NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

středa 1. srpna 2018

Dva v jednom


     Možná je to tím rokem dva tisíce šestnáct, který rozhodil misky vah a naložil celé naší rodině více na tu horší stranu. Možná se potřebuji odreagovat, možná si potřebuji něco dokázat, možná, že spouštěčem k rozhodnutí založit si vlastní blog je prachobyčejná potřeba konečně vylézt ze své ulity. Den, kdy přichází na svět název blogu Abych nezapomněla, stvořím i Henrietu. Už dopředu vím, že bude odvážnější, otevřenější, vtipnější a možná i drzejší než je skutečná Jindřiška. Ale cítím, že ji potřebuji a mám ji ráda ještě dřív, než ji podepíšu pod svůj první článek.
     Přesně před dvěma roky, prvního srpna dva tisíce šestnáct vybírám šablonu na BLOGSPOTu a nahrávám první příspěvek blogu. Jsem rozrušená a na poslední chvíli ještě zaváhám. Opravdu to chci udělat? Opravdu chci, ač pod přezdívkou, sdílet svůj život s cizími lidmi? Holky se ve mně ještě chvíli dohadují, ale právě narozená Henrieta je plná života a odhodlání, a tak pomalu ani nepostřehnu, že právě ona zmáčkne to tlačítko ,,publikovat.“
     Od té doby se hodně změnilo. Články o vzpomínkách na dětství vystřídal týdeník ze současnosti, recepty z Henrietiny kuchyně dostaly nový kabát, přibyly verše. Doba, kdy jsem marně vyhlížela každičký komentář a utěšovala se tím, že blog píšu přece jenom hlavně pro sebe, je pryč. 
Komentářů je pod každým příspěvkem tak akorát, abych na ně stačila odpovídat. Jsem vděčná za každičký z nich. Někdo zastává názor, že blogům již odzvonilo, že Instagram je ten pravý prostor pro sdílení. Nebráním se mu, využívám ho, a některé příspěvky na něm sdílím. Ale blog mi připadá přece jenom více osobní. Díky blogu jsem, ač pouze virtuálně, poznala spoustu skvělých lidí. A to je pro mě nejvíc.
     A proč tento článek vlastně přichází na svět? Chci, aby byl poděkováním vám vše, kteří mi pomáháte tento blog utvářet. Vydat článek je sice fajn, ale teprve komentáře a diskuze pod ním mu dávají tu pravou lidskou příchuť sounáležitosti. Poděkování patří všem bez rozdílu. Za poslední dva roky jsem díky vám o mnoho bohatší.
     Dlouho jsem přemýšlela, jakým způsobem bych trochu té radosti vrátila zpět k vám. Rozhodla jsem se, že nechci generovat náhodně, chci udělat radost tomu, kým mi byla nejvíce nadělena, tomu, kdo je mému srdci blízký a tomu, kdo můj blog navštívil nejčastěji.

     První radost bych ráda věnovala Simoně z blogu U Blondýny.
Tenhle člověk má neuvěřitelný dar tvůrčího psaní a co víc, nebojí se veřejně nazývat věci pravými jmény. Mnohokrát se u jejích příspěvků nasměji, rozčílím se, i zapláču. A u Simony jsem si jistá, že když se mnou nebude souhlasit, vpálí mi to pěkně od plic. A právě otevřenost, upřímnost je to, čím mi dělá u mě na blogu radost. Nezastírám, že můj úsudek možná ovlivňuje i skutečnost, že věnovala spoustu času tomu, aby převrátila můj blog vzhůru nohama a mohla mi tak ve svém rozhovoru pokládat otázky šité přímo na míru. To ego je děsná věc…
Simčo, u tebe si nejsem jistá, jestli se ti radost, kterou naděluji úplně hodí, tipuji tě na jiný druh dekorací, ale snad to nebude úplně mimo mísu a snad se ti někam mezi orchideje a kočičáky nakonec hodí😊.

     Druhá radost poputuje k člověku s velkým srdcem. Ač jsem se s ním nikdy osobně nesetkala, moje intuice mi říká, že to tak prostě je. Zdeňka z blogu Zdenička je pro mne čistá duše, jejímž rukám by se měl postavit pomník. Tolik krásy, co dokáží vytvořit jsem nikdy neviděla. Každý její komentář mě pohladí po duši a dokáže mě i v náročném dni zastavit.
Zdeni, věřím, že se ti bude drobná radost ode mě líbit a budu ti moci tímto způsobem poděkovat. Zůstaň taková, jaká jsi. Ryba rybě😊.

     Třetí radost nechávám na statistice, která neomylně hlásí, že můj blog za dva roky jeho existence nejčastěji navštívila Ála z blogu Štěstí v mém životě. Alenka je neuvěřitelně činorodý člověk s velkou rodinou a se srdcem na pravém místě. Její role aktivní babičky je mi velmi sympatická a obdivuji její zapálení se pro každou činnost.
Álo, tobě se jistě má drobná radost jako poděkování hodí, ať už ji budeš mít doma nebo třeba ve své úžasné venkovní kuchyni.

     Ačkoli se často řídím pravidlem třikrát a dost, tentokrát udělám výjimku. Nemůžu radost nevrátit také člověku, který téměř každé pondělí čeká na to až vyjde můj týdeník a zpravidla ho komentuje mezi prvními. I když poslední dobou ses trochu pohoršila, Stáňo…😊.
Stáňa z blogu Veverkoviny je mi sympatická nejen tím, že miluje turistiku a je pro mne zdrojem skvělých turistických tipů, ale hlavně svou upřímností. Když naservíruji na blog super zdravý pokrm, ona neváhá v komentáři napsat, že tohle by nejedla. Stáňa je člověk, u kterého jsem si jistá, že za všech okolností mluví pravdu a nic nepřikrášluje. A toho si velmi cením.
Stáňo, stejně jako u Simony si nejsem jistá, jestli radost ode mě bude pro tebe ta pravá. Vím, že si na dekorace tohoto typu moc nepotrpíš, ale třeba tento symbol domova upíchneš někam na chalupu.


      Radosti v podobě domečků je ruční výroba. Proto je každý jedinečný. Ačkoliv můj truhlář má plné ruce jiné práce, domečky pro vás bez mrknutí oka na mé přání vyrobil.
Děkuji ti synku. 

Aby si tyto radosti našly své adresáty, prosím obdarované o adresy na můj e-mail: abych.nezapomnela@gmail.com. Zároveň prosím o trpělivost, rozesílat budu až se vrátím z dovolené.

     Kdybych měla radostí celou nůši, všechny bych je mohla rozdat. Mám zde totiž celou armádu dobrých duší. Děkuji vám všem, kteří reagujete na mé články, děkuji i těm, kteří jen tiše čtou. 
Dva roky uběhly jako voda a já doufám, že mi zachováte přízeň, je mi tu s vámi moc dobře.

                                                              VELKÉ DÍKY VŠEM! 
                                                                           Vaše
Abych nezapomněla…
,,Přátelé jsou jako hvězdy. I když je nevidíš, víš, že existují.“
Antoine de Saint - Exupéry

46 komentářů:

  1. Krásně napsané Jindřiško-(mrk)-a s Tvým výběrem obdarovaných souhlasím. I já jejich blogy čtu moc ráda a jsou mi inspirací. A taky jim gratuluji, k tomu ocenění, jistě je i tím potěšíš Henriet! Každá z nás máme ty své hvězdy ! Mávám do dálky Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím tě na dálku, Marcelko. My dvě jsme se k sobě dostaly díky týdeníkové výzvě a jsem za to moc ráda. Jsi další dobrou duší v tomto prostoru. Děkuji ti moc za přízeň a krásná slova, která mi věnuješ. Měj se moc krásně a přeji ti hodně zářících hvězd. Nejen na obloze, mrk:-).
      Henrieta

      Vymazat
  2. Jéé a blogu přeji mnoho čtenářek a mnoho let s náma všema!

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Henrietko, já se tady normálně červenám ;-). Moc děkuji za krásná slova, co jsi mi adresovala. Mají pro mne větší cenu než hmotný dárek. Ale i ten udělá radost (a neboj, někde domečku místečko najdu). Adresu pošlu.
    Hezký den
    P.S. Napsala jsi moc hezký článek - docela přesně vystihuje i mé pocity při zakládání blogu. A tomu tvému přeju další úspěšný život a tobě lehkou ruku při jeho psaní, spoustu nápadů a spokojených čtenářek (čtenářů). Doufám, že se ve virtuálním světě budeme potkávat ještě dlouhou - tvé články by mi chyběly (a v komentování se polepším :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo, to TY jsi ten člověk, který za ta slova stojí:-). A já si stojím za těmi slovy. Děkuji za to, jaká jsi.
      P.S. Vím, že máme leccos společné:-). Lehká ruka a hlavně bystrý mozek by se hodil, ne vždycky to jde tak, jak bych chtěla:-).
      Děkuji moc a počítám s tebou:-).
      Henrieta

      Vymazat
  4. Henrietko, Jindřiško, krásné vyznání. 😊 Moc gratuluji k výročí a přeji ještě kupu krásných příspěvků. Čtu je moc ráda.
    Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli mě paměť neklame, tak i my jsme se Peťo našly díky týdeníkové výzvě. Ale možná, že jsme kolem sebe brousily už dříve...:-) Každopádně jsem moc ráda, že tě tu mám. Díky za tě, díky za krásná slova.
      Henrieta

      Vymazat
    2. Henrietko, je to tak, výzva mi přinesla tebe a nejen tebe. Díky ní jsem poznala i další prima blogy a blogerky :) moc díky :)

      Vymazat
  5. Milá Henrietko, Jindřiško😉
    Tenhle článek je dnes první věc, co dnes nenáhodně čtu.Děkuji moc za něj, za každé tvoje slovo, vyznání blogovému světu a úžasným lidem z něj.
    Dárečky putují naprosto správným lidem.
    Přeji tobě ze srdce, ať máš spoustu let chuť vzpomínat na uplynulé dny.Ať je víc těch radostných a minimum bolestných.
    Ať tu pořád nacházíš písmenka co potěší tebe od nás, co mají radost z toho se sem vracet.
    Měj se fajn a nezapomeň nikdy jen na to hezké v životě😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haničko zlatá, k tobě si chodím pro pohlazení na duši, s tvými pohádkovými procházkami se alespoň na chvíli zastavím. Tvé Šťastné dny jsou v tu chvíli i mými a ze srdce ti přeji ať jich jenom přibývá. Děkuji za krásná slova, za to, že jsi tu se mnou, děkuji.
      Henrieta

      Vymazat
  6. Moje milá Henrietko... slzičky štěstí mi kapkají mezi písmenka.😊.A veliké děkuji přiletá za Tebou. Tvé články jsou pro mne pokaždé pohlazením.Pohlazení které každičká z nás potřebuje,proto tak rády k Tobě nakukujeme.😊
    Přeji ti do dalsich let mnoho inspirace a blogu velkou kupu spokojených čtenářů..P.s.mne máš jistou 😊.
    Posílám veliký pozdrav a dovolenou si užij v poklidu.Z ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pamatuji si Zdeni, jak jsem kolem tvého blogu dlouho brousila. Já, antitalent na jakoukoliv tvůrčí práci jsem za háčkovanými postavičky objevila velké srdce. Jsem za tebe moc ráda, děkuji za tvou přízeň a těším se na další setkávání, děkuji.
      Henrieta

      Vymazat
  7. K dvouletému výročí Tvého blogu Ti moc gratuluji. Můj blog si ještě nějaký ten měsíc na takové výročí musí počkat. Jsem moc ráda, že jsem Tvůj blog objevila, těším se na každý Tvůj týdeník, který je o všem, co život přináší a hlavně je o Tobě. Do dalších let Ti přeji stále spoustu spokojených čtenářů. Spíš je tato věta svým způsobem fráze, protože obavy v tomto ohledu nemám :-).
    Užij si dovolenou a měj se moc hezky!
    Hanka
    P.s.
    Obdarované blogerky jsou dobrý výběr.I jejich blogy mám ráda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti Hanko. Vzpomínám si na svůj první komentář u tebe, na tenkrát nedávno narozeném blogu. Od té doby uplynulo hodně času a tvůj blog si našlo spoustu čtenářek. A ty jsi ta, která mi téměř pokaždé zanechá komentář zde. Jsem za to moc ráda, děkuji za všechna milá slova.
      Henrieta

      Vymazat
  8. Henrietko, krásně jsi to napsala. A domečky to je nádhera. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Marti, i ty jsi moje věrná. Statistiky hovoří jasně, čteš můj blog snad každý den před spaním? Obdivuji tvou frekvenci příspěvků, které jsou plné lidskosti, radosti i pokory, ale dokážeš se v nich i spravedlivě namíchnout. Vím, že i ty jsi skvělý člověk a přeji ti vše dobré. Ale hlavně zdraví!
      Henrieta

      Vymazat
  9. Milá Henrietko, tak ti pěkně děkuji, před chvilkou jsem se pracně nalíčila - jedeme s mužem do města na dárkové nákupy pro sobotní oslavence - a marně mrkám černými řasami (díky řasenko), abych zastavila slzičky, které mne lechtají v očích. Kvůli tvému vyznání, které jsi citlivě napsala (jako vždy). Ale když jsem dočetla až k řádkám, kde jsem uvedená mezi obdarovanými já, tak už nestíhám fakt mrkat a musím utřít koutky očí. Co mi to děláš?!
    Moc ti děkuji. Za to, že jsi stvořila Henrietu, když Jindřiška se trochu bála psát, že jsi zavedla týdeníky, které s takovou chutí čtu, že jsi mi dovolila nahlédnout do tvé rodiny, kterou nade vše miluješ (jak jsme všechny mámy vlastně stejné) a že jsi neutekla na Instagram, jako mnohé blogerky. Protože tam já už nechci jít, chci zůstat věrná blogu a teprve až budou mé články bez jediného komentáře, který je pro každou z nás velmi důležitý jak píšeš naprosto správně, tak pak skončím s vedením blogu.
    Takže ti přeji nejen stálé čtenářky/čtenáře, ale také mnoho komentujících. A já se omlouvám, že nyní mírně nestíhám sama komentovat.
    Jsem moc ráda, že jsme se v prostoru našly...
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko drahá, tvůj blog byl jeden z prvních, který jsem objevila a hned jsem věděla, že mi u tebe bude dobře. Neznám nikoho, kdo by byl tolik činorodý jako ty. Připadá mi, že umíš všechno a vše děláš s velkým elánem a radostí. A to mě u tebe na blogu nabíjí. Jsem moc ráda, že tě tu mám, tvé komentáře mám moc ráda. A s jejich frekvencí se netrap, ani já nestíhám na všechny články reagovat. Musíme přece také žít své životy v realitě:-). Moc nám přeji, aby ta doba, kdy bychom měly skončit s blogem nikdy nenastala. Děkuji za milá slova, dojala jsi mě hned na začátku.
      Henrieta

      Vymazat
  10. To to letí, Henriet, viď. :-) Gratuluji!
    Ať jsou tvoje týdeníky pořád tak skvělé a hlavně ať tě pořád baví je psát, jako nás ostatní je číst. Teď budu asi hodně předbíhat, ale těším se na Emičku v pubertě :-) a na větší Anežku. Bude s nimi určitě sranda. ;-)
    Takže hodně elánu do života a do blogování přeji! A měj se fajn, pa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, Dý. Čas letí jako šílený, připadá mi to jako včera a ony jsou dva roky pryč. Směju se nad tvými úvahami o Emiččiné pubertě:-). Já myslím, že nám to zatrhne daleko dřív než se do puberty dostane:-). Ale ještě máme tu Anežku:-). Jsem ráda, že jsi součástí tohoto prostoru, díky za to.
      Henrieta

      Vymazat
  11. Dobře, že se blog, hlavně "díky Henrietě", narodil. Navštěvuji blogy, kde je buď pisatel mistrem pera nebo vtipně a s láskou píše o zvířatech. Bohužel, jich zase tak moc není. Velká gratulace k výročí a doufám, že si ještě spoustu týdeníků i článků přečtu. Hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Pavlo, je zvláštní, že díky tomu, že nemáš blog tě vlastně neznám tolik jako ostatní, ale přesto si máme spolu co říci. Našla sis mě a jsem tomu ráda, jsem vděčná za každého dobrého člověka. Díky tobě a zůstávej nadále, budu ráda.
      Henrieta

      Vymazat
  12. Myslím, že obě dámy - Jindřiška i Henrieta jsou skvělé a díky nim i tenhle blog, slavící narozeniny! Mohu tady vzletně psát jak moc mě baví, jak si u něj popláču i se zasměji, ale napíšu to stručně - JEN TAK DÁL!
    A naprosto chápu i tu nechuť k losování. Dámy, které obdaruješ jsou, každá trochu jinak, úžasné. Popsala si je stejně, jak si je i já představuji. Až na jednu - Zdeničku. Tu znám osobně a mohu ti s klidným svědomím napsat, že ses trefila na 100%!
    Tak jsem se tady samodojala... Ale je to tak!
    Henrietko, měj krásné dny a díky za tvůj blog. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko milá, tebe tady také hrozně ráda mám. Tvoje vtipné komentáře mě vždycky pobaví a s jistotou vím, že jsi úžasný člověk. Moc ti děkuji za krásná slova a za tvou přízeň. Jsem moc ráda, že jsi mi potvrdila, že Zdenička je přesně taková, jakou ji vidím, taková známost je dar. Je krásné, když se osobně potkají dvě tak úžasné osobnosti.
      Těším se s tebou na další virtuální setkávání u tebe či u mě:-).
      Henrieta

      Vymazat
  13. Milá moje Jindřiško,
    já myslela, že běháš po kopcích a ty mezi tím tady píšeš takové " dojáky ".
    To, že mi dvě jsme se potkaly, to je veliký dar, za který já ti osobně velice děkuji, protože mi děláš život daleko pestřejší a niternější, což je při mém temperamentu strašně důležité, zpomalit a prožít.
    Už tvé deníky jsou z psychologického hlediska nesmírná pecka, domnívám se, že spousta lidí by mi dala za pravdu, určitá satisfakce je fakt důležitá. Jedno ti neodpustím a to natvrdo ...holka zlatá, já díky tobě poznala tolik báječných blogů a tolik fajn ženských, fakt děkuji, mnohokrát.
    Téma rozhovor ...četla jsem tvé první články, četla jsem tvé zpovědi, které asi nikdo nečetl a otevírala se mi brána do duše člověka, který by obstál jako přítel i v osobním životě. Jen díky své inteligenci a literární protřelosti, jo, tak díky tomu jsi mi to hodně zkomplikovala, hledat další, je fakt těžké.
    Chci poděkovat, chci poděkovat za krásný dárek, který se mi mimochodem moc líbí, chci poděkovat, že jsi a hlavně, už ti mohu psát tvým krásným jménem JINDŘIŠKO !!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, super, tak tohle je poslední kapka. Jako by nestačilo, že jsem mizerně spala na dnešek, teď jsem tak rozsekaná, že nebudu spát zase.
      Někdo se tam nahoře opravdu snažil o to, abychom se potkaly, protože než jsem se odhodlala k prvnímu komentáři u tebe na blogu, nesčetněkrát jsem ho opustila bez něj. Jsme každá tak jiná a přesto mluvíme stejnou řečí.
      Simonko jsem moc ráda, že nás ,,cosi" svedlo dohromady a že si můžeme ty naše malé životy vzájemně obohacovat. Tvá slova o přátelství pro mě moc znamenají, díky za ně, díky ze tebe.
      Henrieta patří k blogu, proto zůstává, bez ní by totiž možná ani tehdy nevznikl...
      Krásné léto, já konečně vyrážím do těch kopců:-).
      Henrieta, Jindra, Jindřiška...prostě já:-)

      Vymazat
  14. Henrietko, nevím s jakou gratulací začít dřív. Takže nejdříve gratuluji Jindřišce ke stvoření Henriety, potom gratuluji Henrietě k vytvoření a odstartování blogu, také gratuluji blogu k jeho druhému výročí a posléze gratuluji i všem jeho největším čtenářkám.
    Přeji všem výše uvedeným hodně krásných čtenářských chvil s Tebou, Jindřiško.
    Užij si dovču v Tatrách. Pa D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo zlatá, děkuji ti moc. To jsou další krásná slova od člověka, který je mi tak milý. Jsem moc ráda, že jsi součástí mého blogu, že se tu potkáváme. I když jsi pracovně velmi vytížená, vždycky si najdeš chvilku nechat mi zde pár milých slov. Moc to pro mě znamená, ze srdce děkuji.
      Jak já se teď budu podepisovat...?:-)

      Vymazat
  15. Henrietko, máš krásné jméno! Děkuji za článek plný laskavosti, přátelství a vzájemnosti. Moc ráda se sem k Tobě vracím, i prestože si najdu čas na pročítání blogů jen jednou za čas, žádný z Tvých příspěvků neminu.
    Ať Ti toto místo i nadále slouží k propojování toho krásného a zajímavého z našich životů. Jsem ráda za tato setkávání a obohacování. ❤
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko...DĚKUJU! Moc krásně jsi to napsala. Ty jsi další dobrá duše, kterou tady ráda vidím. Tvůj pohled na svět je výjimečný a vaše rodinná sounáležitost dojímá. Díky ze Tebe.
      Henrieta

      Vymazat
  16. Henrieto, jde ti to skvěle!
    Jen houšť a větší kapky...
    Těším se na všechna příště!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janinko, děkuju. Tvoje krásná slova si vždy moc ráda přečtu. I já se těším, že tě tady budu potkávat.
      Henrieta

      Vymazat
  17. Henriet, i kdyz mozna Jindrisko, ale ja zustanu u te Henriet:-), gratuluji k vyroci blogu. Musim uznat, ze se hezky cte a ja mu preju, at je to tak i nadale. Naprosto rozumim tem slovum o nalezeni virtualnich kamaradek jako i ocekavani komentaru apod.
    Zaroven ocenuji vyber lidi, kterym udelaji domecky radost. Myslim, ze jsi je zhodnotila naprosto trefne.
    Tak mnoho pozitivnich temat do dalsich let preji:-). M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, děkuji moc. Jsem potěšena za sebe i Henrietu, bude tady na blogu s vámi nadále:-). Tebe jsem našla díky krásným fotografiím, učarovaly mi detaily, které určitě vypovídají i o Tvém pohledu na svět.
      Budu ráda, když se tady nebo u Tebe budeme nadále potkávat.
      Henrieta

      Vymazat
  18. Přezdívka Henrieta je skvělá a výběr obdarovaných též :-)) Zdeničku, už znám spoustu let i osobně a našla jsem ji znovu díky blogu, za což jsem byla moc a moc ráda :-) a Simča, to je pro mě taky naprosto úžasná ženská :-) A Tobě přeji spoustu dalších článků, které se tak krásně čtou :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdenko, děkuji moc. Už jsi několikátý člověk, který mi potvrdil, že Zdenička je
      opravdu hodný človíček. A Simča... to je též bez debat. Jsem ráda, že se Ti moje články líbí a ráda se tady budu s Tebou nadále potkávat.
      Henrieta

      Vymazat
  19. No teda, člověk si na týden odjede na dovolenou a ty tu zatím stvoříš další literární dílo. Já na tvůj blog narazila náhodou a je jediný, který čtu pravidelně. Přesto že je spousta jiných také skvělých blogů, ale to tvé psaní mě baví nejvíc. Až díky tvé výzvě kterou jsem přijala jsem se odhodlala přidávat komentáře. Užij si kopce a piš. Zdraví Renata od kaštánku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renčo...tady každý ví, jak jsme se my dvě poznaly:-)). Jak ses, ač neblogerka, ocitla v blogovém světě:-). Jsem za Tě moc ráda, Tvoje komentáře vždy pobaví, miluju Tvůj humor:-). Je mi ctí.
      Henrieta

      Vymazat
  20. Henrieto, Tvůj blog znám krátce a líbí se mi. Přeji Tobě i blogu hodně věrných čtenářů. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko moc Ti děkuji. Přeji si hlavně mít tady dobré lidi. Zatím se mi to daří a jsem za to moc ráda. Ráda se tu budu s Tebou potkávat.
      Henrieta

      Vymazat
  21. Vedro mě paralyzuje, takže gratulace přichází až dnes :-)
    Ať se stále daří, ať veselý duch blogu nikam neodchází a tobě osobně pevné zdraví.
    A děvćatům tvoje radosti přeji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To vůbec nevadí, Míšo. I kdyby nepřišla vůbec, víme o sobě:-). Pamatuji si, že na Tvém blogu mě zaujal ten název a od té doby ho sleduji.
      Veselého ducha bych také ráda zachovala a zdraví se hodí, to je jasný!
      DÍKY TOBĚ
      Henrieta

      Vymazat
  22. A Hendřiška přestala býti tajemstvím... :-)

    OdpovědětVymazat
  23. Jindřiško, na dobré zprávy či hezké čtení není nikdy pozdě. Nenáhodně mě dnes zanesl blogový vítr právě k tomuto článku a následně jsem byla přenesena k rozhovoru o tobě u Blondýnky. Ráda jsem si o tobě přečetla a dozvěděla se zase něco malinko víc.
    Krásné dny
    Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Katko, máš rozhodně pravdu, nikdy není pozdě. A nám, kteří navíc nevěříme na náhody, na nějaké té minutě, hodině, dnu, týdnu i měsíci nezáleží, protože víme, že všechno má svůj čas. Jsem moc ráda, že se můj článek i rozhovor se Simonou k Tobě dostal a děkuji Ti za milá slova.
      Jindra

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra