,,Babičko,
jak je ta básnička o andělíčkovi?“, ptám se jednoho večera babičky.
,,To není básnička,
Henrietko, to je modliba. Když si jí budeš říkat každý den před spaním,
andělíček Tě bude ochraňovat“, odpoví babička a začne odříkávat modlitbičku:
,,Andělíčku,
můj strážníčku,
opatruj mi
mou dušičku.
Opatruj ji
ve dne v noci,
od škody a
od zlé moci.
Duši, tělo
opatruj,
andělíčku,
strážce můj.
Netušila
jsem, že můj andělíček strážníček dostane fyzickou podobu po více jak čtyřiceti
letech. Objevila jsem ho včera na adventním tržišti v jednom stánku, a hned
jsem věděla, že patříme k sobě.
A zjistila
jsem, že je to vlastně andělka 😍.
Abych
nezapomněla…,
hýčkat své
anděly.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra