Cukru, se
vyhýbám jak Vilík práci. Najde se ale pár sladkých pokrmů, které prostě
z jídelníčku vyřadit nemůžu. A vlastně ani nechci. A tak si je připravuji alespoň
tak, aby sladkosti bylo jenom tolik, aby pouze podtrhla pokrmu chuť.
Můj mlsný
jazyk se ozval už v pátek večer. O sobotní snídani je tedy rozhodnuto.
Palačinky.
Pro děti to
může být vytoužený oběd, pro táty sladký dezert, a pro všechny jako snídaně pro
lepší den.
Těsto na
palačinky jsem vlastně vychytávala celý život. Až poslední dobou mám pocit, že
toto je ono:
½ litru
plnotučného mléka
špetka soli
2 domácí
vejce
215g hladké
mouky
V osoleném
mléce rozšlehám vejce a postupně přidávám hladkou mouku. Těstíčko je sametové
a krásně
tekuté, takže se na pořádně rozpálené, palačinkové pánvi, samo lehce rozlije.
A teď už jenom
dát každému to, co má rád:
- jen tak
pokapat javorovým sirupem
- pomazat oblíbenou
domácí marmeládou
- potřít zakysanou
smetanou a ovocem
- zalít horkým
ovocem a posypat skořicovým cukrem.
Moje mamka
palačinky pomazala rybízovým džemem, zabalila, navrch ozdobila pořádnou porcí
šlehačky a posypala strouhanou čokoládou.
Manželova maminka je zase
pomazala meruňkovým džemem, potřela rozšlehaným tvarohem a zabalila do ruličky.
Obě varianty
byli luxusní záležitost.
Možností je tolik, kolik mám fantazie.
Abych
nezapomněla…,
že palačinky
dělají lepší den.
já mám ráda pomáznout medem a zakápnout citronem, mňáááááám
OdpovědětVymazatPáni, dobrý nápad. Určitě vyzkouším, medík můžu:-)
Vymazat