NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

čtvrtek 4. října 2018

Pošli to dál


   Je tlustý. Hodně tlustý. Vlastně se divím, že se za volant toho autobusu vůbec vejde.
Jeho obrovské břicho mu pod svou vlastní váhou padá na stehna, a já pokaždé, když řídí on, mám obavu, aby to ta sedačka, na které sedí, vůbec vydržela. Přesto ho nesoudím. Vždyť se říká, že tlustí lidé jsou veselí, srdeční a hodní. Proto ho pokaždé při nástupu do autobusu slušně pozdravím a následně poděkuji za jízdenku. Vždy reaguje vlažně, někdy vůbec.
Dosud jsem si myslela, že svou tlustou srdečnost dokonale skrývá. Nyní již vím, že ji postrádá. 
Stejně jako ochotu a empatii.
   Tentokrát si totiž dovolím vyndat z peněženky tisícovku a požadovat jízdenku z práce domů, za dvacku. Když bankovku uvidí, jen zakroutí hlavou a řekne: ,,Máte platit nejvýš dvoustovkou. Támhle je to napsaný.“ a kývne směrem k oknu autobusu, kam se ani neotočím, protože já jiné peníze než tu proklatou tisícovku prostě nemám. Marně mu s tisíci korunou v ruce ukazuji jinak prázdnou peněženku. ,,A to jste od rána neutržil žádné bankovky?“ zeptám se v naději, že sáhne do kožené příruční brašny a vyndá devět stovek. Přesně, jak jsem to viděla u jeho kolegy, který na této lince běžně jezdí. Opět zakroutí hlavou a čeká, že se mi snad ta tisícovka jako zázrakem rozsype na dvaceti koruny. Když to vzdávám se slovy: ,,Tak já asi půjdu pěšky,“ nechává mě při tom a já se otáčím k odchodu z autobusu.
   Asi proto, aby byl svět v rovnováze, mi dvě slečny, které stojí za mnou, a jsou tak přímými svědky situace, podávají každá dvacet korun. S vděkem si peníze od jedné z nich beru, a protože ji neznám, mám obavu, že jí tento malý, leč v tuto chvíli důležitý obnos nevrátím. Mávne rukou a trvá na tom, abych si jízdenku za její peníze koupila. ,,Mně takhle nedávno pomohli ve vlaku, když mi průvodčí nechtěla vrátit na dvoustovku. Tak takhle tu pomoc posílám dál.“ usměje se a vypadá, že jí ten dobrý skutek opravdu udělal radost.


Abych nezapomněla…
pošlu to dál.


33 komentářů:

  1. Ano, ochota a empatie se má posílat dál. Kdyby to dělal každý, byl by svět hezčí místo. A řidiči se to možná taky někdy vrátí - já tak trochu věřím na to, že co člověk do světa vysílá, to se mu vrátí.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si Stáňo říkám, že se to tomu řidiči vrátí. A nemůžu uvěřit tomu, že si nakonec neříkal, že mohl být vstřícnější...Ale třeba se pletu. A s tou zpětnou vazbou to určitě funguje:-).
      Měj se fajn

      Vymazat
  2. Nu, alespoň poznání, že ne každý člověk zavalitější postavy má srdíčko na svém místě, někde se mu asi toulá po těle a v té hmotě hledá své místo. Já jezdím autobusem jenom občas, ale zdá se mi, že všichni řidiči jsou víceméně nerudní a já už se na ně také přestávám usmívat při pozdravení. Jednou jsem o humorném zážitku mé kamarádky v autobuse psala na blogu a jedna čtenářka mi v komentáři napsala docela rozdurděně, že oni mají náročnou práci a tak bych se jim neměla vysmívat...
    Henrietko, nezapomeň - měj neustále připravené drobné!!!!!
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsi napsala moc hezky, Alenko, že se mu toulá po těle:-). Snad to své místo nakonec najde, moc bych mu to přála, určitě by i jemu samotnému bylo líp:-).
      Nepopírám náročnost jejich práce, ale lidskou tvář si lze přece zachovat při každé profesi.
      Po tomto zážitku už vždy dostatek drobných v peněžence kontroluji.
      Henrieta

      Vymazat
  3. Při dnešních cenách jízdného by řidič neměl mít problém vrátit na tisícovku. Prostě se to stane, že člověk opravdu drobné v peněžence nemá. Je to jenom o dobré vůli.
    Ještěže existují dobré duše.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si myslím, Hanko. Tisíc korun už dneska není nijak závratná částka a po celodenní přepravě osob na vrácení prostě musel mít. To mi nikdo nevymluví. Ta vůle evidentně chyběla...:-(
      Děkuji a hezké dny Ti přeji
      Henrieta

      Vymazat
  4. Henrietko, vše je o lidech bez ohledu, jaká jsou pravidla. Ještě že to mělo šťastný konec. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravidla jsem ochotná akceptovat, ale prostě se tohle stane. Nebyl to úmysl, ale teď už si dám pozor. Nechci se s nikým dohadovat. A slečny byly skvělé.
      Henrieta

      Vymazat
  5. Henrietko, už jsem tvojí zkušenost četla na instagramu .
    Já sama mám také problémy s drobnými, v peněžence prostě pořád chybí a bankomat vydává jen papírové ;-)
    Jak píše Martina, vše je o lidech!
    Ale zase sama jsi se přesvědčila, že Ta mladá dnešní generace není tak špatná :-)
    Měj klidný víkend !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Problémy s drobnými má kde kdo, Ilonko. Nikdo ti jen tak bankovky nerozmění, vždy si musíš něco koupit. Obchodníci jsou ze zákona povinni vrátit na každou nepoškozenou bankovku, ale často tomu tak není. A mimochodem...přepravní společnost je ve stejné pozici jako obchodník.
      Co mě na této situaci potěšilo je právě to, že pomohly mladé studentky:-).
      Děkuji, měj se krásně
      Henrieta

      Vymazat
  6. To je moc pěkné. Taky se mi to jednou stalo, měla jsem jen "velký peníz" a nerudného řidiče autobusu. Naštěstí mě zachránil jeden mladý pán. Ještě se najdou slušní lidé, díky Bohu.

    Přeji krásný víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to máme podobnou zkušenost, Listopadko...:-). Oni ti autobusáci asi opravdu budou divní patroni, co?!:-). Samozřejmě, že výjimky existují:-).
      Děkuji za návštěvu a hezké dny Ti přeji
      Henrieta

      Vymazat
  7. Henrietko, tak to je krásná zpráva, že dobro se šíří dál a pochází od mládí. :o) No a pan řidič... mrzout mrzoutem zůstane.
    Přeji příjemný víkend. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je, Dášo, taky mě to moc potěšilo:-). Pan řidič je na tom nakonec nejhůř, ten se sebou musí žít dvacet čtyři hodin denně:-).
      Měj se krásně
      Henrieta

      Vymazat
  8. Ještě, že slečny napravily dojem z nerudného pana řidiče. Autobusem jezdím málo a raději se vždycky podívám, jestli mám drobné. S chováním řidičů MHD mám více zkušeností, někdy si říkám jací hulváti řídí.
    Přeji krásný víkend. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slečny nejen zachránily situaci, ale opravdu mi udělaly radost. Já jezdím skoro denně, takže od této zkušenosti už si peněženku včas kontroluji.
      Děkuji Růžo, hezké dny
      Henrieta

      Vymazat
  9. Lidé jsou různí, díky za ty dobré duše, co pomohou a den rozjasní.
    Hezký víkend. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, Jani. Radost z pomoci druhých tak převládla nad pachutí z neochoty řidiče.
      Krásné dny
      Henrieta

      Vymazat
  10. Henrietko, dobří lidé ještě existují 😊
    Petra

    OdpovědětVymazat
  11. Pošli to dal je nádherná myšlenka....viděla si ten film?
    Věřím, že všechno se každému vrátí-dobré i zlé. Amen :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I já tomu věřím, Míšo. Film jsem asi viděla, ale už to bude dávno. Já na televizi moc nekoukám:-).
      Henrieta

      Vymazat
  12. Pošli to dál, krásný film. A je radost slyšet, že i v Česku to má pokračování - pošli to dál. Zdraví Iwka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si ten film snad pustím...ať jsem v obraze:-). Děkuji Iwko, pošlu to dál:-).
      Henrieta

      Vymazat
  13. Všechno, ale skutečně všechno je v lidech.
    Občas bývá jejich nastavení variabilní a podle nálady, ale když se chce, všechno jde.
    Ochota pomoc a vyjít vstříc to nás učili doma a pána evidentně né, myslím, že on na světě šťastný není, škoda. Škoda každého promarněného pohledu na svět optikou toho pána.
    Krásný víkend, hodně sluníčka a pohody.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to říkám taky. Jenomže ono se tady prostě nechtělo. Vlastně je mi toho řidiče nakonec líto...za něj.
      Hezké dny
      Henrieta

      Vymazat
  14. Už na IG mě tenhle přiběh zaujal.
    Vlastě se těším, ač nezůčastněná, až bude příležitost, abych to poslala dál.
    Henriet, měj hezký večer. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako, že bychom to posílali dál všichni...to by byla super akce! Ty jsi hlava, Helenko!:-) To by bylo najednou dobra na světě!
      Děkuju moc, krásný večer
      Henrieta

      Vymazat
  15. U našich jezdí bus zdarma :-) Pan řidič nemá přístroj na elektronickou peněženku, protože má nový autobus a tak lidi, co tu kartu vytáhnou už na zastávce, posílá do vozu rovnou. Chtěli by platit, ale nemohou. Není to jejich vina, tak ať se svezou zdarma :-)
    Někteří řidiči jsou úžasní a jiní holt ne. A lidi, ti jsou úplně báječní :-)
    A já jsem šťastná, že jsem objevila nový blog, kde si můžu číst. Tak nějak mile a lidsky.
    Díky :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No panečku, to je mi služba...:-). Škoda, že jen přechodná, určitě to nebude trvat dlouho a nový autobus bude přístrojem vybaven:-).
      Lidi jsou báječní! To jsi napsala moc pěkně.
      A Baruschko, já Tě znám asi z blogu od Blondýny:-). Tedy Tvoje komentáře:-).
      Vítám Tě tady a děkuji moc, budu ráda, když Tě tu uvidím.
      Henrieta

      Vymazat
    2. Však já Tě taky našla u blondýnky :-) Ještě že ji máme :-)

      Vymazat
  16. Milá Henrietko je to pokaždé o lidském přístupu a vstřícnosti.Už mnohokrát jsem se s podobnou situaci setkala u okénka.. Mnohokrát jsem jízdenku vydala tak zvaně - půjčka... určitě Vám penízky přinesu,hned zítra, znělo poděkování... jen párkrát se mi bohužel vrátili.😉 Vím,že do takové nemilé situace se můžeme dostat každý z nás i já samozřejmě, ale mnoho z nás na to hřeší a vrácení neřeší.Takže já jsem už mnohokrát poslala dál 🖤.
    A jsem šťastná, že je mnoho srdíčkových duší tady u nás. Posílám pozdrav a přání krásných dnů.Z🖤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, Zdeni. Já vím, ono je to těžké, cizímu člověku půjčit, byť drobné. Ona dvaceti koruna k dvaceti koruně a jsou z toho rázem stovky:-). Ale když člověk má v sobě dar pomáhat, mnohdy to ani neřeší a věří v dobro toho, kterému pomohl...
      Měj se krásně a díky za Tě:-).
      Henrieta

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra