Hromadnou dopravou

Když se stane řidiči z povolání úraz, který mu znemožňuje řídit, je odkázán buď na pomoc některého řidiče z rodiny, nebo na cestování hromadnou dopravou. O mého muže je v tomto směru postaráno ze strany dětí. Když si chce ale v době vycházek, jen tak vyjet sám do města, sedne na autobus nebo na vlak. Potom, co jsem s ním dvakrát jela zpátky domů, jsem došla k závěru, že řidič z povolání, by měl vlakem a autobusem cestovat co nejméně.

Ve vlaku:

- sedí celou dobu křečovitě

- cesta se mu zdá nepřiměřeně dlouhá

- každý zvuk motoru je mu podezřelý

V autobusu:

- vyhledává místo vpředu, aby měl vozovku přímo před očima

- křečovitě se drží madla sedadla před sebou

- celou cestu poslouchá motor a kritizuje řidičovo řazení rychlostí

- i zde, je mu každý zvuk podezřelý

- před každou zastávkou je přesvědčen, že řidič začal brzdit příliš pozdě

- když vystoupí, doufá, že to byla jeho poslední jízda

Abych nezapomněla…,

že řidič z povolání se o své zdraví a život bojí pouze jako spolujezdec.