatají dech? Kdy se mi mozkové závity rozjedou naplno?

Chci sledovat vraha a hlavní hrdinka místo toho pátrá po těle svého nadpřirozeného idola…Jo, taky dobrý, ale co ten vrah? Je vidět, že tenhle díl táhne hlavně neodolatelný, žhavý Reyse. A to mě moc neba…

Největší zklamání přichází na konci knihy. Když to vypadá, že bude má touha po napětí uspokojena, místo překvapení či ,,nedejbože“ zvratu, mi autorka vraha naservíruje v několika málo větách, absolutně bez gradace a tolik očekávaného napětí a co víc, i bez pomoci ,,duchů".

Tak Henrieto, to je on. Tečka. No tak to Ti pěkně děkuju. A dál…?

Mám se do Třetího hrobu vůbec pouštět? Nebýt sarkasmu a osobitého humoru, který mě tak baví, asi bych to zařízla rovnou. Takhle si dám pauzu a po čase tomu dám možná ještě šanci.

,, Nekoledujte si o potíže. Jsou zdarma a najdou si Vás sami."

Abych nezapomněla…,

kdo proboha dneska svému strejdovi říká strýčku...? A ještě k tomu policajtovi...