NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

pondělí 13. ledna 2020

Pohádka o Šípkové Růžence


   Každá pohádka potřebuje svoje. Popelka holoubky, kteří jí přeberou hrách, Sněhurka všech sedm trpaslíků. Děd Vševěd nesmí ztratit ani jeden ze svých tří zlatých vlasů, a Zlatovláska by nikdy neměla zešedivět. Se solí se nemá plýtvat, aby stále byla nad zlato, Malenka by vyrůst neměla, a měsíčků musí být dvanáct, děj se co děj. Protože kdyby to tak nebylo, mohlo by se stát to, co se stalo v království Šípkové Růženky…
   Že je s Růženkou něco špatně si král s královnou uvědomili tři měsíce před jejími významnými narozeninami. Její spánek totiž už nebyl jako dřív, často se v noci budila a s ní i celé království. Růženčiny noci byly čím dál kratší, kolikrát i jejich polovinu proseděla na posteli nebo prochodila po královském zámku. Její nespavost se začala podepisovat na jejím zdraví, a princezna začala chřadnout před očima. Nic jí nebavilo, byla smutná, bez energie a mnohdy se třásla po celém těle. Růženka si dobře uvědomovala, že její potíže musí řešit, proto na zámek povolala vyhlášené babky kořenářky.  Navštívila i známou vědmu, se kterou si dlouhé hodiny povídala a ta se jí snažila přivést na správnou cestu k uzdravení. Poctivě užívala předepsané byliny, ale jejich účinek byl jen krátkodobý, a potíže přetrvávaly. Růženčina nemoc se podepsala na náladě v celé zemi, a tak se král rozhodl, že povolá všechny odborníky v oboru lékařství. Růženku tak postupně prohlíželi lékaři z různých oborů, ale žádný z nich ji nedokázal vyléčit. Trvalo to další měsíce a Růžence už pomalu docházely síly. Nemohla pracovat ani se věnovat svým koníčkům, byla čím dál, tím víc zoufalejší. 
   Ale jak se říká, pomoc je vždy na dosah ruky, jen se ta ruka musí natáhnout. A tak se stalo, že se Růženka ocitla v péči doktora Myslitele, doktora, který umí léčit lidskou mysl. Důkladně ji vyšetřil, zajímal se o to, jak poslední roky žila a Růženka mu vše dlouze vypověděla. Předepsal jí léky, pravidelné kontroly a zdůraznil, že ani léky nejsou všemohoucí. Že se musí zamyslet nad svým životem, více se starat o své potřeby a potřeby vlastního těla. Růženka pochopila a začala na sobě pracovat. Nejdříve ze všeho si ale musela užít dosud odpíraného spánku, a tak spala, spala a spala. Její spánek byl blahodárný i pro celé království, ale cesta k uzdravení byla dlouhá. Trvalo to ještě další půlrok, než si Růženka dokázala uspořádat život tak, aby nemyslela jen na druhé, ale také sama na sebe, aby si připustila, že není žádná superžena, a že nemůže být aktivní šestnáct hodin denně. Bylo nutné některé aktivity upozadit, a jiné, relaxační zase oprášit. Musela pochopit, že je zbytečné zatěžovat svou mysl věcmi, se kterými nemůže nic udělat a že čas není její nepřítel. 
   S každou další a další kontrolou měl doktor Myslitel z Růženky stále větší radost a slíbil jí, že když to půjde takhle dál, bude moci přestat brát léky. Růženka byla štěstím bez sebe a všude kolem šířila dobrou náladu. Čas přestala vnímat jako překážku a nevzdychala pokaždé, když se koukla na hodinky s obavou, že něco nestihne. Práce jí šla od ruky, a když cítila únavu, všeho nechala a šla si bez výčitek odpočinout. Naučila se slušně odmítnout, když věděla, že je něco nad její síly nebo když cítila, že pro to zrovna není vhodná doba.
   Tatíček král s maminkou královnou byli Růžence po celou dobu velkou oporou a jejich pochopení jí v léčbě velmi pomohlo. Království se opět povzneslo, všichni poddaní začali cítit, že je vše zase v nejlepším pořádku. Šípková Růženka opět spala spokojeným spánkem a s ní celé království. Princ se tak mohl opět prodírat do zámku šípkovými keři a budit svou vyvolenou polibkem plným lásky. A protože spánek si od té doby princezna velmi užívala, princ musel vynaložit velké úsilí, aby ji vůbec probudil. A když se tak nakonec stalo, protahovala se na posteli a žadonila: ,,Ještě chvilkuuu…“



Abych nezapomněla…
Lidé spěte!

18 komentářů:

  1. Tak ať se Růžence s mírou a dobře spí. Moc není dobře a málo je ještě asi hůř.
    Hezké sny

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Otázkou je, Stáňo, co je moc a co málo. Pro každého asi něco jiného. Ale jak praví odborník, min. 7 hodin denně by to chtělo:-).
      Jindra

      Smazat
  2. Pohádka ze života.
    Klidné dny!
    Hanka

    OdpovědětSmazat
  3. Jindřiško, jako by to byla pohádka z mého života. Někdy nám trvá, než si uvědomíme, že musíme myslet samy na sebe a teprve potom můžeme něco rozdávat. Měj pohodové dny.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Myslím, Marti, že bude více takových,co se v tom najdou. Není to nic veselého, ale ta doba je dnes taková...Snad se nám podaří prohlédnout a uvědomit si, co je pro nás důležité:-).
      Jindra

      Smazat
  4. Šípková Růženko, přeji Ti klidný spánek, milujícího prince i celé království a málo trnitých růží kolem zámku. Je obrovský úspěch naučit se říkat "ne", vím, že to není jednoduché. A také občas myslet na sebe, to je opravdu důležité, jinak ten čas rychle proletí a pohádky by mohl být brzy konec. (Znám to ze svého okolí)
    Děkuji za krásnou pohádku, četla se jedním dechem. D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ze srdce, Dášo. Ano, je to záludné a konec pohádky může být rázem úplně jiný. Za sebe doufám, že horší konce nepřijdou, ale chce to stálou obezřetnost:-).
      Pěkné dny
      Jindra

      Smazat
  5. Kolik Růženek každý den potkávám a kolikrát jsem jí viděla ve svém zrcadle.
    Rozumím celému tvému krásnému vyprávění a vím, kolik sil to stálo.
    Vzkaz pro Růženku ... tak hlavně nezapomenout, nezapomenout, hýčkat, pěstovat, rozmazlovat, jak se něco vynechá, je to zpátky jako namydlený blesk.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moudrá slova od člověka, co má odžito. Děkuji za ně, Simčo. Máme sklony k brzkému zapomenutí a zajetí do starých kolejí, Růženka si toho je vědoma. Snad bude dost vnímavá ke svému tělu a jeho potřebám a udrží si alespoň zdravý standard:-).
      Jindra

      Smazat
  6. Jó, jó, tu pohádku také znám. Za každou cenu jen pomáhat a pomáhat. Už to nedělám. Ještě se učím mít sebe víc ráda. Přeji krásné hodové dny a moře spánku i odpočinku.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jo, Pavlo, sebeláska dělá divy:-). Je to těžké, překopat zajeté standardy, ale v určitých situacích je to nezbytné.
      Dobrou, dlouhou noc a děkuji.
      Jindra

      Smazat
  7. Tak ať už se tenhle nepříjemný čas nikdy nevrátí. Krásné dny Jindro, D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Momentálně si nic nepřeji víc, Danko.
      Děkuju, Jindra.

      Smazat
  8. Tak Růžence přeji v novém roce jen a jen krásné sny s plno sluníčka v duši. :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Upřímně řečeno, ty sny by mohly být někdy lepší. Kolikrát jsou to takový blbiny:-)). Děkuju moc.
      Jindra

      Smazat
  9. Přeji všechno dobré a nezapomínat na sebe, tak těžko se to učí (mě), ale tak důležité to je. J.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Určitě je nás víc, komu se to špatně učí, Jani...Ale když si tu důležitost alespoň uvědomíme, je to krůček k úspěchu:-).
      Jindra

      Smazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra