Bazén

Manželova závislost, moje noční můra.

Nevím, jestli se tomu vůbec nechá říkat bazén. Jde o plastovou nádrž zakopanou v zemi o objemu necelých dvou kubíků a máme ji na chatě.
Takže spíš bazének pro odrostlejší děti. 

Vybudovali ho moji rodiče. Taťka pro něj ručně vyhloubil potřebnou jámu a bazén svařil z plastu. Filtrace byla zajištěna malým akvaristickým čerpadlem ponořeným do ručně vyrobeného plastového skimmeru. Čerpadlo vodu čerpalo do hadice zakopané kolem bazénu na jeho protější stranu. Tam byla nádržka ,,vystlaná“ molitany ze starých podsedáků. Mamka říkala, že tyhle molitany jsou nejhustší a zadrží nejvíce nečistot.
Nejspíš léta praxe...

Dokud moji rodiče na chatě přes léto bydleli, jakžtakž se dařilo udržovat vodu čistou. 

Mamka několikrát denně propírala molitanové filtry a téměř nepřetržitě síťkou vyrobenou ze starých punčocháčů vybírala napadané nečistoty. Když se objevila řasa, zlikvidovala ji troškou Sava. 

Nebyl to žádný křišťál, ale koupat se v ní dalo.

Chatu mi rodiče darovali a starost o bazén, tak plně přešla na mě s manželem. A udržet čistou vodu v bazénu o dvou kubících pouze během víkendu, je opravdu oříšek.

A tak jsme pracovali systémem pokus – omyl.

1. pokus – omyl

Nechali jsme zavedený filtrační systém, o víkendu vyprali filtry a aplikovali Savo.

Další víkend byla voda zelená.

Nefunguje!

2.pokus – omyl

Zavedený filtrační systém zůstal a nechali jsme si poradit od známého: ,,Bez kontroly PH vody a aplikování chemie na odstranění řas, vodu čistou mít nebudete.“

Tak jo. Stálo nás to asi tisíc korun, ale nakoupili jsme vše potřebné: PH Plus, PH minus, odstraňovač řas, chlorové tablety,  tester na zjištění PH a množství chlóru ve vodě. A profesionální síťku!  

A tak každý pátek, hned jak jsme přijeli, manžel otestoval PH vody.

,,Co tam vidíš, Jindřichu“, ptala jsem se hláškou z Pelíšků.

,,Dávam bolševikovi rok, maximálně dva“, odpověděl, když bylo PH v pořádku.

Pokud ne, jen se mračil a přemýšlel. A pak začala ta pravá alchymie.

Vyprat molitanové filtry, přidat potřebné PH, promíchat. Přidat odstraňovač řas, promíchat, vyprat filtry. A čekat do rána.

Fungovalo to do začátku naší dovolené. Voda byla křišťálová a manžel byl blahem bez sebe. Těšili jsme se, že se o dovolené budeme koupat, bylo vedro k padnutí. Když jsme se ovšem přijeli nastěhovat, voda byla zelená jak brčál. Celou dovolenou jsem do bazénu nevlezla, protože se ani za pomoci ,,všemohoucí“ chemie, které tam bylo snad už víc než vody, nepodařilo bazén vyčistit.

Nefunguje!

3.pokus – omyl

Nebo úspěch??

Manžel došel k závěru, že ta voda prostě nebude čistá bez pořádné pískové filtrace. Následovali hodiny dohadů, kdy já ji kategoricky odmítala z důvodu její vysoké pořizovací ceny a nákladného provozu. Na to, abych se v bazénu vykoupala třikrát za rok, protože jinak je voda na mě studená, nebudu investovat do drahého filtru.
Naskytla se však možnost, že si  pískovou filtraci zapůjčíme.

A tak jsem na zkušební provoz nakonec kývla.
Než se však filtr podařilo zprovoznit, stálo nás to dalších tisíc korun.

Od května letošního roku filtrujeme pískovou filtrací, manžel kontroluje PH vody a aplikuje chemii. Do poloviny července byla voda křišťálová, takže měl navrch. 

Rozčarování přišlo záhy, když jsme na konci července přijeli z dovolené a voda byla totálně zelená.  Manžel proto nakoupil další přípravek – projasňovač, s čímž jsem nesouhlasila se slovy: ,,Stejně už se do konce léta nevykoupeš, je chladno.“ 

Byl to víkend plný alchymie a špatné nálady a já se zařekla, že o bazénu už nechci slyšet ani slovo. Musím ale přiznat, že se mu nakonec vodu podařilo vyčistit a je opět křišťálová. Koupal se navzdory tomu, že teplota v bazénu měla jen osmnáct stupňů a venku byla zima, jen aby mě přesvědčil o tom, že investice za projasňovač nebyla zbytečná.

Jestli tento pokus bude opět omylem nebo úspěchem, teprve uvidíme…

Abych nezapomněla…,

že pokud se manžel do něčeho zakousne, nepustí se, ať to stojí, co to stojí!