NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKY NA SVĚTĚ JSOU TY, PŘI KTERÝCH ZJISTÍŠ, ŽE SE USMÍVÁŠ.

pondělí 12. února 2018

Na svahu anglicky, s pavoukem ve sprše a levitující stůl

Pondělí, 5.2.2018
Jsem plná emocí, radosti a euforie z toho, jak se dokážeme vzájemně inspirovat, jak se sdílíme, fandíme si, poznáváme se. 
Blogy se propojují a já do noci čtu týdeníky, které jsem si přála, aby vznikly. 
Týdeníky druhých.
A vím, že zítra nebudu myslet na nic jiného než na to, jestli nějaký nový týdeník vyšel.
Možná si ukrojím i kousek pracovní doby, abych nakoukla.
Jen letmo, rychle, beze stopy…

Úterý, 6.2.2018
,,Babi, já na horách lyžuju“, chlubí se mi Emička do telefonu.
,,Jo“, odměřeně se do našeho rozhovoru vloží matka. ,,Několikrát jsme jí zaplatili hodinu ve školičce a naší Emu to bavilo sotva půl hodiny. Ale za to jí slečna instruktorka chválila, že umí všechny barvy anglicky.“
No prosím, a kolik čtyřletých lyžařů se tímhle může pochlubit…

Středa, 7.2.2018
,Proč mě ta padající voda ze sprchy na zádech šimrá úplně jinak než na ostatních částech těla?‘ Prolétne mi hlavou, když se ráno sprchuji.
Při myšlence, že by to mohl být pavouk se usměju.
Nesmysl. Žádní pavouci u nás doma v tomto období nejsou.
Přesto má fantazie začne pracovat na plné obrátky a já si představuji, jak jsem omotaná lehkou, bílou pavučinou.
Důkladně splachuji vlasy i celé tělo, a zastavuji sprchu. Voda přestává na mé tělo dopadat, ustává i šimrání.
,No tak to se mi asi něco zdálo‘, pomyslím si.
Když se však otočím, na podlaze sprchového koutu vidím, jak se z pořádné sprchy vzpamatovává promáčený pavouk.
Ještě, že jsem ho ze svého těla stačila spláchnout dřív, než kolem mě utkal tu pavučinu.

Čtvrtek, 8.2.2018
,,Pořádně se obleč!“ Napomíná mě můj muž, když se ráno vypravuji do práce.
,,Vždyť dneska tam není takový mráz“, odmlouvám s vědomím toho, že jsou venku jen dva stupně pod nulou.
,,Jsou tam mínus dva, pocitově mínus šest“. Konstatuje suše. ,, A víš, že ty na ty pocity dáš!“
,No tak o tom žádná!‘ Řeknu si v duchu a beru čepici, šálu a rukavice.

Pátek, 9.2.2018
,,Babi, hele! Už mi chybí dva zuby a tady dole se mi kýve další!“ Chlubí se mi šestiletá Amálka hned mezi dveřmi.
,,No vidíš to“, obdivuji její obnažené dásně. ,,A už ti za ty zoubky něco přinesla ta Zoubková víla?
,,Ještě ne, ale už jsem jí je dala do pytlíčku. A víš, co bych od ní chtěla? Takovýho chodícího pejska s obojkem. Toho z reklamy. A taky by se mi líbil Barbie karavan, nebo Barbie auto.
Podíváme se na to? Otevři to.“ Říká, podává mi můj telefon a mě dochází, že otevřít mám internet. Zadávám do vyhledávače interaktivního pejska Hasbro, Barbie karavan a následně i Barbie auto. Internet ale nakonec raději zavírám dřív, než nad cenou těch hraček omdlím.
,,No to tedy nevím, Amálko…já myslím, že takové drahé hračky víly za pár vypadnutých zoubků asi nenosí…“
Amálka se ale usmívá a je přesvědčená o tom, že Zoubková víla bude mít jiný názor než já.

Sobota, 10.2.2018
Vážně bude čtrnáct dní mluvit o tom, že ten psací stůl nejde přestěhovat?
Vážně se mi celou dobu snaží namluvit, že proto, že je lepený, těžký a starý, se může při přenášení rozlomit?
Vážně věří tomu, že se tím nechám odradit?
Ne, nenechám!
Jen teď nevím, jak je tedy možné, že ho nakonec za dvě minuty sám, bez pomoci a vcelku, přesouvá z jednoho místa místnosti na druhé. On asi nakonec opravdu bude Copperfield.

Neděle, 11.2.2018
Říká krokus krokusu:
,,To je dávka nevkusu!
Mezi šišky strčit krokus,
má být vtip? Anebo pokus?“
,,Jistě pokus milý pane,
čekají, co se s námi stane.
Čekají na květy naše,
k ničemu jsou nářky Vaše!“
Odpovídá soused krokus,
který vykvet‘ na první pokus.


Abych nezapomněla…,
,,Manželství je pokus vyřešit ve dvou problémy, které by člověk sám nikdy neměl!
Woody Allen

38 komentářů:

  1. No jiný než skvělý týdeník jsem neočekávala :-)) A citát nakonec je skvělý :-)) Krásný nový týden přeji :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naše očekávání jsou někdy velmi zrádná(slušně řečeno):-). Ale jsem ráda, že to tvoje tentokrát nebylo:-). Děkuji Zdenko.
      Henrieta

      Vymazat
  2. To byl zase hezký týden. A ta básnička na konci je na 1 s * 👍🏻

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Míšo, i za jedničku s hvězdičkou:-).
      Měj pěkné dny
      Henrieta

      Vymazat
  3. Z pavouků mám fobii a že jich tady je! Ne nyní ale s jarem se začnou objevovat. Já už týdeník zase na blogu mám. A ty jsi ke všemu ještě básnířka, já se z toho picnu..že by další výzva pro nás ostatní? A ta Amálka mne pobavila, jak ví, co otevřít a kde najít to, co by si přála. Měj se moc hezky Henriet, mávám Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem z pavouků měla dříve neuvěřitelnou hrůzu. Nevím jak a kdy se to stalo, ale fobie odešla. No básnířka...nevím. Prostě když to ke mně přijde, tak to napíšu:-). Jako, že bych nadhodila téma a ostatní blogerky by na to složily básničku? No mě by se to líbilo, ale neposlaly byste mě s tím do háje?:-)
      Děkuji Marcelko, hezký večer
      Henrieta

      Vymazat
  4. Zrovna jsem si včera u úklidu koupelny říkala, že mi ten týden ufrnkl nějak bez zásadní stopy, že ten minulý mi dal víc rozmyslu a víc jsem ho prožila.
    Ještěže mám ty měsíční kostky, ty mne nutí se pozastavit...
    Krásný týden.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sakra, koupelnu jsem chtěla uklidit...:-). Pak tam po mně nemá lézt taková havěť...:-).
      Něco to má do sebe každý den se nad tím, co nám dal, zamyslet...
      Ale zpětně je to taky fajn. Třeba v kostce:-).
      Pěkné dny
      Henrieta

      Vymazat
  5. Tak tenhle týden už jsi v tom zas sama :-D. A zase jsi nezklamala. Taky chválím citát - dost pobavil.
    Hezkých zbylých 6 dnů tohoto týdne, ať si další pondělí zas máme o čem číst.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nojo Stáňo, máš pravdu:-). Ale neboj, já pro vás zase něco vymyslím. Už se to v hlavě rýsuje, ale musím vás nechat chvíli odpočinout:-).
      Děkuji, i tobě přeji hezký týden.
      Henrieta

      Vymazat
  6. Jsme rozmazlení. V posledních letech nás takhle rozmazlily mírné zimy. I dva stupně pod nulou jsou už "velikánskou zimou" i problémem pro cestáře. Pamatuji, jak jsem šla do školy a pluhem vyhrabaný sníh po stranách vozovky byl mnohem vyšší než já. A to jsme nebydleli v horách! Hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavlo, to taky pamatuju:-). A ve městě. Vždyť dřív taky zima začala v listopadu a skončila v březnu.
      Měj se pěkně
      Henrieta

      Vymazat
  7. A víš, že jsem dnes Henrieto přemýšlela, co bych asi tak z dnešního dne vyzdvihla, co bych si zapsala? Pak jsem si uvědomila, že týdeník vlastně psát nebudu :o)). Avšak ten tvůj je opět zapsaný skvěle, s básničkou navrch. O pavoucích jsem dnes mluvila s mužem dopoledne v kanclu, že nechápu kde se ty pavučinky neustále berou, že jsem všechny kouty, rohy vysávala vysavačem před pár dny. Odpověděl mi, že oni prý čekají až odejdu a pak mají Eldorádo...Hlavně ať na mě nečekají ve sprše!!
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš Alenko, že nejsi jediná, kdo takhle vzpomene na tu naší akci s týdeníky. A mě to moc těší, byla to zábava a pro někoho i uvědomění si, jak je fajn, se večer zamyslet nad tím, co den dal. No vidíš, tvoji pavouci slušně počkají až odejdeš, ale ti moji po mě drze lezou:-).
      Hezký týden
      Henrieta

      Vymazat
  8. Jo,jo- zase prima. Sobotní stěhování stolu je o tom, že když se chce, tak jde vše :-), že! Nedělní chvilka poezie super tečka na závěr!!!
    Hezké dny, Henrietko!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To víš Hanko, nechuť něco udělat je ta největší překážka:-). A nakonec z toho, že je stůl na místě byla radost oboustranná.
      Děkuji a přeji ti klidný týden.
      Henrieta

      Vymazat
  9. Henrietko, to o tom stěhování moc dobře znám. A nemám ráda, když se říká bez zkoušky, že něco nejde :-) To neznám. Ten citát na konci je úžasný. A opět jsem si početla. Hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, když ta nechuť byla tak veliká, že to musel zkusit:-). Ale když si vezmu něco do hlavy, jsem ochotná riskovat i to, že se stůl opravdu rozpadne. Naštěstí se tak nestalo:-).
      Děkuji Marti.
      Henrieta

      Vymazat
  10. Henrietko,
    hned při pondělku jsem si říkala, ještě, že tento týden nepíši veřejně ;-)
    Nevím, nevím, jestli bych ty nemoce, bolavý zub,...týden doma, zvládla popsat s optimismem a nadhledem !
    Ale zpětně to byl sice psychicky hodně náročný týden, ale díky tomu jsem třeba došila deku, mám obarvené vlasy,... a začala se více aktivně hýbat :-)
    Angličtina se bude Emičce určitě jednou na lyžích v Alpách hodit ;-)
    Pavouků se nebojím, naopak je zachraňuji, ale ještě mě nenapadlo si je vzít s sebou do sprchy ;-)
    A u levitujícího stolu jsem se musela už smát nahlas, protože i u nás už druhým týdnem jeden takový stůl máme ;-D
    Hezké únorové týdny přeji!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdy je to náročné a někdy i ten nadhled chybí, to se nedá nic dělat, Ilonko. Hlavně, že už je líp a je vidět, že to mělo i svá pozitiva.
      U vás je také stěhovací nesnášenlivost, no to je síla. Ti chlapi...! Tak ať to dopadne alespoň jako u nás:-).
      Henrieta

      Vymazat
  11. Básnička je nádherná, Henrietko. 😊
    Takže ve sprše s pavoukem? Bacha, aby manžel nezačal žárlit. 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, krokusy si o ní řekly:-).
      Můj muž na to zatím jenom prohlásil:,,No ty máš teda věci..." Tak snad si to nebere osobně:-).
      Henrieta

      Vymazat
  12. Henrietko, při čtení středy mne úplně mrazilo a pak - byl tam!!, bych se zbláznila. :o) No, a ceny za některé hračky taky nechápu, ale jak to vysvětlit těm dětem?
    Opět jsem si početla a básnička na neděli nemá chybu. Krásné fotky. U nás už krokusy také vykukují, ale barvičky ještě neukázaly.
    A citát je super.
    Přeji pohodový týden. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych se dříve zbláznila taky Dášo, ale arachnofobie odešla a zbyla mi jen ta fobie z výšek:-).
      Tyhle krokusy mám na balkoně v patře, tak proto asi už kvetou, dole na zahrádce zatím jen vystrkují lístky.
      Děkuji, pěkný večer
      Henrieta

      Vymazat
  13. Henrieto, Zoubkovou vílu znám velmi dobře, už pár let s ní mám kšefty, je to pěkně náročná potvora! Emička je vzdělaná dívka a pravděpodobně ji angličtina pomáhá zabavit se na tu druhou půlhodinu, když už zvládla techniku a teď se "prostě nudí"... Pavouci mi nevadí, ale drobný, zubatý, šedivý, dlouhoocasý savec... mne neúprosně provází v těch nejděsivějších snech. Pokud by se někde mihl, což se občas stane, tak umírám hnusem a strachem a lezu do výšin. S pavoukem v koupelně to ale taky nemusí být nic moc! Chápu a jsi statečná... Krásný týden, jo a starej dobrej Woody má pravdu, i když...je dobrej...(reakce na jeho milostné a obtěžující eskapády...ale věř Američanům...fakt nevím, raději končím...)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To musím říct rodičům, že Ema vlastně anglickými slovíčky vyplňovala ty chvíle nudy, kdy už na lyžích všechno uměla:-). To je prima postřeh, Diano:-).
      Ale copak, myšky se ti nelíbí, vždyť mají takový hebký kožíšek...
      Měj se fajn a děkuji za vtipné postřehy:-).
      Henrieta

      Vymazat
  14. péče tvého manžela je vážně boží :-), to mě vážně dostal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli myslíš, to upozornění, že se mám pořádně obléct, tak to dělá s oblibou. Někdy není líný mi ráno zavolat z auta cestou do práce, třeba ať si dám pozor, že to klouže:-).
      Kdyby mi radši příště bez řečí přestěhoval ten stůl...:-)).
      Henrieta

      Vymazat
  15. Henriet, Ema jako vždy boduje. Já bych jí tedy podpořila - to lyžování docvičí a až bude vyhrávat ve slalomu a dávat rozhovory, nedopadne jako ten náš lyžař před pár lety, co byl chvíli králem netu za své jazykové znalosti (nebo spíš neznalosti).
    Jinak super, jako vždy!
    Měj se, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heleno, ty mě bavíš. Až Ema vyroste, budu jí muset ty tvoje komentáře na její osobu přečíst:-).
      Děkuju, měj fajn večer.
      Henrieta

      Vymazat
  16. Ano, tihle osminozí tvorové jsou vážně všude. S námi jich také několik bydlí. Vždy před spaním kontroluji ložnici. V noci jich prý sníme za život spoustu. A manžel jistě ví, co je pro tebe dobré. Tak se pěkně oblékej, ať nestůněš a můžeš nás bavit dalšími týdeníky.
    Renata

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fuj, to si ani nechci představit, že bych pavouka snědla. Dívat se na něj můžu, že po mě lezl mu odpustím, ale do pusy ať mi neleze...
      Ano Renato, provedu, už jste na mě dva:-).
      Henrieta

      Vymazat
  17. Ježiši! Nedokázala bych dál žít s vědomím, že se mnou ve sprše byl pavouk!!!
    Ač se snažím, fóbie je fóbie...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Dý, já s tím docela úspěšně žiju. Vím o něm a nějak nemám srdce ho zatím do té zimy vyhodit:-).
      Henrieta

      Vymazat
  18. Marcela - Nordic Passion14. února 2018 19:58

    Příjemné pocteni jako vzvž. Hlavně závidím, že doma matmjen jednoho pavouka. My milion , celoročně. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Marcelo. Oni se nám tu ti pavouci průběžně během roku také objevují. A jsou jich i celé rodinky. To pak mám obavy, když je vyhodím ven, aby se navzájem našli:-)).
      Henrieta

      Vymazat
  19. Henrieto, jako vždy jsem si tvé řádky četla s nadšením. Musím se přidat k těm, kteří by pobyt v jedné místnosti s pavoukem nepřežili ve zdraví :-) K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karlo, mám z toho radost, děkuji. S pavoukem se již nekoupu, jedna sprcha mu zřejmě stačila:-).
      Hezký večer
      Henrieta

      Vymazat

Děkuji za Vaše komentáře. Jsem za ně moc ráda.
Henrieta