NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

pondělí 8. října 2018

Ber lidi takové jací jsou, jako krampusačka a kaštanová


Pondělí, 1.10.2018
Tisíc korun. Pro někoho málo, pro jiného dost.
Tisíc korun stojí značkové džíny, dobrá večeře pro dva, nebo jedna noc v docela solidním penzionu v Českém Krumlově.
Tisíc korun ale nestačí na to, abych se dnes dostala linkovým autobusem z práce domů. Jízdenku za dvacku prostě tisícovkou nezaplatím.
Vyhláška dopravce totiž hovoří jasně: ,,Do autobusu bez drobných nelez.“
Ještě, že spolucestující mají více pochopení než řidič, a pomohou.

Úterý, 2.10.2018
,,Ty jsi byl ten, který v Ikey říkal, že ten bílý kobereček před záchod bude dobrej,“ nastoupím na chlapa hned, jak vejde do dveří. ,,Že nejsme žádný prasata, abychom ho umazali. A podívej se na to, jak vypadá…V pantoflích na doma chodíš na balkon a pak v nich jdeš na záchod. No nekoukej, jsou tam přesně znát tvoje šlápoty!“
Stojí mezi dveřmi, neřekne ani slovo, dokonce ze mě nespustí oči. A pravou rukou ukáže na tabulovou folii na stěně, na kterou jsem včera vlastnoručně bílou křídou napsala: ,,Ber lidi takové, jací jsou. Oni to lépe NEUMÍ!“

Středa, 3.10.2018
,,Aoooj,“ ozve se dveřích Anežka, když přijde s maminkou za mnou do práce.
,,Ahoj“, odpovím a pozoruji Áňu, jak si to štráduje rovnou k mému pracovnímu stolu.
Ukazuje na židli, mává ručkama a dožaduje se místa za stolem: ,,Ačííí, ačííí…“
Posadím ji na židli, ona střídavě bere do ruky telefon, který přikládá k uchu a kalkulačku, na které mačká tlačítka. Propiskou čmárá do mého poznámkového bloku, a já si uvědomuji, jak se ten život opakuje.
Před pár lety přesně tohle dělala Ema.

Čtvrtek, 4.10.2018
Od Počátku do konce je to vlastně pořád stejné.
Chvíli nemohu knížku napětím odložit, chvílemi bych nejraději přeskakovala stránky. Chvílemi mi nedá spát, a já vymýšlím, jak, kdo, kde, kdy, jak a proč.
Ale chvílemi mi připadá, že té omáčky, které moc nerozumím je tam prostě příliš. 
Pro mě by tahle poslední Brownovka mohla mít klidně o pár desítek stránek méně.

Pátek, 5.10.2018
,,Babi, podívej, já vypadám jak krampusačka…“
,,Cože?“ ptám se Emy a jsem přesvědčená o tom, že jsem se přeslechla.
,,No krampusačka, podívej!“ odpoví Emča a ukáže před sebe, kde na zemi vidím její stín.
,,Ty copánky co jsi mi udělala, vypadají v tom stínu jako rohy…“

Sobota, 6.10.2018
Na ten ranní telefonát před třemi roky nikdy nezapomenu.
Bolelo to, i když jsem věděla, že to každým dnem musí přijít.
,,Tak mamka umřela,“ slyším tátův hlas jako by to bylo včera.
Na smrt prostě člověk nikdy není připraven.

Neděle, 7.10.2018
Ptá se kaštan kaštanu:
,,Jak se dolů dostanu?“
když ve větvích se lehce chvěje.
Druhý kaštan se mu směje:
,,Zatlač, praskni, čekej dál.“
Rázem vítr zafoukal,
a kaštánek nám k nohám spad.
Spadnou další? Možná. Snad.


Abych nezapomněla…,
kaštanová alej zůstává, jen babičky s vnoučaty se v ní mění.


31 komentářů:

  1. Ano, moc to bolí. Maminka zemřela před dvěma roky a tatínek, když mně bylo třicet - ani na jeden telefon nezapomenu. A ještě ty výčitky, kdy denně chodíš do nemocnice a zrovna jednou nejdeš... A co se týká úklidu, chodím jen s hadrem v ruce. Muž má totiž názor, že byt má sloužit nám a ne my jemu. Hezký podzim.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty osudné telefonáty, Pavlo. Je to vlastně pořád stejné...Tak ať nás to s běžícím časem bolí stále méně.
      Hezký večer
      Henrieta

      Vymazat
  2. Úterý pobavilo (to sis hezky naběhla :-)). Sobota přivolala vzpomínku - taky smutnou, byť o víc než tři roky starší než je tvoje. Přesně si pamatuju, jak jsem se na Klárově zastavila, abych mohla vzít mobil a brácha mi říkal "Táta umřel". Ty věty jsou vlastně stejné - a ta bolest asi hodně podobná...
    Pěkný týden

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naběhla jsem si dost, Stáňo. Nezmohla jsme se ani na slovo:-).
      Zvláštní, že si člověk vždycky přesně vybaví, co v době těch špatných zpráv dělal...Zůstává to v nás.
      Henrieta

      Vymazat
  3. Od pondělí do neděle, pořád se u vás něco děje. Ráda zajdu, ráda čtu, pomalu jak pohádku. Někdy úsměv jindy splín, to je život, však já vím.
    Hezké dny. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásné, Jani. Děkuji moc, tohle se mi nestává často, aby někdo veršoval mě. Udělala jsi mi radost.
      Měj se krásně
      Henrieta

      Vymazat
  4. Ano, babičky nám v alejích krásní, jak fyzicky, tak psychicky.
    Ony totiž už dávno zapomněly, jak fajn je zahrát si na schovávanou, jak těžké to má zajíček ve své jamce a jak důležité je trhat housku na malé kousky, aby zbylo na všechny kačenky v rybníce.
    A při všech těchto činnostech se babička usmívá, zapomíná, že jí šíleně serou v práci, děti, manželé a přátelé, ale kdo jí hodí do pohody, jsou právě ty kaštanové aleje a jejich vnoučata.
    Holky, malé i velké, já bych uzákonila Mezinárodní den kaštanových alejí, aby to kouzlo nikdy neskončilo !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi borec :-))!! Mezinárodní den kaštanových alejí...Ty jsi to vymyslela a zasloužila bys metál. Nebo aspoň kulatý sušenky místo medaile!:-).
      Já bych se těmi alejemi toulala celý den, šustila bych nohama v listí a shýbala bych se pro spadané kaštany. A třeba bych si i toho zajíčka ve své jamce zahrála...Ať už ten náš kouzelný kaštanový den má smysl!
      Henrieta

      Vymazat
  5. Úterý - fakt dobrý :-).
    Bolest z odchodu rodičů člověk v sobě musí ustát,ale v našem nitru zůstává.
    Ano,Anežka v mnohém nastoupí do šlépějí Emičky a ta kráčí mezi ,,velké holky" :-).
    Kaštanů jsem si užila v sobotu do syta. Plný batoh na zádech a na kole jsme jich domů s manželem dovezli. Aby bylo v zimě do krmelce nedaleko zahrady našeho syna. :-)
    Klidný týden!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, pěkně jsem si v úterý těmi svými moudry naběhla...:-).
      Kaštany mám taky moc ráda, chodím na ně s Emou každý rok.
      Hezké dny
      Henrieta

      Vymazat
  6. Henrietko, zapomenout se nedá nikdy. Já takto vzpomínám pořád na taťku a už je to dvanáct let. Krásně básníš. Měj pěkné a veselé dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nedá, Marti, je mi to jasné. Tak budeme vzpomínat jen na to dobré a ne na ty smutné konce:-).
      Děkuji moc, hezké dny.
      Henrieta

      Vymazat
  7. I po letech to bolí, přijít o rodiče, já vím :(
    Ale úterý, to mě fakt pobavilo :D
    Henrietko, měj se prima, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc Peťo za podporu a hezká slova. V úterý mě ten můj pěkně vyšplouch:-).
      Henrieta

      Vymazat
  8. Úterý tentokrát vážně boduje :-))No ale Emička moc pozadu nezůstává a Anežka ta už bude bodovat každou chvíli :-)) I já takto vzpomínám na babi a dědu...Krásné dny přeji :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo to koukám Zdenko, každému se líbí, jak mi to můj muž s klidem vrátil:-).
      Ema se prosazuje už dávnou a ta malá určitě pozadu nezůstane.
      Děkuji moc.
      Měj se fajn
      Henrieta

      Vymazat
  9. Úterý? Jasně, že úterý!!!! :-) :-) :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za každotýdenní dávku skvělého vzpomínání a úvah od tebe.
    PS: Mám pocit, že máme doma stejné chlapy a kaštanové aleje jsou stejně nejvíc...
    Měj se moc hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji Hanko, že Tě to pořád baví:-). Oni někteří chlapi jsou si v řešení některých situací dost podobní:-)).
      Měj se krásně
      Henrieta

      Vymazat
  11. Henrietko, takováhle "výročí" máme asi každý, i když je prostě nechceme. Hodně mi pomáhají děti, ty už máš i vnučky, dívej se na ně!
    A myslím, že se co nevidět dočkáme i super výroků od Anežky... Jo, a manžel tě dobře dostal, že :o)
    Moc zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to smutné Helenko, ale máme, to je jasné. Ač se snažíme přes rok vzpomínat na to dobré, datum v kalendáři nám vždy připomene to horší...
      Anežka s mluvením moc nespěchá, ale ono to přijde:-).
      Dostal, no...dobře mi tak. To jsou ta moje moudra:-))
      Hezké dny
      Henrieta

      Vymazat
  12. Odpovědi
    1. Míšo, krampusačka je nejspíš výmysl naší Emy:-). Ale je odvozen od slova krampus. Něco jako čert, ale o hodně děsivější. Nikdy jsi neslyšela o Krampus show? U nás je tím proslulá třeba Kaplice.
      Henrieta

      Vymazat
    2. O takové show jsem neslyšela. U nás máme je rej čertů.
      Já si krampusačku představovala jako dámu s obrovským kloboukem :-)

      Vymazat
  13. Kdybys mávla tou 1000 před taxíkem, tak bys jistě uspěla. Takový prachy v kapse a ty jdeš na autobus.:-) Kaštany miluji. Jsou tak nádherný. Dva nám rostou u chalupy. Už jich mám několik doma, přesto nikdy neodolám sebrat další. A letos sklízím i první jedlé. Těším se jak si je budeme v zimě péct.Úterý je supr, ale řekni jaký uděláš opatření? Koupíš mu k vánocům ještě jedny papuče?:-) Zdraví Renata od kaštánku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renčo, než bych jela taxíkem, tak snad radši půjdu těch dvanáct kilometrů pěšky:-).
      Kaštanů už mám taky v košíku dost, ale pokaždé, když nějaký vidím na zemi, seberu ho. Je to možná taková drobná, kaštanová úchylka:-).
      Jedlé kaštany jsem nikdy neochutnala.
      Opatření? Vlastně nevím. Možná bych mohla zase něco chytrého napsat na tabuli, ale bojím se, že by se mi to mohlo opět nevyplatit:-).
      Henrieta

      Vymazat
  14. Každý rok sbírám kaštany, pár jich pak nosím v kapse kabátu.
    Smutná výročí máme všichni, před 22 roky mi jeden rok zemřela maminka a pak starší syn. Mamka v březnu, syn má výročí teď, v říjnu. Život je někdy krutý. Ale musíme žít dál.Vnoučátka nás trochu smířila s osudem a je radost je pozorovat, jak jsou šikovná. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A víš Růženko, že kaštany mám po kapsách taky?!:-)
      Růžo...ne! To musela být opravdu velká rána osudu. Máš můj obdiv, tohle by se lidem stávat nemělo. Jsi moc statečná, užívej vnoučat, určitě Ti dělají radost.
      Henrieta

      Vymazat
  15. Teda Henrietko,

    všechno hezký. Ale ta tvoje básnička! Jak z knihy! Nádhera - a jak je roztomilá! Moc mě potěšila!!! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dorko...děkuji moc. Z knihy, jo...to teda nevím. Ale jsem moc ráda, že se ti líbí a trochu radosti přinesla.
      Měj se krásně
      Henrieta

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře, vážím si každé zpětné vazby.
Jindra