Bramborák

Bramborák je jedno z mých nejoblíbenějších jídel. Je to také jedno z tradičních jídel, které nijak neupravuji do zdravější varianty. Někdo tento pokrm může také znát pod názvem cmunda, sejkory nebo vošouch.

Jednou, když jsem měla opravdu hnusnou chřipku a několik dnů jsem nic nejedla, udělal mi bramborák můj muž. Stálo mě to sice škrabku na brambory, kterou omylem vyhodil se slupkami z brambor, ale bylo to po několika dnech jídlo, které jsem s chutí snědla.

Nejlepší bramborák dělala moje mamka a já jsem si ho ještě trochu vypiplala. Pokud někdo čeká, že zde najde přesný poměr surovin, které mají být použity, bude zklamán. Pokaždé použiji jiné množství brambor, které nikdy nemají stejný obsah škrobu a vody. Takže ostatní suroviny přidávám, jak se říká od oka. Dodržuji ale pár zásad, které dělají můj bramborák takový, jaký je.

Čerstvé brambory nastrouhám na jemném struhadle a nechám je ,,vypotit“. Vodu poté sliji. Osolím, opepřím, přidám drcený kmín, majoránku a česnek. Vyklepnu tolik vajec, aby mi vzniklo těstíčko, které zahustím několika lžícemi hladké mouky. Díky převaze brambor a malého množství mouky se těsto hůře na pánvi roztírá, ale výsledek stojí za to. Nejlepší je bramborák smažený na oleji, pěkně do křupava.

Asi takto:

Dobrou chuť!

Abych nezapomněla…,

cmunda, vošouch, sejkory nebo bramborák?